1. května 2010 15:24 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Nechoďte do lesů, varují odborníci. Klíšťata naplno útočí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Klíště - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Klíště - ilustrační foto | foto: Shutterstock

praha Sezona klíšťat začala zprudka. Na víkend vyhlásili meteorologové pátý, tedy nejvyšší stupeň aktivity klíšťat. Těm, kdo chtějí vyrazit do lesa, vzkazují, ať si to ještě dobře rozmyslí. Spolu s odborníky ze Státního zdravotního ústavu doporučují "nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohyb pouze po zpevněných cestách.

Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat." Státní zdravotní ústav uzavřel loňskou sezonu a zjistil, že se v ní nakazil klíšťovou encefalitidou druhý nejvyšší počet lidí za celou dobu sledování. Podle registru onemocnělo 816 lidí, z toho dva zemřeli. Zatím nejvyšší čísla padla v roce 2006, kdy klíšťovou encefalitidu dostalo 1029 lidí.

Jak se bude vyvíjet letošní sezona, to ovlivní aktuální počasí zejména v jarních a letních měsících. Startovní pozici ale mají podle všeho skvělou. "Klíšťata přezimovala úspěšně. Klíště je schopno hibernovat i při velmi nízkých teplotách, pokud se snižují pomalu.

Sníh klíšťatům pomohl
Přezimují ve vrchních vrstvách půdy, v hrabance a opadance," vysvětluje Milan Daniel, specialista na klíšťové nákazy ze Státního zdravotního ústavu. "Letošní zima byla výjimečná dlouhým souvislým sněhovým pokryvem, který vytvořil velmi dobrou izolační vrstvu. Sníh pro ně byl jako peřinka. I jejich výskyt po odtátí sněhu ukazuje, že jsou ve velmi dobré kondici," popisuje Daniel.

Pracovníci z parazitologického ústavu letos objevili první aktivní klíšťata už dva týdny po oblevě. Co je neobvyklé, byly mezi nimi i larvy, které vypadají jako menší klíště. Výskyt larev hned po zimě není vůbec běžný. "Ukazuje to, že klíšťata v teplých dnech loňského podzimu pokročila dál ve svém vývojovém cyklu než obvykle," říká Daniel.

Jihočeský kraj a Vysočina vede
Nejčastěji si klíšťovou encefalitidu odnesou lidé ze svých toulek přírodou jihočeského kraje a Vysočiny. Na internetových stránkách Arcdata.cz jsou mapy výskytu klíšťové encefalitidy v posledních letech. Ten u nás prudce vzrostl v 90. letech. Podobný vývoj byl ovšem i v jiných evropských zemích. Na rozdíl od Rakouska se ale u nás nepodařilo odborníkům přesvědčit dost lidí, aby se nechali očkovat. Čísla se proto nelepší, spíše naopak. V Česku se nechalo zatím proti klíšťové encefalitidě očkovat zhruba 16 procent lidí, zatímco v Rakousku přes 80 procent. Nákaza encefalitidou má přitom zhruba v polovině zaznamenaných případů vážný průběh.

Nákaza hrozí i ze syrového mléka, hlavně kozího Očkovat by se měli nejen houbaři, kteří patří mezi vysoce rizikové skupiny, ale například i lidé, kteří rádi konzumují nepřevařené syrové mléko.

ČTĚTE TAKÉ:

Analýzy ukázaly, že v letech 1997 až 2008 se přes syrové mléko a výrobky z něj nakazilo 64 lidí, nikdo z nich nezemřel. Většina z nich se nakazila přes kozí mléko, třetina z ovčího a asi 10 procent z kravského. "Většinou se jednalo o rodinné výskyty, při nichž hrála rozhodující roli snaha rodičů zajistit dětem zdravou výživu. Děti byly více ohroženy než dospělí," uvádí Daniel. Z masa ani převařeného mléka nákaza nehrozí.

Na rozdíl od encefalitidy proti lymské borelióze, rovněž přenášené klíšťaty, není dosud očkování. Pokud se ale na ni přijde včas, je možná léčba antibiotiky. Aby se zabránilo jakékoli nemoci přenesené klíšťaty, doporučují odborníci do lesa i do parku světlé oblečení. Klíště je na něm lépe vidět. Pomohou pravidelné prohlídky.

Čím dřív se klíště odstraní, tím spíš nedojde k přenosu nemoci, i kdyby bylo nakažené. Dobré je chránit i zvířata, už jen proto, aby klíště nepřinesla domů.

ROZHOVOR:

Počet případů klíšťové encefalitidy od začátku 90. let hodně narostl. Čím to je?
Velký skok ve výskytu této nemoci byl zpozorovaný současně se změnami klimatu. Oteplilo se. Takový skok byl prakticky v celé Evropě v areálu rozšíření viru klíšťové encefalitidy. Zároveň se klíšťata dostala do vyšších nadmořských poloh. Tím se stala rizikovými i další místa, která jsou intenzivně využívána k rekreaci, například turistice. Je nutné zdůraznit, že klíšťová encefalitida je u nás je velmi úzce svázána s rekreací, s pobytem v přírodě a našimi aktivitami v přírodě. Je třeba z těch aktivit kromě pěší turistiky a cykloturistiky, kdy si každý turista rád odpočině na trávě ve stinném místě, vypíchnout houbaření.

Jak se to projevilo v roce 2006, kdy byl výskyt klíšťové encefalitiy největší?

Houbaření má svou velkou tradici, na rekordně vysokém výskytu klíšťové encefalitidy v roce 2006 se odrazilo výrazně. V tomto roce se setkala aktivita klíšťat s aktivitou houbařů. Houbařská sezóna byla podporována i tím, že se v médiích psalo o rekordních úlovcích, pořádaly se houbařské soutěže. Právě to houbaření na konci léta a začátku podzimu zavádí lidi do míst, kde se klíšťata vyskytují ve velké míře. Mají ráda takové ty okrajové části lesních oprostů, kde je dostatečná vegetace, která poskytuje potravinovou nabídku jejich živočišným hostitelům, je tak zajištěn koloběh viru mezi klíšťaty a drobnými savci.

Dá se nějakým ovlivnit cirkulaci tohoto viru v přírodě?
Nejde. Je to dáno tím, že virus a klíště jsou integrální součástí ekosystému. Kdybychom chtěli klíště a tedy i virus vymýtit použitím insekticidů nebo jinak, musíme celý ten ekosystém zničit. Když vykácíme les a přeměníme jej na ornou půdu nebo na tom místě postavíme skladištní halu, tak tam klíšťata nebudou, tím pádem se zdánlivě na daném místě vymýtí i ten virus. Z přírody ale jej dostat nemůžeme bez toho, abychom ji zničili. Můžeme jedině člověka chránit. Je to otázka prevence.

Tedy hlavně očkování?
U klíšťové encefalitidy je to očkování, kromě toho ovšem je důležité, jak se budeme chovat, když vyrazíme do přírody, abychom se vyvarovali kontaktu s klíšťaty a když už ke kontaktu dojde, abychom je včas odhalili a odstranili,aby nedošlo k předání nákazy.

Sleduje se i výskyt boreliózy?
Jistě, také je registrován. Borelióza je trochu jiný problém. Společný je ten přenašeč. Proti borelióze není očkování, ale je možnost léčby antibiotiky. Společná je prevence, kdy je nutné se chránit proti kontaktu s klíšťaty.

Jak se měla klíšťata letos v zimě, když i v nížinách dlouho ležel sníh?
Klíšťata zřejmě přezimovala úspěšně. Klíště je samo schopno hibernovat i při velmi nízkých teplotách, pokud se snižují pomalu. Přezimují ve vrchních vrstvách půdy, v hrabance a opadance. Letošní zima byla výjimečná dlouhým souvislým sněhovým pokryvem, který vytvořil velmi dobrou izolační vrstvu. Sníh pro ně byl jako peřinka. I jejich výskyt po odtátí sněhu ukazuje, že jsou ve velmi dobré kondici. Jak to bude vypadat celou sezónu, to záleží na tom, jak se bude meteorologická situace u nás dál vyvíjet.

Jaké počasí klíšťatům vyhovuje?

Na jednu stranu mají ráda teplo, ale zase ne moc. Nejlépe mezi 20 a 25 stupni Celsia. Klíště potřebuje poměrně značnou vlhkost. To je to, co určuje jejich aktivitu. Výskyt encefalitidy závisí i na rekreačních aktivitách člověka. Tedy jestli bude takové počasí, že se budou lidé a klíšťata v lese hojně potkávat.

  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz