22. července 2017 11:09 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Nekonečná sezona hub: chodí se na ně s navigací, v obchodech je k dostání exotika

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Houbaření - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Houbaření - ilustrační foto. | foto: Shutterstock

Inovace moderní doby zasáhly i houbaření, které je pro Čechy něco jako národní sport. Na houby chodí s GPS navigací a s chytrou aplikací. Fajnšmekři zas míří do supermarketů, kde sahají po podivuhodných exotických houbičkách pro oživení kuchyně a nakopnutí imunity. Nebo si je pěstují přímo doma. Sezona hub zkrátka nikdy nekončí.

Tradiční houbařská sezona se začíná rozjíždět, lidé si z lesů nosí první úlovky. Pokud ale houbaři chtějí zjistit, jestli něco najdou ve svém okolí, nemusí ani překročit práh domu. Stačí chvíli surfovat po internetu, vyhledat si houbařské mapy, kde přesně uvidí, na jakých místech republiky na ně če ká bohatá sklizeň a kde naopak ne roste ani prašivka. Na internetových fórech si zapálení sběrači vyměňují své nejnovější zážitky z lesa.

Uvádějí, jaká je situace v místech, kde se nacházejí, a informaci n ěkdy do plní i o fotodokumentaci úlovků nebo dokonce o GPS souřadnici s přesným místem nálezu. Zatímco dříve si houbaři svá naleziště ostražitě střežili, dnes je internet plný tipů a rad. Kromě košíku stačí vyrazit do lesa i s navigací, řídit se jejími pokyny a sběračský úspěch je téměř zaručen. Pokud tedy na témže místě nebyl už někdo před vámi.

Digitální hříbek a maso lesa

V národě vášnivých houbařů, za nějž jsou Češi považováni, byla jen otázka času, kdy se na trhu objeví i nějaká houbařská aplikace. Digitální atlas v telefonu „Aplikace na houby“ můžou houbaři poprvé využívat právě v letošní sezoně.

Aplikace obsahuje kolem dvou set nejznámějších českých hub s podrobným popisem a fotografiemi, podle kterých může houbař posoudit, jestli ji uříznout, nebo raději nechat být. Pokud si neví rady, může nález zabrat kamerou v telefonu a aplikace se pokusí určit, o jaký druh se jedná. Pokrok 21. století a moderní technologie zasáhly už tedy i tak tradiční záležitost, jako je houbaření.

,,Houby se u nás sbírají velice dlouhou dobu, masové houbaření ale přišlo až s aktivitami profesora Smotlachy, který stojí i za kontroverzním výrokem, že houby jsou ,maso lesa’,“ vypráví o počátcích české houbařské horečky mykolog Vladimír Antonín. Legendární mykolog a zakladatel českého vysokoškolského sportu František Smotlacha sám otestoval jedlost na 1700 druhů. Dokázal, že většina z nich je jedlých. Ještě před první světovou válkou uspořádal v Praze první výstavu hub a je autorem převratné mykologické publikace Atlas hub jedlých a nejedlých z roku 1947, která jako první obsahovala barevné fotografie.

Celkový počet druhů hub rostoucích na českém území není ještě úplně známý, prozatím je zjištěno na deset tisíc druhů, z nichž jedovatých je kolem dvou set padesáti. Ve sběru ale Češi raději příliš neexperimentují.

,,Největší tradici mají hřibovité houby a lišky, sbírají se i muchomůrky růžovky, bedly, václavky nebo ryzce,“ vyjmenovává Antonín, které druhy se v tuzemsku těší největší oblibě. Z nich se pak připravují tradiční houbové pokrmy jako smaženice, řízky, vánoční kuba, smetanové omáčky nebo polévky. Houbám se říkávalo ,,maso chudých“, jelikož jejichž sběr byl dříve populární zejména u prostšího lidu, jenž jimi nahrazoval maso, které houby svou sytostí i strukturou trochu připomínají.

,,Je úsměvné, že jednoduchá jídla prostých lidí se najednou dostávají do nabídky těch nejlepších restaurací,“ říká autorka gastronomického blogu Taste Journey Dagmar Heřtová, a jako příklad uvádí třeba ryzce na másle s kmínem, které se v některých podnicích podávají jako specialita. Houbové recepty má v oblibě i držitel michelinské hvězdy Roman Paulus z týmu pražské restaurace Alcron. ,,S příchodem houbařské sezony se vždy zvedne i poptávka po houbových pokrmech,“ říká šéfkuchař, který nedá dopustit na tradiční české lesní houby jako hřiby, kozáky a lišky, oblíbené ale má třeba i kotrče, jež svým vzhledem připomínají květák, nebo hlívu ústřičnou, které se hodí do polévek nebo na smažení.

,,Myslím, že se stejnou náruživostí s jakou Češi sbírají houby, se v posledních letech vrhají na objevování nových receptů a návodů, jak houby upravit,“ všímá si změn ve společnosti Heřtová. Nejvíce netradičních receptů bylo převzato z italské kuchyně a houbové rizoto, těstoviny nebo noky jsou už v tuzemsku běžnou součástí menu. Kromě klasických bílých žampionů se zejména mezi vegetariány ujal například také hnědý žampion s rozměrným kloboukem zvaný Portobello, který dokáže nahradit steak ve vegetariánském hamburgeru. Další bezmasou specialitou jsou pokrmy z hlívy ústřičné. ,,Dršťková polévka z hlívy je už opravdový český evergreen,“ pochvaluje si tuto delikatesu Heřtová.

Pokud chce někdo svůj jídelníček okořenit, ale netroufá si z lesa odnést druhy, které nemá ve zvyku sbírat a nebo ho prostě houbaření nebaví, může jít lovit mezi regály do supermarketu. Čerstvé i sušené houby už v nich bývají běžnou součástí sortimentu, a nemusí se ani čekat na začátek sezony. Některé druhy jsou dostupné po celý rok.

Ve skříni i na balkoně

Umělé pěstování hub patří v Česku v posledních padesáti letech k samostatným zemědělským odvětvím. Nejčetněji se pěstují žampiony, konkrétně pečárka dvouvýtrusá, hlíva ústřičná, a své místo si v tuzemsku nacházejí už i exotičtější druhy. Patří mezi ně například houževnatec jedlý, japonsky shiitake, jemuž se přezdívá ,,voňavá houba“, a v gastronomii pro své aroma patří k těm nejchutnějším. V pokrmech dokáže nahradit hříbky nebo je též nepostradatelný v japonské polévce miso. V pěstování exotických druhů můžou jít Evropanům příkladem zejména Japonci a Číňané, kteří tuto tradici udržují už stovky let.

Kultivace hub se ale uchytila i jako záliba. V Česku se tento trend rozmohl v 90. letech a houby dnes proto rostou nejen v lese, ale i na zahrádkách, balkonech, ve sklepích či dokonce ve skříních. Kromě žampionů kraluje mezi po domácku pěstovanými houbami hlíva ústřičná, která sice roste iv české krajině, její sběr ale nemá příliš velkou tradici.

  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

S tchánovci v jednom domě: Soužití nám zničilo vztahy
S tchánovci v jednom domě: Soužití nám zničilo vztahy

Příběh, který zažilo spoustu rodin a těžko se o něm mluví. Podaří se napravit vztahy, nebo soužití navždy rodinu zničí?

Najdete na Lidovky.cz