Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Nevidomá servírka: Lidé si v Kavárně potmě uvědomí, že na nás musí mluvit

Magazín

  7:00
V Praze se na začátku června po roce opět otevřela Kavárna potmě. Nevidomí číšníci obsluhují její hosty letos poprvé na náměstí Republiky, kde bude speciální provozovna stát až do 17. června. Jednou ze zdejších servírek, která hostům nabízí kávu, čaj, léčivé víno i černobílou zmrzlinu, je sedmadvacetiletá Kamila Koncová.

Kavárna potmě na náměstí Republiky v Praze. foto: Kavárna potmě - Facebook

Lidovky.cz: Bavilo by vás pracovat v kavárně na plný úvazek?
Asi ne, mám pocit, že nic v životě nedokáži dělat na plný úvazek. Mám raději pořád více aktivit a ráda si sama řídím svůj čas. Činnosti často měním a neuvazuji se k jediné. Jako malá jsem ale v kavárně pracovat chtěla. Vedle toho mě lákalo také zaměstnání se zvířaty - v zoologické zahradě či v chovné stanici. Více aktivit musím mít i jako koníčky.

Letošní otevření kavárny Potmě, ve které si hosté vyzkouší, jaké to je být...
Letošní otevření kavárny Potmě, ve které si hosté vyzkouší, jaké to je být...

Lidovky.cz: Jaké máte koníčky?
Doma máme dost zvířat, takže trávím čas s nimi. Hodně také sportuji, jezdím na kole, běhám a chodím na procházky do přírody.

Lidovky.cz: Jak to zvládáte bez zraku?
Musím chodit s někým. Sám člověk může jít maximálně tam, kde to dobře zná. Raději ale chodím ve velkém počtu lidí, je to pro mě vedle praktického hlediska i příjemnější.

Kamila Koncová.

Lidovky.cz: Jak se pohybujete po Praze, je pro vás město dostatečně bezbariérové?

S bílou holí nebo se svým vlastním vodicím psem. Jezdím běžně městskou hromadnou dopravou, využívám i normální tramvaje, nejen bezbariérové. Pro nás nevidomé to není takový problém jako pro vozíčkáře. Bariérou jsou pro nás jiné věci, třeba když autobus nebo tramvaj zastaví jinde, než má. Největší problém je, když se změní orientační body, jsou dopravní uzavírky a podobně.

Lidovky.cz: Čemu se věnujete profesně?
Pracuji sama na sebe, jako masérka a překladatelka z portugalštiny. Na vysoké škole ještě dostudovávám portugalštinu a filologii. Kromě toho si plním i dětské sny - pomáhám s docvičováním vodicích psů a obsluhuji v Kavárně potmě. Všechny činnosti mě baví, je to příjemná kombinace.

KAVÁRNA POTMĚ

  • Speciální kavárna o rozměrech 6 x 12 metrů, ve které obsluhují nevidomí číšníci v naprosté tmě
  • Prostor nabízí hostům příležitost nahlédnout do světa nevidomých a vyzkoušet si, jaký je život bez jednoho z lidských smyslů - zraku
  • Hosté v kavárně sedí u stolku, kde jim obsluha nabídne nápoje a zmrzliny
  • Poprvé byla kavárna představena v roce 2006 na MFF Karlovy Vary
  • Je historicky první a dosud jedinou charitativní akcí tohoto druhu v ČR
  • Její návštěvou přispějí hosté do sbírky Světluška částkou 140 korun, jako památku na nevšední zážitek si odnesou hrneček s logem sbírkového projektu Světluška Nadačního fondu Českého rozhlasu 
  • Kavárna funguje pravidelně tři týdny v červnu v Praze, letos poprvé je otevřena na náměstí Republiky (do 17. června)
  • Od roku 2013 funguje také pojízdná verze kavárny – sezónní Kavárna na cestě. Autobus, jehož interiér je vybavený jako kavárna, objíždí od jara do podzimu města a kulturní akce po celé České republice

Lidovky.cz: Jakým způsobem jako nevidomá překládáte?
Jednoduše, přes počítač. Dostanu soubor, který si prostřednictvím speciálního programu v počítači poslechnu. Jde o program, který mi vlastně dokument předčítá hlasem. Nebo je možné využít takzvaný Braillský displej, což je speciální panel, který se přidělá k počítači a Braillovo písmo jde přes něj po řádcích přečíst. Podle toho, co zrovna čtete, z něj vystupují jehličky. Většina nevidomých včetně mě ale využívá spíš hlasový výstup.

Lidovky.cz: Jak dlouho obsluhujete hosty v Kavárně potmě?
Poprvé jsem obsluhovala v roce 2007, o projektu jsem se tehdy doslechla jsem od své známé prostřednictvím občanského sdružení Okamžik, které usiluje o propojení života nevidomých s vidícími lidmi. V té době jsem ještě studovala gymnázium a práce v kavárně pro mě byla příjemnou brigádou. V roce 2007 probíhal teprve druhý ročník, o obsluhující byl větší zájem a přijímali skoro každého. Dneska už se dělají větší výběrová řízení.

Lidovky.cz: S jakými reakcemi od hostů se nejčastěji setkáváte?
Většina hostů je ráda, že návštěvu vůbec zvládne, to bývá zásadní reakce. Někteří lidé samozřejmě pobyt v kavárně zvládnout nemusí, často to ale není jejich vina. Až když prostor navštíví, zjistí, že mají tendence ke klaustrofobii, točí se jim hlava, dělá se jim nevolno, a tak ho musejí opustit. Ještě silněji vnímají prostor lidé, kteří do kavárny vchází sami bez doprovodu kolegy průvodce. Jinak si hosté díky návštěvě uvědomují například to, že nevidomí musí mnohem více využívat ostatní smysly, v tomto případě zejména sluch. Stává se nám, že se hosté diví, jak víme, kam mají položit plastové kelímky nebo papírové sáčky. Poznáme to proto, že slyšíme, jak s nimi šustí nebo ťukají.

Za dobu fungování Kavárny potmě prošlo jejími dveřmi 37 055 hostů, kterým nevidomí číšníci připravili 52 223 nápojů a celkový výtěžek se tak vyšplhal na 5 752 210 Kč.

Lidovky.cz: Jednají někteří hosté negativně?

Reakce jsou různé, najdou se třeba lidé, kteří po zážitku z kavárny mají vůči nám větší pocit lítosti, prožili si to ve smutné atmosféře. To ale není účelem, ukázat chceme hlavně to, že i s postižením se dá v kavárně pracovat. Kavárna lidi také učí, jak mají k nevidomým přistupovat, jak s nimi mají komunikovat a jednat. Některým hostům je  nepříjemné, když na ně obsluha sáhne, a tak už se potom nestane, aby na nevidomého třeba na ulici sahali bez předchozího upozornění. To se nám stává často, lidé chtějí pomoct, ale neuvědomí si, že na nás musí nejdřív promluvit. 

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.