Neutrina, která jsou druhými nejhojnějšími částicemi v kosmu, vznikají při jaderných reakcích a jejich hmotnost je ve srovnání s většinou elementárních částic velmi malá. Neutrina také nereagují prakticky vůbec s okolním prostředím a je velmi obtížné je detekovat.
Zatím byly zjištěny tři typy neutrin a oceněná dvojice vědců podle akademie pokusy doložila, že neutrina při průletu vesmírem mezi těmito třemi polohami oscilují, tedy mění svou identitu, včetně své hmotnosti. Aby něco takového mohlo platit, musejí neutrina nějakou hmotnost mít.
Arthur B. MacDonald krátce poté, co se dozvěděl o svém vítězství.
„Tento objev změnil naše chápání toho nejniternějšího fungování hmoty a může se stát klíčovým pro naše vnímání vesmíru,“ podotkla Královská švédská akademie věd.
Japonec Kadžita dělá experimenty v zinkovém dole v Japonsku, Američan McDonald zase v dole v Kanadě, popsal český fyzik Jiří Chýla. „Tyto experimenty zásadně přispěly k pochopení mechanismu, že neutrina mezi sebou přecházejí, tomu se říká oscilace neutrin,“ uvedl Chýla. Tento jev se podle něj studuje již dlouhá léta, Kadžita a McDonald ale svými experimenty zásadně přispěli k tomu, že vědci přeměně neutrin rozumí.
Kadžita v roce 1998 dokázal, že neutrina z atmosféry Země cestou k neutrinové observatoři Super-Kamiokande umístěné uvnitř zinkového dolu v Japonsku se mění z jednoho typu na druhý. O tři roky později skupina výzkumníků pod vedením Arthura McDonalda dokázala, že neutrina se cestou ze Slunce neztrácejí. Mění se ale v jiný typ, který pak vědci zachytili v neutrinové observatoři v Sudbury v Kanadě.
„Dopad tohoto objevu je především v tom, že to jednoznačně ukazuje, že neutrina mají nenulovou hmotnost,“ řekl český fyzik. „Současně svými objevy přispěli k tomu, že se zdá, že velmi dobře rozumíme hoření sluníčka. Neutrina totiž přilétnou ze sluníčka a během cesty jaksi mění svou identitu jako chameleoni,“ popsal. Neutrina jsou tak podle něj poslové toho, co se u Slunce děje. Jak dodal, jde o mimořádně důležitý objev, který ale nenastal v jednom okamžiku, ale během deseti až 15 let experimentů. ̈
Okamžik vítězství
„Byl to skutečně okamžik vítězství, když jsme viděli, že neutrina se při cestě ze Slunce na Zemi mění z jednoho typu v druhý,“ řekl dnes McDonald telefonicky po vyhlášení laureátů. McDonald zároveň dodal, že vědci budou dál zkoumat, jaká je skutečná hmotnost neutrin. Při experimentech chtějí rovněž zjišťovat, jestli existují i další typy neutrin kromě zmíněných tří, které byly očividně prokázány.
Takaaki Kadžita ředitel University of Tokyo's Institute for Cosmic Ray Research a držitel letošní Nobelovy ceny za fyziku.
Objev zatím nemá žádné konkrétní praktické využití. Podle vědců jsou ale do budoucna možnosti využívání neutrina velké. Přispívá k tomu především skutečnost, že tyto částice hladce prostupují téměř jakýmkoli prostředím, mohly by se tedy stát základem pro novou formu bezdrátové komunikace. Mohlo by jít o přenos informací na opačnou stranu zeměkoule či o mezihvězdný přenos informací. Zatím se nejvíce mluví o využití neutrin pro jednosměrnou komunikaci s jadernými ponorkami. Problémem je ale sestrojení urychlovače, který by byl schopen produkovat velmi intenzivní svazky neutrin s vysokou energií.
Je to již podruhé za sebou, co Nobelova cena za fyziku putuje do Japonska. Minulý rok Nobelovu cenu za fyziku získali Japonci Isamu Akasaki a Hiroši Amano a Američan japonského původu Shuji Nakamura za vývoj modrých světelných diod umožňujících vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.
Nobelova cena za fyziku
|
Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostali tři parazitologové - irský vědec působící v USA William C. Campbell a Japonec Satoši Omura za výzkum hlístic a Číňanka Tchu Jou-jou za výzkum přispívající k léčbě malárie. Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.
Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (více než 23 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
