Celý příběh začal už v únoru 2007. Muž nakažený AIDS měl tu smůlu, že se u něj objevila navíc leukémie a Gero Hutter z univerzitní nemocnice Charité v Berlíně se společně s kolegy z dalších pracovišť rozhodl pro transplantaci kostní dřeně.
Nemocný dostal kmenové buňky z kostní dřeně od dárce, který byl nositelem genetické mutace poskytující ochranu před AIDS. Tuto specifickou vlastnost dědičné informace odhalili výzkumníci už dříve – častěji se vyskytuje u Evropanů (tam se jí pyšní dokonce až jedno procento lidí).
Nový útok nemoci
Po úspěšné transplantaci musel nemocný absolvovat silnou chemoterapii a ozařování. Přestal ale brát léky na brzdění množení virů HIV, a přesto se u něj žádné neobjevily.
Jenže po 13 měsících opět udeřila leukémie. Pacient prodělal znovu stejnou léčbu – dostal buňky kostní dřeně od totožného dárce jako poprvé.
Vědci s obavami čekali, zda nepropukne AIDS, ale to se nestalo. Úspěchem se berlínský tým nyní chlubí v on-line vydání odborného časopisu Bloood.
Přehnaný optimismus ale není na místě. Popsaný postup se ale určitě hned tak nestane lékem ordinovaných pacientům s AIDS. Léčba spojená s likvidací imunitního systému je podle Michaela Saaba, lékaře z AIDS centra na univerzitě v Alabamě, velice riziková.
"I když člověk přežije transplantaci, hrozí další komplikace neslučitelné s životem," podotýká Michael Saab. Mimo to by podle něj taková léčba byla neuvěřitelně nákladná.
