Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nemoci z nezdravého domu? Mohou za to toxické plísně, ale i nevhodné osvětlení

Zdraví

  6:45
Nemáte syndrom nemocných budov? To není vtip, stolní hra ani zednická hantýrka. Ve špatně navržených domech přichází o zdraví až dvě třetiny obyvatel.

Alergie (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Domy nejsou živé bytosti, nemůžeme je poslat k lékaři na odběr krve a změření tlaku. Ale některé z nich nemají zdravý kořínek. Jsou špatně navržené, nedomyšlené, postavené na nevhodných místech. A to je problém pro lidi, kteří tam musí bydlet nebo pracovat.

Stavby sice mnohdy vypadají úžasně, mají nejrůznější kreativní tvary. Ale na člověka, který v nich žije nebo pracuje, stavitelé kolikrát nemysleli. A u něj pak vznikají potíže známé pod názvem syndrom nemocných budov či pod původním anglickým pojmenováním Sick building syndrome (SBS). Není to však označení nemocí domů, ale chorob, kterými trpí ti, kdo v nich delší dobu pobývají.

Strašák tisíciletí

„Existuje u nich vysoká pravděpodobnost negativních dopadů na zdraví. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1984 trpělo zdravotními problémy spojenými s SBS v USA a evropských zemích přes 30 procent obyvatel. O osmnáct let později to bylo dvakrát tolik. U nás nejsme pozadu,“ říká vedoucí Oddělení fyziologie a psychologie práce Zdravotního ústavu v Ostravě Hana Lehocká.

Příčiny syndromu nemocných budov – následky pro člověka

  • Toxické plísně – alergie, dýchací potíže Umělé vůně – alergie, dýchací potíže
  • Nevhodné osvětlení (včetně omezeného přístupu ke slunečnímu světlu) – postižení sliznic, potíže se zrakem, únava, deprese 
  • Špatné vytápění a větrání – únava, psychické potíže, nemoci z „nachlazení“ 
  • Viry, bakterie, roztoči – alergie, dýchací potíže 
  • Špatná akustika, hluk nebo infrazvuk – potíže se sluchem, stres (hluk je největší příčinou stresu) 
  • Špatně navržený nábytek a vybavení místnosti (např. nesprávně umístěné počítačové monitory) – potíže se zrakem, bolesti svalů, kostí, únava 
  • Nový nábytek s pachem ředidel a lepidel – alergie, dýchací potíže 
  • Kouření (kde není zakázáno) – dýchací potíže

nevhodné Stavební styl, který k syndromu vede, se k nám dostal se zpožděním, takže případů SBS bude zřejmě ještě přibývat. Navíc se hojně „renovují“ staré budovy, u nichž je také předpoklad, že se SBS u obyvatel projeví.

Pokud se například stavba zateplí a vymění se u ní okna, může vzniknout dokonale uzavřená budova, která je nevětraná a nemá žádný přívod čerstvého vzduchu. Může se zde tvořit vlhkost přispívající k množení plísní. Ze statistik údajů Státního fondu životního prostředí vyplývá, že se tento problém týká tří čtvrtin škol, zdravotnických zařízení, pečovatelských domů a kanceláří.

Ani budovy, ve kterých bydlíme či do nich chodíme nakupovat, by nás neměly nechávat v klidu. Celkově pak u nás dva lidé ze tří trpí syndromem nezdravých budov vlivem špatného mikroklimatu v budovách. Ne nadarmo se tedy SBS říká strašák tisíciletí.

Které budovy to jsou?

Kde může vzniknout SBS? Asi vás napadnou budovy, které jsou zcela uzavřené, bez oken, bez prosklených ploch. Mohou to být určité typy velkých obchodních domů nebo průmyslových továren.

„Problém může způsobit cokoli, co je v budovách navrženo špatně, co nefunguje nebo co lidé špatně snášejí. Může to být větrání, škodliviny v průmyslu, prašnost. A nemůžeme vyloučit ani riziko nakažení se infekcí. To se týká hlavně školek a nemocnic. Pak zde jsou domy postavené z nebezpečných materiálů, jako je azbest. To je prokázaný karcinogen,“ říká doktorka Lehocká. „Představme si místnost, kde se málo větrá, nakoupí se nový nábytek, položí nové linoleum. Pak to v takové místnosti voní novotou: lepidly, ředidly. Jistě se pak nedivíte, že vzniká tolik alergií,“ uvádí příklad.

Okna a klimatizace

V nově navržených budovách si obvykle nemůžete otevřít okno a vyvětrat. Okna v nich totiž vůbec nejsou. A pokud ano, pak nejdou otevřít. „Kdo zažil situaci, že v podobných prostorách přestala v parném létě fungovat klimatizace, ví, že je to srovnatelné s pobytem v sauně. Z té však můžete odejít. Pokud ale v práci bezodkladně dokončujete nějaký úkol a zůstat tam musíte, je to náročné po psychické i fyzické stránce,“ varuje Hana Lehocká.

Když se v prostorách ještě dobře nevětrá, sráží se zde vlhkost, daří se v nich plísním a sporám. „Z nich mohou vzniknout alergie. A nezapomeňme, že plísně mohou produkovat mykotoxiny a odtud je už blízko i k rakovině,“ dodává doktorka Lehocká.

Potíže lidí, které postihuje syndrom nemocné budovy

  • Postižení očí a horních cest dýchacích: pocity dráždění a pálení očí, nosu, nosohltanu, slzení a rýma 
  • Postižení dolních cest dýchacích: tlak na prsou, dušnost až astmatického rázu Kožní dráždění, začervenání pokožky, vyrážky 
  • Postižení centrální nervové soustavy: bolesti hlavy, denní ospalost a poruchy nočního spánku, poruchy paměti, nesoustředěnost, únava

Když nejdou otevřít okna, musí se suchý vzduch vlhčit. To ale vzduchotechnika vždy nezvládá, navíc klimatizaci snášíme každý jinak. Krom toho klimatizace nasává většinou vzduch z ulice. Pokud se přístroj řádně neudržuje, roznáší bakterie a plísně. Citlivější lidé na to doplácejí.

Světlo při práci

Neméně důležité pro život je také světlo. „Optimální by bylo pracovat jen v denních hodinách, tedy za přirozeného světla, ale asi bychom si moc nevydělali. Dovolím si odbočku do minulosti: za socialismu musely být nad čtyři hodiny délky práce splněny podmínky správné denní osvětlenosti pracoviště. Zaměstnavatel zkrátka musel zajistit osvětlenost, i když bylo třeba rovnoměrně zataženo. Byl na to zákon. Musím poznamenat, že zaměstnanci se tohoto práva jen velmi těžce domáhali. Zákon ale vyžadoval dodržení minimálního osvětlení na pracovišti, protože se ví, že denní světlo je na práci nejlepší. 

Dnes tento požadavek už neplatí. Intenzita osvětlení je zajištěna převážně formou sdruženého osvětlení, tedy kombinací denního a umělého osvětlení a kombinací celkového umělého osvětlení a přisvětlení dalším umělým světlem. Zde je rozhodující, jaké to umělé světlo je. Pokud je blízké dennímu, pak je to dobré. Ale současné rozšířené bílé světlo výbojek a úsporných žárovek není dobré pro oči a v kombinaci s velkými kontrasty v prostředí škodí zraku,“ líčí Hana Lehocká.

Zmatený organismus

Lidé jsou také mnohdy nuceni pracovat úplně bez přístupu denního světla. V tu chvíli si jejich oči nejsou schopny od umělého světla odpočinout. Působí to na jejich biorytmy – je noc, či den? „Organismus pak neví, jak má reagovat. Týká se to i nepřetržitých provozů, kde se pracuje nonstop na směny. Od sedmi do devíti hodin má ale nejvyšší aktivitu žaludek, mělo by se tedy snídat, ne pracovat. Naopak v noci jsou zase od 23 do tří hodin aktivní játra, která organismus čistí. Člověk by tedy neměl jíst. Jenže to by noční směnu nevydržel, najíst se v té době prostě musí. Je to ale nezdravé,“ varuje doktorka Lehocká.

Podle ní mateme organismus, protože po něm chceme výkon v době, kdy by měl dělat něco jiného. A ten reaguje civilizačními chorobami, nervozitou, stresem, onemocněními dýchací soustavy, alergiemi, astmatem, trpí také nervový systém, psychika. Lidé jsou podráždění, nevyspalí. Člověk na takový rytmus zkrátka není uzpůsoben,“ doplňuje Hana Lehocká.

Jak zmírnit nepříjemné dopady

Lidský organismus v uzavřených budovách trpí. Jak se tomu vyhnout? Asi nejjednodušší je podle doktorky Lehocké alespoň podívat se ven nebo se na půlhodinku protáhnout, vyjít před dům a od „nemocné budovy“ si odpočinout. Ideální mikroklima pro fyzickou a duševní pohodu by měla tvořit teplota kolem 20 stupňů Celsia a vlhkost v rozmezí 45 až 55 procent.

Při stavbě domu by se pak mělo konečně dbát na to, jak bude jeho vnitřní klima dlouhodobě ovlivňovat naše zdraví. 

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!