Zprávu o štěstí ve světě vypracovává agentura OSN od roku 2012 a jednotlivé země hodnotí na základě takzvaného indexu štěstí. Ten tvoří faktory jako například hrubý domácí produkt na obyvatele, předpokládaná délka života, korupce, dostupnost zdravotní péče, svoboda se rozhodovat, štědrost spoluobčanů či bezpečnost. Míru štěstí hodnotí lidé v žebříčku od nuly do deseti. Studie stejně jako loni klade důraz spíše na osobní svobodu a podporu společnosti než na příjem. Faktorem, který je největším zdrojem neštěstí, je pak duševní zdraví.
V první desítce dominují tradičně státy západní Evropy, Kanada nebo Nový Zéland. V nejužší špičce mají převahu již několik let skandinávské státy. Druhé místo letos obsadilo Dánsko, které bylo loni první, třetí je Island, čtvrté Švýcarsko a páté Finsko.
Nejnižší index štěstí mají státy subsaharské Afriky, jakož i státy zasažené ozbrojeným konfliktem. Sýrie skončila na 152. místě. Poslední příčku obsadila Středoafrická republika.
‚Americké štěstí‘
Letošní zpráva věnuje zvláštní kapitolu „obnově amerického štěstí“, ve které zkoumá, proč úroveň štěstí v USA, navzdory konstantnímu ekonomickému růstu, klesá. Podle ní USA čelí mnohostranné sociální krizi způsobené rostoucími nerovnostmi, korupcí, izolovaností a nedůvěrou.
Studie navíc předpokládá, že politika prezidenta Donalda Trumpa krizi ještě zhorší. Podle Jeffreho Sachse, jednoho ze spoluautorů, totiž navrhované daňová i zdravotnická reformy existující nerovnosti ještě prohloubí.
Země s nejvyšší mírou štěstí1. Norsko |
