Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Největším divem Česka je Jára Cimrman. Společně s pivem

Magazín

  21:56aktualizováno  22:11
PRAHA - Za největší div Česka označili diváci České televize fiktivního génia Járu Cimrmana. Do sedmi divů Česka ve stejnojmenné anketě ještě zařadili objev krevních skupin Jana Janského, Wichterleho kontaktní čočky, české sklo, Karla IV. i Pražský hrad a pivo. Výsledky Česká televize zveřejnila v přímém přenosu.

Autorské duo Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. foto: Pavel Wellner Lidové noviny

Anketa odstartovala v dubnu. Lidé mohli vybírat z 50 divů, do finálového večera postoupilo deset nejúspěšnějších. Sedm divů Česka lidé dnes večer vybrali pomocí SMS hlasování. Do sedmičky divů diváci nezvolili olympionika Emila Zátopka, Slovanskou epopej Alfonse Muchy a Lednicko-valtický areál.

Zájemci mohli vybírat česká "nej" v pěti kategoriích - Města a místa, Objevy a vynálezy, Umění a kultura, Výkony a rekordy a Hlas lidu. Z nominovaných divů se do závěrečných bojů nedostal například český hokej, Švejk Jaroslava Haška nebo vinné sklípky.

Lidé mohli do ankety hlasovat od 24. 4. konce května, Jára Cimrman byl tedy zvolen za největší český div ještě před smrtí Ladislava Smoljaka. Cimrman bodoval již dříve v televizní soutěži Největší Čech. Nakonec byl však z hlasování vyřazen.

"Celá jedna velká skupina občanů začala hned první den hluboce meditovat o jevu číslo 35, což bylo české pivo. A ti, kteří vyzkoušeli více kousků, začali následně meditovat i o jevu číslo 12, což byly kontaktní čočky profesora Wichterleho," řekl moderátor pořadu Marek Eben.

Pivo jako kulturní dědictví

Obhajování jednotlivých divů se ujala desítka osobností. "Pivo nepotřebuje advokáta, pivo mluví samo o sobě. Je to naše kulturní dědictví," řekl zpěvák Ondřej Hejma. Publikum pobavil moderátor a překladatel Ivo Šmoldas, který naopak navrhl pivo mezi divy nezařadit. "Český div by bylo, kdyby se tu pivo nepilo," poznamenal.

Celkového vítěze plamenně obhajoval muzikant František Ringo Čech, když oponenti poukazovali na to, že Jára Cimrman byl fiktivní osobnost, kterou nikdo nikdy neviděl.

"Leonardo da Vinci. Viděli jste ho někdy někdo? Ne. A koříte se mu. A našemu Járovi ne? Hanba," poznamenal. Při představování Cimrmany kandidatury lidé ve stoje potleskem vzpomenuli na Ladislava Smoljaka, člena Divadla Járy Cimrmana, který před týdnem zemřel.

7 divů Česka

Jára Cimrman - Fiktivní český génius se zrodil v roce 1966 v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U pavouka; u jeho zrodu stáli Jiří Šebánek, Karel Velebný a Zdeněk Svěrák. Mystifikace okolo postavy zapomenutého všeuměla dala vzniknout Divadlu Járy Cimrmana, jehož hlavními protagonisty se stali Svěrák a před pár dny zesnulý Ladislav Smoljak a jehož prvním představením byla v roce 1967 hra Akt. Následovalo dalších 14 her, které si získaly nebývalou přízeň diváků a staly se doslova nesmrtelnými jako sám Cimrman, jemuž bylo odhaleno mnoho pomníků a pamětních desek, a to nejen v ČR.

České pivo - Patří mezi nejznámější piva ve světě a je též chráněným zeměpisným označením v EU. Češi vypijí ročně asi 160 litrů na hlavu, což je nejvíce na světě. Tradice českého pivovarnictví sahá podle dochovaných dokladů do roku 1088, kdy první český král Vratislav II. přidělil kostelu na Vyšehradě desátku chmele na vaření piva. Pivo se ale zřejmě v Čechách vařilo už dříve. V roce 1842 se zde také díky kvalitním domácím surovinám zrodilo nejpopulárnější české pivo - plzeňský spodně kvašený ležák, který dal jméno a stal se vzorem piv plzeňského typu (pilsner, pils).

České sklo - Doma i ve světě je synonymem kvality a tradice, sahající přinejmenším do 13. století. České křišťálové lustry visí mimo jiné i v Královské opeře v Římě, v milánské La Scale, ve Versailles či v petrohradské Ermitáži. K nejvýznamnějším přínosům českých sklářů se řadí například tavba modrého kobaltového skla rodinou Schürerů v 16. století, objev českého křišťálu v Müllerově sklárně v 17. století či výroba barevných sklovin Bedřichem Egermannem v polovině století devatenáctého.

Karel IV. (1316-1378) - Nejslavnější panovník české historie, přezdívaný Otec vlasti, na trůn usedl v roce 1346 po smrti svého otce Jana Lucemburského a zubožené české království dovedl jako císař Svaté říše římské mezi nejmocnější státy v Evropě. Nejen v Čechách položil tento vzdělaný a obratný státník základy řady významných institucí a staveb, jež nesou jeho jméno. Založením první univerzity ve střední Evropě v roce 1348 učinil z Prahy středisko vzdělanosti a kultury.

Kontaktní čočky - Otto Wichterle (1913-1998) - Autor či spoluautor asi 150 patentů, proslul zejména objevem prvního českého umělého vlákna (silonu) a měkkých kontaktních čoček, které dnes používají miliony lidí po celém světě. Rozhodující pokusy s výrobou čoček z hydrogelu provedl v roce 1961, kdy si z dětské stavebnice Merkur sestavil prototyp odlévacího zařízení.

Krevní skupiny - Jan Janský (1873-1921) - Neurolog a psychiatr, jenž světově proslul díky klasifikaci čtyř krevních skupin. Ty sice objevil už v roce 1901 Rakušan Karl Landsteiner, který ale popsal jen tři. Janský nezávisle na něm uveřejnil v roce 1907 práci, v níž podle určitých rozdílů v některých vlastnostech krvinek rozlišil čtyři krevní skupiny.

Pražský hrad - Symbol českého státu a nejvýznamnější česká památka, která byla tradiční sídlem českých panovníků a od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky. S rozlohou téměř 70 000 metrů čtverečních je největším souvislým hradním komplexem na světě. Založen byl kolem roku 880 knížetem Bořivojem.

Autoři: ,