Americký entomolog Justin Schmidt si to vyzkoušel na vlastní kůží, když vytvářel stupnici hmyzích bodnutí, od těch téměř „příjemných“ až po ta, která dokáží člověka i omráčit. Mezi ta nejhorší (Schmidt jej označil na své stupnici číslem 4+) patří právě kousnutí zmíněného mravence býčího (paraponera clavata).
Býčí mravenec.
Jeho kousnutí může člověk podle BBC cítit 12 až 24 hodin, naštěstí se v našich krajích ale nevyskytuje. O necelý stupínek méně bolestivé (podle Schmidta hodnota 4) , je pak bodnutí hrabalky obecné, s kterou se ale u nás naneštěstí potkat můžeme.
Všechen ostatní hmyz má pak index bolesti nižší než tyto dva druhy blanokřídlého hmyzu.
Entomolog z Arizonské univerzity studoval hmyzí bodnutí a kousnutí několik desítek let, podle serveru National Geographic se v rámci svého výzkumu nechal pobodat 150 druhy hmyzu, od některých druhů dokonce i několikrát.
Na základě svých pocitů vytvořil stupnici s hodnotami 0 až 4, kde 0 znamená, že bodnutí téměř není cítit.
Stupeň 1 pak signalizuje, že bodnutí je cítit, ale bolest poměrně rychle zmizí - jako když vás kousne obyčejný mravenec.
Vosík skvrnitý.
Stupeň číslo 2 je pak podle Schmidta klíčový v tom, že se podle něj určují jiné druhy bolesti. Abyste si bolest dokázali představit, je to jako, když vám dá žihadlo včela medonosná.
Stupeň 3 je už podstatně horší. Ukázkovým příkladem je vosík skvrnitý, který patří do čeledi sršňovitých, byl viděn v Praze a v jejím okolí, nebo také v Polabí, hojně se vyskytuje v Severní a Jižní Americe.
Hrabalka obecná.
A tím nejhorším, co můžete z hmyzí říše pocítit je pak právě zmiňovaný býčí mravenec (v angličtině bullet ant), nebo u nás se vyskytující hrabalka obecná.
Až budete ležet někdy v trávě, musíte doufat, že se k vám ani jeden z těchto tvorečků nedostane.
