Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

Zdraví

Některé ženy mají v genech být za potvoru, říká psycholožka

Obnovit vztah či manželství po odhalené nevěře není jednoduché. foto: Shutterstock

Rozhovor
Ženy si často myslí, že muži nedávají do vztahů tolik lásky a citů jako ony, ale pravda je složitější, říká psycholožka Zdeňka Sládečková.
  7:00

LN Jak je to ve skutečnosti s citovou investicí u mužů?
Muži mají stejně velké srdce i stejné množství citů jako ženy. Na začátku vztahu musí jít navíc skoro vždycky se svou kůží na trh, i když vědí, že mají pokaždé šanci tak padesát na padesát. V tomto směru je docela obdivuji. Možná budou akceptováni, ale možná budou muset zacouvat a vyrovnat se s nezájmem. Ženy, pokud nejsou zrovna lovkyně, bývají v trošinku výhodnější situaci. Hrozí jim snad jedině to, že si je nevybere ten, který se jim líbí. A to bývá obvykle méně bolestivé než odmítnutí.

LN Může takový neúspěch nějak poznamenat naše další vztahy?
Určitě–mnohdy dost podstatně! Zejména pokud se nám něco takového stane hned napoprvé. Během první lásky totiž prožíváme i první vážnější hodnocení své osoby. Pokud je příznivé, pak se nám většinou zvedne sebevědomí a máme chuť se pouštět do dalších milostných vztahů. Jestliže se ale nevydaří, může nás zatlačit zpátky, znejistíme, nevěříme si a míváme obavy z další negativní zkušenosti. Po silném citovém traumatu proto někteří lidé nedokáží někdy třeba i pár let navázat další vztah.

ČTĚTE TAKÉ:

LN Je možné se na první lásku nějak připravit..?
Připravují nás nanejvýš hormony, city si ovšem s námi obvykle v takové situaci dělají, co chtějí. A určitě je to tak správné! Pokud bychom se na první lásku nějak chystali, zavánělo by to umělostí. Určitě bychom se ochudili o všechno to okouzlení, kdy máme pocit, že svět je krásné místo k radování.

LN Štičky, které to takzvaně s muži umí, si tedy první lásku moc neužijí?
Takhle bych to neřekla. Některé ženy mají totiž snad už v chromozomech dané být tak trochu za potvoru a s chlapy mávat podle svého. Obvykle jsou spíš racionálního zaměření a jejich emocionalita bývá trošku ochuzená. Pokud je jim takové chování přirozené, není na něm nic špatného. Na druhé straně však ze své praxe vím, že partnerství založená na rozumu dost často nebývají šťastná. Díky emoční vazbě, která je něco jako dar z nebes, se totiž snáz ve vztazích překonávají jakékoliv krize a problémy.

LN Může někdy být prohra tak trochu výhrou?
A zároveň výzvou. Záleží jen na nás, jestli se necháme zatlačit zpátky, nebo si řekneme, že ne všechno se musí podařit na první pokus. S poznáváním toho druhého navíc poznáváme i svoje hranice. Zjistíme, co nám vyhovuje a čemu se příště raději vyhneme. Něco se prostě díky lásce naučíme nejen o druhých, ale i o sobě.

Pár

LN Jakou roli hraje v lásce vlastně sebevědomí?
Zdravé sebevědomí má velikou sílu přitažlivosti, nesmí to být ovšem jen pouhá bublina pseudosuveréna. Člověka, který na své okolí působí jako někdo vnitřně pevný a silný, akceptujeme, ať chceme, nebo ne. Také v lásce mívá obvykle větší šanci na úspěch. Proto je tak důležité učit zdravému sebevědomí už malé děti.

LN Jsou dnešní zamilované dvojice jiné než před lety?
Myslím, že ne. Pokud mluvíme o pěkném, přirozeném zamilování, tak do toho zatím lidi nemůžou žádnými potravinovými doplňky zasáhnout. Pořád je to na přírodě, která se v pravou chvíli postará o to, aby zatáhla mozek do ústraní.

LN Dřív zamilovaným pomáhaly čarodějky a léčitelky, které provozovaly milostnou magii. Co si o podobných praktikách myslíte?
Všechny rituály, které dodávají ženám a mužům tolik potřebnou sebedůvěru, považuji za velmi pozitivní. Jestli jsme něco za totality ztratili, pak právě různé rituály, s jejichž pomocí byly ženy posilovány ve své ženské roli a muži v té mužské. Aprávě tohle myslím léčitelky dovedly – byla to svým způsobem moderní skupinová psychoterapie.

LN Říká se, že si mnohdy za partnera vybíráme někoho, kdo se podobá našim rodičům. Jak často se s tím ve své praxi setkáváte?
V dětství se nám opravdu do mozku vtiskávají důležití lidé, podle nichž si utváříme představy o tom, jak má vypadat muž nebo žena. Nemusí to být ovšem vždycky jen rodiče, ale třeba i strýc nebo děda. Prostě ten, kdo nejsilněji zapůsobil na naši dětskou psychiku. Někdy nám ovšem takový „vzor“ dokáže milostné vztahy pořádně zkomplikovat. Jedna moje klientka měla tatínka alkoholika a byla přesvědčená o tom, že se podobným mužům bude vyhýbat. Přesto měl nejen její první, ale i druhý přítel sklony k alkoholismu. Někdy spoléháme jen na vědomé procesy a zapomínáme, že nás podvědomí může vést svými vlastními cestičkami.

LN A co když se vrátíme ke svým starým láskám? Jakou šanci na úspěch máme? Párkrát jsem se ve své praxi s klienty, kteří se k sobě po letech vrátili, opravdu setkala. Několika takovým dvojicím jsem byla i na svatbě. Pokud se jim první láska hodně vpečetila pod kůži a přidají k ní zralost a moudrost dospělých, pak mají dokonce velkou šanci vytvořit souladný partnerský pár.

Autor: