26. března 2010 8:08 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Nevidomí potápěči si v Blansku užívali stav beztíže

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Nevidomí potápěči si užili stav beztíže. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nevidomí potápěči si užili stav beztíže. | foto: Lidové noviny

BRNO Neuvidí nic a slyšet budou jen svůj dech. Podvodní svět přesto láká i nevidomé a slabozraké. Právě pro první odvážlivce z jejich řad profesionální potápěči z brněnského klubu Direct ocean uspořádali v bazénu v Blansku zkušební ponor.

Ještě do svých deseti let rozeznával Pavel Ondra alespoň světlo a stín. Dnes je dvaadvacetiletý student angličtiny zcela nevidomý. "Někdo možná řekne, že už nevím, co roupama dělat. Ale rád čtu dobrodružné příběhy a chtěl jsem také něco takového zažít," shrnul důvody, proč si chce zkusit potápění.

Libor Čába, místopředseda organizace nevidomých v Brně, sice zbytky zraku má, ani on toho ale pod hladinou mnoho neuvidí. "O to mi ani nejde, chtěl bych si hlavně vyzkoušet stav beztíže. Do vesmíru se ale asi hned tak nedostanu a vodu mám moc rád," vysvětluje s úsměvem muž ve věku kolem šedesátky.

Zatímco nevidomí si ještě na břehu zkoušejí ploutve, potápěči přinášejí nezbytné součásti výstroje. Lahve se stlačeným vzduchem, žakety neboli speciální nafukovací a vyfukovací vesty, které umožňují pohyb pod vodou.

Chybějí jen neoprenové obleky. "Přece jen se složitě oblékají, vyžadují navíc použití závaží a nechtěli jsme, aby se nevidomí cítili zbytečně stísnění," objasnila Hana Kosevová z klubu Direct ocean. "Vjemů a nových informací je pro každého začátečníka i tak hodně, teoretická příprava před vstupem do bazénu trvá bezmála dvě hodiny, a proto jsme to chtěli jsme tentokrát zjednodušit," doplňuje další z potápěčů Robin Neumann. Právě on je "duchovním otcem" v tuzemsku ojedinělého projektu.

Před pěti lety se na něj obrátil nevidomý Aleš Moravec z Brna s tím, že by si chtěl potápění vyzkoušet. "Byl hodně šikovný, což mne překvapilo. Ke konci ponor zvládal sám, samostatně pracoval se vztlakem a odpouštěl a napouštěl si vzduch do kompenzační vesty. Podle mne není žádný důvod, proč by se i zrakově postižení nedokázali po důkladné přípravě potápět," míní Neumann. A když pobyt pod vodou popisoval Aleš Moravec i svým zrakově postiženým kolegům, chtěli si ponor vyzkoušet i oni.

Napoprvé samozřejmě neopustí nikdo bezpečí blanenského bazénu s posuvným dnem. Každý z nevidomých má pod hladinou neustále k dispozici svého vidícího vodiče. "Potřebujeme-li si ověřit, že je vše v pořádku, stiskneme jejich ruku a oni odpoví domluvenými gesty," upřesňuje Kosevová. Kdyby se ale někdo z nevidomých rozhodl v potápění dál pokračovat, může jim zážitek zpříjemnit i moderní technika. "Bylo by možné použít například celoobličejové masky s komunikátorem. Potápěč v ní může normálně mluvit a nevidomému by mohl popisovat, co je okolo," plánuje Kosevová.

Zatímco Pavel Ondra se pomalu noří pod hladinu, nevidomý Petr Svoboda už několikrát obeplul bazén těsně nad dnem a stoupá nahoru. "Bylo to super," spojí spokojeně palec a ukazováček, což v řeči potápěčů znamená Všechno v pořádku. "Jen si příště bude muset oholit vousy, aby mu neteklo pod masku," zažertoval jeho podvodní doprovod Michal Zavřel.

  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz