Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zdraví

Nebojte se zasáhnout při úrazu. Na horách umí pomoci každý

Lyžování. Ilustrační foto.

Lyžování. Ilustrační foto. foto: Shutterstock

Doporučujeme
Když jste svědkem úrazu, a to i na horách, nemusíte se bát zasáhnout. Hlavní je zavolat na číslo 155 nebo 1210, popsat vzniklou situaci a řídit se pokyny operátora. Ten vám krok za krokem popíše, co máte správně udělat.
  6:55

Na českých horách se každý rok stanou tisíce úrazů, které mohou být poměrně banální, ale také velmi závažné. Zraní se dospělí a mnohdy i děti. Svědkem úrazu nejen na sjezdovce se může stát kdokoliv z nás, a proto je dobré vědět, jak se v takové situaci zachovat.

„Mezi nejčastější zranění patří natažené nebo přetržené vazy v kolenním kloubu, zlomeniny končetin, zranění ramene a různé pohmožděniny. Zvláště nebezpečné jsou úrazy páteře, které si mohou vyžádat trvalé následky,“ popisuje Michaela Tomanová, primářka Rehabilitačního ústavu vBrandýse nadOrlicí. „Totéž platí i pro úrazy hlavy, kterých v Česku každoročně přibývá. Nejhorší zranění bývají po vzájemných srážkách lyžařů.“

Příčin úrazů na horách je řada amnohdy jsou viníky sami neopatrní lyžaři. Snadno podlehnou dojmu, že právě jim se nemůže nic stát, nebo dokonce lyžují pod vlivem alkoholu či se vydávají na místa, která jsou vyloženě nebezpečná.

Přeceňování schopností

„Často se setkáváme s přeceněním schopností, dovedností i možností, a tak dojde k úrazům,“ shrnuje Jiří Brožek, náčelník Horské služby ČR. V terénu návštěvníci hor podceňují počasí, náročnost trasy a naopak přeceňují své síly, a tak v lepším případě zabloudí, v tom horším skončí vyčerpaní nebo zranění.

„Na sjezdovkách je viníkem spousty úrazů malá ohleduplnost lyžařů vůči ostatním. Předjíždění, vyhýbání se, rozjíždění nebo zastavení na nepřehledném místě, to všechno jsou okamžiky, které mohou vést k problému,“ dodává Brožek.

Základní a neodkladná resuscitace

  • Zkontrolujte vědomí Hlasitě postiženého oslovte: „Jste v pořádku?“
  • Pokud nereaguje Zprůchodněte dýchací cesty třeba zakloněním hlavy a zkontrolujte dýchání.
  • Pokud normálně dýchá Otočte postiženého do zotavovací polohy na boku. Volejte horskou službu nebo záchranku. Neustále kontrolujte, zda normálně dýchá.
  • Pokud nedýchá normálně nebo nedýchá vůbec Volejte horskou službu nebo záchranku. Tam vám i poradí, jak máte postupovat. Okamžitě zahajte resuscitaci Položte postiženého na záda, dejte své ruce na střed jeho hrudníku a hrudník stlačujte do hloubky alespoň 5cm 5 cm frekvencí aspoň 100 stlačení za minutu. Stlačujte hrudník co nejvíce, nemůžete tím ublížit. Pokud jste prakticky vyškoleni v umělém dýchání, provádějte dva vdechy do úst postiženého po každých 30 stlačeních. Pokud to neumíte, srdeční masáž nepřerušujte. Pokud se postižený nebrání, nepřerušujte srdeční masáž do příjezdu záchranné služby.

Ve statistikách horské služby jednoznačně vedou poranění kloubů a vazů. Většina z nich se stává při sjezdovém lyžování nebo snowboardingu. Na sjezdovkách se pohybuje stále více lidí, což zvyšuje riziko srážky, a současně mají lyžaři i snowboardisti lepší technické vybavení. To paradoxně nevede ke zvýšení bezpečnosti. Kvůli tomu, že se lidé na sjezdovkách pohybují rychleji, případný pád může mít závažnější důsledky.

Riziko úrazu je možné ovlivnit, a to vlastním chováním. „Zpravidla se zraní lidé, kteří dobře neodhadnou situaci, tedy změnu počasí, povrchu terénu, vlastní síly, nebo nevěnují pozornost okolí. Bohužel se setkáváme i s lidmi, kteří byli sraženi nepozorností jiných,“ konstatuje Filip Burget, traumatolog, který působí na I. chirurgické klinice hrudní, břišní a úrazové chirurgie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Velmi vážným problémem je konzumace alkoholu, které se nevyhýbají ani lyžaři či snowboardisti. Dopřát si něco víc než ve všední dny sice patří ke dnůmodpočinku, ale raději až večer při posezení s přáteli, ne během dne na sjezdovce.

„Alkohol samozřejmě negativně ovlivňuje reakce sportovců a vede k pocitu euforie, která se pak odráží ve špatném odhadu. Proto je například v některých lyžařských střediscích alkohol na sjezdovkách zakázán a při porušení zákazu je lyžař pokutován,“ doplňuje lékař.

Na druhé straně je možné zvýšit bezpečnost díky používání správného vybavení. Nezbytností je používání helmy, a to bez výhrad. Chrání totiž nejen před lehkými úrazy, ale i před vážným poraněním mozku, tedy v případech, kdy jde o život nebo hrozí riziko trvalých zdravotních následků. „Přibalte si na hory také páteřní pás, ať už jste sjezdoví lyžaři, nebo snowboardisté. Budete chráněni před zraněními páteře, vymknutím nebo zlomeninami. Některé chrániče mohou navíc bránit i před zraněním klíčních kostí a žeber. Ochranu si zaslouží také kolena, což se vyplatí zejména u snowboardingu, kde prudký pád může způsobit přetržení kolenních vazů. K rizikovým partiím patří také ramenní klouby a předloktí,“ vyjmenovává primářka Tomanová.

Než vyrazíte na hory, měli byste svěřit svou lyžařskou výbavu odborníkůmze servisu a nechat si ji seřídit. Zvláště důležitá je správná funkce vázání, které by mělo vyhazovat jak ve špičce, tak na patě, a to do všech směrů. Pokud vám lyže nevypne v ten správný moment, riskujete přetrhání kolenních vazů nebo pohmoždění kyčlí.

Zachovejte chladnou hlavu

Když už dojde ke zranění, člověk by měl být schopen pomoci. „Základem je skutečně zavolat na linku 155 a provést několik jednoduchých úkonů jako zastavit krvácení, nemocného přikrýt, odstranit z jeho okolí nebezpečí a podobně,“ vysvětluje Marek Slabý, prezident Asociace zdravotních záchranných služeb ČR a současně ředitel Zdravotní záchranné služby Jihočeského kraje.

Co sdělit, když voláte na číslo horské služby (+420 1210) nebo záchranné služby (+420 155)

Co se stalo: pád na lyžích, pád na ledu, náraz do stromu...

Komu se to stalo: muž, žena, dítě, případně kolik je zraněných

V jakém stavu je zraněný: je při vědomí, dýchá, krvácí?

Kde je zraněný: nejlépe přesná adresa, nebo významný orientační bod, turistická stezka odkud kam, poslední vesnice, kterou jsme minuli...

Lze využít i volání z chytrých telefonů, jež využívají například aplikaci Záchranka, která automaticky sdělí operačnímu středisku polohu volaného.

Právě řídit se pokyny operátora tísňové linky je to hlavní, co člověk může v krizové situaci udělat. „Rozhodně zraněného nepřenášíme, nerovnáme mu zlomené končetiny, nevytváříme provizorní dlahy, nenapájíme zraněného vodou ani koňakem,“ vyjmenovává úkony, které stav zraněného nezlepší, spíš naopak. Důležité je zachovat chladnou hlavu a jednat.

Povinnost poskytnout první pomoc má přitom každý. „První pomoc je soubor základních opatření, která lze provést bez specializovaného vybavení. Úkolem laické první pomoci je zachránit život zraněnému, zabránit zhoršení jeho stavu a zajistit jeho bezpečí,“ shrnuje záchranář.

V praxi to znamená postarat se o postiženého, než dorazí zdravotní záchranná služba. K laickým opatřením na sjezdovce patří také označit místo tak, aby další lyžaři zraněného neohrozili. Případně můžete informovat obsluhu vleku, která vám je schopna pomoci.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!