6. srpna 2018 6:30 Lidovky.cz > Relax > Věda

Největší kolonie tučňáků patagonských se zmenšila o 90 procent. Vědci nevědí proč

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Tučňáci patagonští. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tučňáci patagonští. | foto: Shutterstock

PAŘÍŽ/PRAHA Když vědci naposledy navštívili odlehlý francouzský ostrov Île aux Cochons, který se nachází v polovině cesty mezi Afrikou a Antarktidou, žily na něm zhruba dva miliony tučňáků. Nedávné satelitní snímky a fotografie pořízené z helikoptéry ovšem dokazují, že se místní populace výrazně propadla. Na ostrově zůstalo podle studie publikované v časopise Antarctic Science jen 200 tisíc exemplářů tohoto druhu.

Proč postihlo kolonii na Île aux Cochons vymírání, zatím zůstává tajemstvím. „Je to zcela nečekané. Jedná se o událost mimořádného významu, protože v této kolonii žila téměř třetina všech tučňáků patagonských na světě,“ říká autor studie, ekolog Henri Weimerskirch z Centra pro biologická studia ve francouzském Chizé. Výzkumu této kolonie se věnuje již od roku 1982.

Svou roli mohla sehrát změna klimatu. V roce 1997 způsobilo například výrazné zeslabení Humboldtova proudu oteplení jižní části Indického oceánu. To vedlo k přesunu ryb a olihní, jimiž se tučňáci živí, směrem na jih, mimo lovecký revír tučňáků. „Výsledkem byl pokles populace a špatné podmínky ve všech koloniích tučňáků patagonských v tomto regionu,“ řekl Weimerskirch webu Guardian.

K oslabení Humboldtova proudu a s ním související oteplení okolních vod se souhrnně nazývá jev El Niño. Obvykle k němu dochází jednou za dva až sedm let, globální oteplování jej ale může zesilovat. Samo o sobě má navíc globální oteplování podobné důsledky jako El Niño, i když po dlouhodobějším působení.

Změny klimatu mohou způsobit nobyvatelnost ostrova

Ve své dřívější studii poukázal Weimerskirch a jeho kolegové, že budou-li změny klimatu pokračovat současným temptem, stanou se Crozetovy ostrovy – jejichž součástí je i Île aux Cochons – pro tučňáky v polovině jednadvacátého století neobyvatelnými.

K migraci tučňáků dojít rozhodně nemohlo, protože v okolí pro ně nejsou žádné ostrovy s vhodnými životními podmínkami.

Za snížením populace ovšem mohou stát i jiné faktory, kupříkladu přemnožení. „S rostoucí populací se zvyšuje i soutěživost a agresivita mezi jednotlivými tučňáky,“ stojí v prohlášení Francouzského národního centra pro vědecký výzkum, které studii financovalo. „Nedostatek potravy je tím pádem ještě větší, což může spustit nevídaně prudký a drastický pokles v populaci.“ Ovšem i tuto situaci mohly podle studie ještě zhoršit klimatické změny.

Tučňáci zatím nejsou považováni za ohrožené

Další z možných příčin je ptačí cholera, která zasáhla mořské ptactvo včetně několika tučňáků patagonských na nedalekých ostrovech Marion a Nový Amsterdam. Na ostrov se též mohly dostat invazivní druhy rypu krys, myší či koček. Dokud se ovšem vědci nevrátí na Île aux Cochons, skutečný důvod pádu populace znát nebudou. Weimerskirch doufá, že by k tomu mohlo dojít začátkem příštího roku.

Červený seznam ohrožených druhů v současné době řadí tučňáky patagonské mezi „málo dotčené“ (kam patří druhy, u nichž jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí), nová data by ale mohly vést k jejich přeřazení.

Tučňáci patagonští jsou s výškou kolem jednoho metru druhým největším typem tučňáků, hned za tučňáky císařskými. Nestaví si hnízda, ale kladou jediné vejce, které přenáší na vlastních nohou zakryté kožním záhybem. Samec a samice se v opatrování vejce po několika týdnech až měsících střídají.

  • 0Diskuse