„Záleží samozřejmě na objemu toho košíku, ale počasí je velmi příznivé, v lesích je mokro a plodnice vesele vyrůstají. Šumava je na tom překvapivě velmi dobře,“ řekl na Dni Národního parku Šumava v Rokytě u Antýglu, kde lidem ukazoval jedlé i jedovaté druhy hub. V pátek jich při procházce lesem našel více než 30 druhů.
Houby dál rostou, více jich je ale na vlhčích místech |
„A co se týče jedlých druhů, tak na konzumaci jsou jich obdivuhodná kvanta,“ poznamenal. Potvrdil to i ministr životního prostředí Richard Brabec, který v sobotu ráno u Horské Kvildy nasbíral hřiby a křemenáče. V triku s obrázky hub ČTK řekl, že houbaření je jeho největší vášeň už od dětství, byť houby nejí a i z tradiční české bramboračky kousky hub vybírá. „Kdyby to šlo, strávil bych dovolenou, 14 dní tři neděle, jen v lese, kdyby rostly,“ dodal.
Lidé nyní na Šumavě najdou z jedlých hub například hřiby smrkové, hřiby kováře, holubinky trávozelené, celokrajné a jahodové, ryzce smrkové či hlívy plicní, vyjmenoval Wipler. Rostou i jedované muchomůrky tygrované, slámožluté, červené nebo královské, které jsou charakteristické právě pro horské smrčiny Šumavy. Nalézt lze nejedlé holubinky smrduté, hřiby kříště, které jsou typické pro hory, nebo hřiby žlučníky. I když pro hledání některých druhů hub je třeba znát speciální místa, zejména hřiby smrkové a kováře rostou podle Wiplera po lesích hojně rozprostřeny.
Pokud nezačnou tropická vedra a nebude vát vítr, který zem vysušuje, měly by houby na Šumavě vydatně růst i v dalších dnech, dodal.