Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

'Nevýkonnost, únava a otoky končetin. I tak se projevuje chronické srdeční selhání'

Zdraví

  6:32
Chronickým srdečním selháním trpí až dvě procenta Evropanů. Onemocnění s sebou nese jeden paradox: čím lépe se lékařům daří zvládat akutní stavy jako infarkt, tím více lidí trpí právě těmi chronickými. „Léto je rizikovější z pohledu srdečního selhání pouze proto, že v teplém počasí především starší lidé nedoplňují správně tekutiny, jedni se přepíjejí, jiní naopak pijí málo a pak jsou tzv. dehydrováni,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz kardiolog prof. Jindřich Špinar z Fakultní nemocnice v Brně.
Neviditelný strašák - ilustrační foto

Neviditelný strašák - ilustrační foto foto: Shutterstock

Lidovky.cz: Kdo je nejčastějším pacientem se srdečním selháním?
Nejčastější pacienti se srdečním selháním jsou senioři a nejčastější příčina je ischemická choroba srdeční. U mužů jsou to především nemocní po srdečním infarktu, u starších žen se srdeční selhání často rozvíjí jako komplikace vysokého krevního tlaku. U mladších jedinců bývá nejčastější příčinou zánět srdečního svalu tzv. myokarditida, která přejde v chronické onemocnění tzv. dilatační kardiomyopatii.

Lidovky.cz: Je léto rizikovějším obdobím na srdeční selhání?
Léto je rizikovější z pohledu srdečního selhání pouze proto, že v teplém počasí především starší lidé nedoplňují správně tekutiny, jedni se přepíjejí, jiní naopak pijí málo a pak jsou tzv. dehydrováni.

Ústa jako časovaná bomba. Zánět dásně může způsobit i infarkt

Lidovky.cz: Jaké jsou hlavní příznaky chronického srdečního selhání?
Příznaků srdečního selhání je velké množství, mezi nejznámější příznaky patří otoky dolních končetin a dušnost. Ale srdeční selhání se může projevovat i pouze nevýkonností, únavou, palpitacemi a jinými poměrně nespecifickými příznaky.

Lidovky.cz: Jaký je rozdíl mezi chronickým a akutním srdečním selháním?Chronické srdeční selhání je pojem pro již delší dobu trvající onemocnění, většinou na zavedené léčbě a pacientovi obtíže jsou stabilní. Chronické selhání se ale kdykoliv může výrazně zhoršit a tak se stává akutním srdečním selhání. Akutní srdeční selhání se dělí na čerstvě vzniklé, teď na akutní srdeční selhání u doposud zdravého člověka a na tzv. akutní dekompenzaci chronického srdečního selhání, což je právě náhlé zhoršení již léčeného nemocného.

Lidovky.cz: Jsou ohroženy více muži než ženy?
Muži mají jednoznačně větší výskyt srdečního selhání, především v mladším a středním věku. Obecně srdeční infarkt jako nejčastější příčina srdečního selhání se vyskytuje u mužů asi o 5 let dříve než u žen. Ve věku nad 70 let se již absolutní počty neliší a protože ženy se obecně dožívají asi o 3-5 let více než muži, tak ve věku nad 80 let již ženy převažují.

Chronické srdeční selhání

Chronické srdeční selhání je soubor příznaků, které se objevují jako následek poškození srdeční struktury nebo funkce. Srdce je jeden z nejdůležitějších orgánů v těle, při srdečním selhání není schopen odvádět svou práci v dostatečné kvalitě. Příčina srdečního selhání není jedna, může se jednat o stav po infarktu myokardu, může se jednat o poškození srdečního svalu při dilatační kardiomyopatii nebo následkem zánětu (myokarditidy), příčinou může být i vada srdečních chlopní. Příčinou srdečního selhání mohou být i poruchy srdečního rytmu – arytmie

Lidovky.cz: Je velký rozdíl mezi srdečním infarktem a srdečním selháním?

Velmi často se jedná o jednu a tu samou nemoc, tedy že srdeční infarkt je příčinou srdečního selhání. V dnešní době tzv. intervenční léčby, ale v žádném případě neplatí, že každý srdeční infarkt přejde v srdeční selhání. Naopak více jak polovina nemocných po srdečním infarktu může být naprosto bez obtíží a srdeční selhání se u nich neobjeví. Stejně tak ale srdeční selhání může být i bez srdečního infarktu, je to právě často u mladých lidí jako následek zánětu srdečního svalu, nebo naopak u seniorů jak následek velmi dlouho trvajícího vysokého krevního tlaku.

Lidovky.cz: Je pravda, že lidé jsou více ohroženy srdečním selháním než infarktem?
Na tuto otázku je obtížné jednoznačně odpovědět. V České republice tzv. ischemickou chorobou srdeční trpí asi 800 000 lidí a z toho polovina, tedy asi 400 000 je po infarktu myokardu. Naopak srdečním selháním trpí asi 200 000 lidí a z nich více jak polovina je po srdečním infarktu. Když to ale vezmeme z jiného pohledu, z pohledu hospitalizací, tak počet hospitalizovaných pro srdeční selhání za rok je asi 32 000 a počet hospitalizovaných pro infarkt myokardu je asi 28 000 za rok. Takže tyto dvě jednotky se protínají a doplňují.

Lidovky.cz: Co je spouštěčem srdečního selhání?
Nejčastějším spouštěčem jsou klasické rizikové faktory – vysoký tlak, vysoký cholesterol, cukrovka, nadváha atd. tyto rizikové faktory vedou k ateroskleróze a ucpávání srdečních cév, toto vede k srdečnímu infarktu a ten k srdečnímu selhání.

Lidovky.cz: Kolik lidí u nás trpí na srdeční selhání a je vysoká úmrtnost?
Asi 200 000 lidí v České republice trpí srdečním selháním a v minulém roce zemřelo jen v nemocnici na srdeční selhání 2 700 lidí. Obecně bohužel platí, že u chronického srdečního selhání do roka zemře asi 10% nemocných a u akutního srdečního selhání do roka zemře asi 30% nemocných. Tedy prognóza nesmírně závažná.

Autor: