Spokojenost přistěhovalců se posuzovala ve 117 hodnocených zemích. Další hlediska, podle nichž se ve zprávě agentury OSN pro řešení v oblasti udržitelného rozvoje (SDSN) posuzuje míra štěstí, jsou kupříkladu průměrná délka života, sociální podpora, HDP, míra korupce, bezpečnost či svoboda rozhodování.
Od zveřejnění první zprávy vévodí žebříčku „šťastných zemí“ severské státy. Letos se za prvním Finskem a druhým Norskem umístily Dánsko, Island, Švýcarsko, Nizozemsko, Kanada, Nový Zéland, Švédsko a Austrálie.
Ekonom John Helliwell, emeritní profesor Univerzity Britské Kolumbie, který se podílel na vypracování zprávy, upozornil na to, že prvních deset zemí mělo nejvyšší skóre nejen v celkovém štěstí občanů, ale i ve spokojenosti imigrantů.
„Nejzajímavějším zjištěním je nápadný soulad ve štěstí imigrantů a těch, kteří se v dané zemi narodili,“ řekl Helliwell. „Migranti, kteří se přistěhují do šťastnějších zemí, z toho těží, zatímco migranti, kteří se přestěhují do méně šťastných zemí, ztrácejí,“ dodal Helliwell. Podle něj je pocit štěstí ve společnosti zřejmě nakažlivý.
Ve Finsku, které má 5,5 milionu obyvatel, žije 300.000 cizinců a obyvatel s cizími kořeny. Nejvíce imigrantů je ve Finsku z jiných evropských zemí, jsou zde ale také komunity Afghánců, Číňanů, Iráčanů či Somálců.
Osobní svoboda a sopciální zabezpečení
Spojené státy spadly z loňského 14. místa na 18. pozici. Zpráva uvádí pro tento pokles několik důvodů: „USA zažívají krizi veřejného zdraví, která zahrnuje epidemii obezity, závislost na opiátech a depresivní poruchy.“ Dokument poukazuje také na to, že společensko-politický systém ve Spojených státech vytváří ve srovnání s jinými podobně bohatými zeměmi větší nerovnosti v příjmech, což je jeden z hlavních faktorů, jež přispívají k nespokojenosti občanů. Kromě toho prý v USA klesá „důvěra, velkorysost a sociální podpora“.
Výkonný předseda Institutu pro výzkum štěstí Meik Wiking uvedl, že pětice severských zemí, která se spolehlivě na žebříčku umísťuje na předních příčkách, dokáže poskytnout svým obyvatelům jak dostatečnou míru osobní svobody, tak sociální zabezpečení, což jsou výhody překonávající i skutečnost, že občané těchto zemí musejí platit „jedny z nejvyšších daní na světě“. „Stručně řečeno, severské země umějí dobře přeměnit bohatství v blahobyt,“ podotýká Wiking.
