Po staletí lidé rychlost pouze odhadovali výpočtem. Třeba antičtí Římané si na kola povozů nakreslili rysku, s jejíž pomocí určili počet otáček, odhadli ujetou vzdálenost a pak vypočítali průměrnou rychlost. Zato na moři se v uzlech měřila už od 16. století.
První měřič aktuální, nikoli později zprůměrované pozemní rychlosti vynalezl britský matematik a vizionář Charles Babbage ještě před tím, než po evropských cestách začaly jezdit první automobily. Zdroje neudávají rok vzniku jeho tachometru (Babbage zemřel roku 1871) ani technologii, pouze zmiňují fakt, že byl montován do lokomotiv.
Po knihtisku druhý největší objev. Jak vznikla propiska? |
Za autora prvního tachometru určeného výhradně pro automobily je tak považován chorvatský profesor Josip Belušić, rodák z Istrie, který přednášel na škole ve slovinském Koperu. Právě tam roku 1888 přišel na nápad, jak měřit rychlost vozidla pohybujícího se po zemi. Zjednodušímeli celkem komplikovaný princip, jeho přístroj počítal otáčky během určitého časového úseku a za pomoci odstředivé síly na stupnici ručičkou ukazoval dosahovanou rychlost. Svůj elektrický měřič pojmenoval velocimetr a zažádal o patent v Rakousku-Uhersku, jehož součástí tehdy byly Slovinsko i Chorvatsko. O rok později vynález představil na světové výstavě v Paříži.
Roku 1902 si v Berlíně svou verzi tachometru patentoval německý inženýr Otto Schulze a právě jeho přístroj se do vozů začal montovat – nejprve pouze jako volitelná výbava, neboť tehdejší automobily dosahovaly nejvyšší rychlosti 30 kilometrů v hodině, kterou hravě překonal i cválající kůň (rychlost cvalu se uvádí v průměru mezi 40 a 48 km/h). První tachometry si tak lidé do svých vozů nechávali montovat spíše ze zvědavosti – aby věděli, jak rychle jim to sviští. V noci na ně navíc nebylo vidět.
Teprve s rychlým rozvojem osobní dopravy po roce 1910 se Schulzův tachometr stal standardní výbavou aut. Lidé totiž dovedou velmi dobře vnímat zrychlení či zpomalení, ale konstantní rychlost už odhadnout nedokážou. To vedlo úřady k omezením rychlé jízdy. Když jede řidič mezi městy stovkou a pak jej vjezd do obce přinutí zpomalit na 50 km/h, bez pomoci přístroje rychlost nikdy správně neodhadne. Ale až řízení automobilů od lidí převezmou automaty, budou se řidiči na tachometr dívat zase jen ze zvědavosti.
