Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Neviditelní přihrávači obezity

Věda

  9:47
Výzkumy naznačují, že pestrá bakteriální džungle ve střevě má patrně vliv na současnou epidemii obezity. Bakteriím v našich střevech se postupně dostává uznání. Již dlouho se ví, že se aktivně účastní našeho trávení, například při zpracování nerozštěpitelných polysacharidů, ale jejich význam tím nekončí, zjišťují vědci.

obezita foto: MYCHELE DANIAUAFP

Velký zájem vzbudily nálezy skupiny profesora Jeffry Gordona z washingtonské univerzity v St. Louis v USA, které se zabývají vlivem střevních bakterií na obezitu. Gordonova skupina provádí tento výzkum pomocí experimentálních modelů geneticky obézních myší (leptin deficitních myší ob/ob) a myší gnotobiotických (bezmikrobních, tj. bez bakteriální mikroflóry).

Gordonův tým pokusy ukázal, že osazení střeva bezmikrobních myší pomocí mikrobů z konvenčních myší vedlo poměrně rychle (již během 14 dnů) ke 40procentnímu nárůstu tělesného tuku i při zachování nízkého kalorického příjmu.

Později Gordon střeva bezmikrobních myší kolonizoval dvěma různými typy mikroflóry: od obézního kmene hlodavců a od hubených myší. Ukázal tak, že přenesená mikroflóra obézních myší vede k mnohem výraznějšímu nárůstu tělesného tuku.

Molekulárně biologickými metodami pak analyzoval složení střevních bakterií a prokázal, že se složení mikroflóry u obézních geneticky modifikovaných pokusných myší liší od složení mikroflóry hubených myší, a to především v podílu dvou hlavních bakteriálních skupin (Firmicutes a Bacteroidetes). U obézních myší byl výskyt bakterií typu Bacteroidetes nižší o 50 procent, a naopak se zvýšil podíl skupiny Firmicutes.

Velice zajímavé výsledky ukázala analýza mikroflóry u lidí. Potvrdila nálezy získané u myší: obézní pacienti měli menší podíl Bacteroidetes. Ti, kteří během jednoho roku zhubli, už ale měli nález srovnatelný s nálezy u hubených lidí. Skupina profesora Gordona se snaží analyzovat další mechanismy, kterými střevní bakterie ovlivňují využití energie z potravy a identifikovat ty bakterie, které jsou za popsané efekty zodpovědné.

Podílí se také na projektu, který slibuje poznání našeho soužití s mikrobiálním světem z nového úhlu: na rozluštění genomu našich bakteriálních společníků, který je 100krát větší než genom člověka. Někdy se o něm hovoří jako o „druhém lidském genomu“, mikrobiomu či metagenomu.

Těsné soužití mikroflóry a lidí je výsledkem dlouhodobého vývoje a vzájemné adaptace obou neoddělitelných složek, které určují naši schopnost přizpůsobit se prostředí i bránit se vzniku nemocí. Významné nálezy i možnosti ovlivnit optimálně naši mikroflóru zřejmě teprve přijdou, ale už nyní víme, že bakteriální souputníci ovlivňují naše osudy mnohem více, než se kdy předpokládalo

Autorka je profesorka imunologie na 1. LF UK a vědecká pracovnice v Mikrobiologickém ústavu AV ČR.

 

Autoři:
Témata: myš, obezita, střevo, USA, Česko

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!