Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Největší dalekohledy v Česku slouží i k mezinárodním výzkumům

Věda

  6:20
PRAHA - Odborníkům v Česku slouží k pozorování hvězd, vzdálených planet, komet a dalších objektů ve vesmíru pět dalekohledů s průměrem větším než půl metru. Dva z nich včetně toho největšího má ondřejovská hvězdárna, další dva jsou ve hvězdárně na Kleti. Nejstarší velký teleskop má na své observatoři Masarykova univerzita v Brně. Přístroje neslouží jen českým vědcům, získávají i data v rámci mezinárodních výzkumů. Perkův dalekohled, největší český dalekohled, oslaví 23. srpna 50 let od uvedení do provozu.

Hvězdárna v Ondřejově foto: Lidové noviny

Perkův dalekohled s průměrem zrcadla dva metry je na observatoři Astronomického ústavu (ASU) Akademie věd ČR v Ondřejově. Slouží k pozorování spekter hvězd, což odborníkům umožňuje nejen zjistit jejich vlastnosti, ale i odhadnout stáří hvězd a vlastnosti atmosféry. Od roku 2007 ho lze ovládat přes internet z celého světa. Dalekohled tak nevyužívají jen odborníci v Ondřejově, ale také zahraniční vědci. Je velmi vytížený, „odpracuje“ až 120 nocí v roce. Podle mluvčího ASU Pavla Suchana je dalekohled i přes svých úctyhodných 50 let stále ve „skvělé kondici“.

Druhým největším dalekohledem je Klenot z observatoře na Kleti, která patří pod Jihočeský kraj. Jeho jméno je volně odvozené ze zkratky anglického názvu (Kleť Observatory Near Earth and Other Unusual Objects Observation Team and Telescope), v češtině Kleťský teleskop pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších neobvyklých těles. Průměr hlavního zrcadla je 106 centimetrů a v provozu je od roku 2001. Klenot slouží ke sledování asteroidů blízko Země, které by pro planetu mohly být nebezpečné. Měří jejich polohu a ve spolupráci s dalšími observatořemi po celém světě ověřuje jejich výskyt. „Na tomto úkolu spolupracujeme od roku 2014 s Evropskou kosmickou agenturou jako jediná observatoř z ČR,“ uvedla ředitelka observatoře Jana Tichá.

Další velký teleskop používá hvězdárna ASU v Ondřejově. Má průměr zrcadla 65 centimetrů a zaměřuje se na asteroidy a planetky. „Začátkem tohoto století byl dalekohled robotizován, což umožnilo pozorování s dalekohledem i na dálku, tedy z jiných míst než je ondřejovská hvězdárna,“ řekl Suchan.

Dalekohled observatoře Masarykovy univerzity v Brně (MUNI) s průměrem 60 centimetrů je v ČR nejstarší. V provozu je od otevření severní kopule v roce 1954 a podle Jana Janíka z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MUNI slouží odborníkům i studentům, při občasných akcích se k němu dostane i veřejnost. „Zaměřujeme se hlavně na dvojhvězdy, proměnné hvězdy, ale i exoplanety a asteroidy,“ řekl Janík.

Poslední dalekohled, který průměrem zrcadla přesahuje půl metru, je také na Kleti. Má průměr 57 centimetrů a na rozdíl od Klenotu je přístupný veřejnosti. „S tímto „menším“ dalekohledem mimo jiné objevil kleťský astronom Miloš Tichý krátkoperiodickou kometu 196P/Tichý,“ uvedla ředitelka Tichá.

Přehled největších dalekohledů doplňuje přístroj ve Rtyni v Podkrkonoší, ten je ale v soukromých rukou a neslouží vědeckým účelům. Podle dostupných údajů má průměr zrcadla 82 centimetrů.

Autor:

Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!
Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!

30 uživatelů eMimina mělo možnost otestovat krém na nohy od Manufaktury z kolekce Louka. Pomohl vám na suchou a hrubou pokožku chodidel? Přečtěte...