Dva tisíce pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny, u níž je v Česku pojištěno téměř šest milionů lidí, podstoupí každoročně operaci vbočeného palce. Příčiny vbočeného palce jsou různé, nicméně lze říci, že za tuto diagnózu si lidé mohou často sami. Jednou z mnoha příčin je špičatá obuv, kvůli níž prsty začínají kopírovat špičku boty.
Podstatnou roli hraje i genetika. Pokud vbočeným palcem trpí rodiče, pravděpodobně se s tímto problémem budou potýkat i potomci. Další příčinou je například vrozená dysplazie kyčlí, nicméně v dnešní době jsou děti v tomto ohledu velmi sledované a lékaři tento problém řeší už v raném věku. Jinou častou příčinou je propadnutí klenby chodidla.
Operaci se lze vyhnout
Pokud specialista začne problém léčit v raném stadiu, lze se operaci vyhnout, případně ji oddálit a dokonce lze stav chodidla zlepšit. Každopádně prevence vyjde společnost rozhodně levněji než následná léčba.
Totéž platí i pro diabetiky. „V roce 2017 VZP uhradila více než 4000 párů obuvi pro diabetiky ve výši přes čtyři miliony korun. Nutno podotknout, že se jedná o sériově vyrobenou profylaktickou obuv. Další pacienti se syndromem diabetické nohy dostávají individuálně zhotovenou obuv, avšak momentálně nemáme k této skupině statistické údaje,“ podotýká mluvčí VZP Lucie Krausová. Částky vydané pojišťovnou za tuto speciální obuv jsou mnohem vyšší.
Péče o (nejen) nemocné nohy
|
„Syndrom diabetické nohy je nejdražší komplikací cukrovky a jistě jedna z těch finančně náročnějších diagnóz, přitom mnohým problémům se dá prevencí nebo časnou léčbou předejít. Například v Německu mají diabetici možnost,na pojišťovnu‘ využívat přístrojovou pedikúru několikrát do roka a v tamních podologických centrech se jim odborníci starají o nohu. Podobnou péči provádím diabetikům na svém pracovišti, ale péče není hrazena zdravotními pojišťovnami,“ vysvětluje diabetolog a odborník na léčbu syndromu diabetické nohy Miroslav Havrda.
O co vlastně u syndromu diabetické nohy jde? Lidé s cukrovkou ztrácejí cit v noze, necítí tedy zranění, ani si jej nevšimnou, zranění se jim navíc hůře hojí. Není neobvyklé, že přijdou za lékařem až ve chvíli, kdy je léčba již nemožná.
Důležité vyšetření
„Mám zkušenost, že devět z deseti diabetiků má špatnou obuv a poškozuje si nohy, což nezřídka končí následnou amputací. Pokud ortoped nepostaví pacienta na diagnostickou desku, podoskop nebo jiné diagnostické pomůcky, nemůže od stolu zjistit, zda máte podélnou klenbu spadlou. Pokud nevezme chodidlo do ruky a nepromačká ho, nemůže poznat spadlou příčnou klenbu,“ má zkušenosti prodejce zdravotní obuvi Dalibor Zlámal z hejnického Centra péče o nohy v Libereckém kraji.
Strašák, že jednou může přijít o nohu, děsí i Alenu Beranovou z Prahy. Trpí diabetem prvního typu, kterým onemocněla během studií. „Diabetoložka mě upozornila, ať si denně nohy kontroluji a dávám si pozor na puchýře a oděrky. Také mě každoročně vyšetřuje na podoskopu. Speciální obuv mít nemusím, to asi řeší až s pacienty, pro něž je to aktuální. Co mi hrozí, ale vidím pokaždé v čekárně u ostatních pacientů. Děsí mě to stejně jako riziko, že jednou můžu kvůli cukrovce přijít o zrak,“ říká maminka dvou malých dětí.
Podiatrie jako samostatný obor pečující o nohy je v Česku poměrně mladý a řada lidí netuší, že existuje. Přitom do jeho ordinací nepatří jen diabetici. Docházejí sem sportovci, lidé s bolestmi nohou, s bolestmi páteře i hlavy. „Správné podiatrické vyšetření by mělo být především komplexní. Podiatrie neznamená jen vyšetření nohy od prstců po kotník. Obsahuje vyšetření pacienta při chůzi, kdy hodnotíme kinetiku nohou, jak moc dochází ke snížení klenby, jestli se paty stáčejí dovnitř a podobně.
V dalších fázích vyšetřujeme nohy pohledem, pohmatem, pak využíváme podoskop, což je skleněná deska se zrcadlem, kde hodnotíme,obtisk‘ nohy v různé zátěži. Místo podoskopu se dá ve vybavenějších ambulancích měřit již přímo rozložení tlaků na chodidla pomocí takzvané tenzometrické desky. Poslední fází je vyšetření postavení pánve a páteře. Ve špičkově vybavených ambulancích se může kinetika vyšetřovat na běžícím pásu, který má kameru a je propojen s počítačem, kde podiatr hodnotí patologické postavení nohou při chůzi i při běhu,“ popisuje chirurg a podiatr Pavel Murín z Valašského Meziříčí.
Stále častěji se nechávají preventivně vyšetřit i lidé bez potíží, kteří si pak nechávají vyrobit individuálně upravené stélky do bot.
