Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

V noci se změnil čas na letní. Má to ale smysl?

Magazín

  15:12aktualizováno  17:01
PRAHA - Dnešní noc byla o hodinu kratší. V Česku jako ve většině evropských zemí začal platit letní čas, takže si lidé musí posunout hodinky o hodinu dopředu. Oficiálně se čas měnil v neděli ve 02:00 na 03:00. Důvodem k zavedení letního času byla snaha o úsporu elektřiny, protože je poté večer déle světlo.

Letní čas foto: Shutterstock

Změny času ale mají řadu odpůrců, podle kterých poškozuje přechod na letní čas a zpět zdraví. Letní čas bude platit sedm měsíců, letos skončí 26. října.

V České republice se používá každoročně od roku 1979, kdy platil od poslední neděle v březnu do poslední neděle v září. V roce 1996 byl v souladu s praxí v ostatních evropských státech o měsíc prodloužen.

A kolik energie se uspoří kvůli zavádění letního času? Minimum. Argument, že posouvání hodinek, které v noci na neděli podstoupí většina Evropy, má smysl kvůli úsporám, je už totálně zastaralý. Pro LN to potvrdili také zástupci společnosti ČEPS, která je hlavním hlídačem spotřeby elektřiny v České republice – zajišťuje rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektrické energie.

Rozdíl spotřeby před změnou a po ní? Minimální

Přesun času sice na křivce zatížení energetické sítě sníží večerní špičku, kterou způsobuje osvětlení, ale po noci se projeví obráceně.

  • Den po zavedení letního času se o 25 procent zvyšuje počet srdečních záchvatů. Po přechodu na zimní čas jich naopak prakticky stejným poměrem ubývá. Vyplývá to ze studie amerických vědců, která byla zveřejněna v online revue Open Heart a prezentována na konferenci amerických kardiologů ve Washingtonu.

LIDOVKY.CZ: Po změně na letní čas přibývá infarktů, vyplývá ze studie

„Spotřeba elektřiny na osvětlení se pak přesouvá do ranních hodin, kdy dochází ke kumulaci s počátkem ekonomické aktivity,“ sdělila LN Tereza Soukupová z ČEPS.

Potvrzují to i reálná čísla z uplynulých let. Loňský rok byl výjimečný změnou času o Velikonocích, ale v předchozích letech se průměrné zatížení v pracovních dnech před změnou času a po ní lišilo jen minimálně. „Nutno připomenout, že dopad má i řada dalších faktorů, jako denní teplota či sluneční svit,“ podotkla Soukupová.

Ani plynárenští experti nemohou dodat čísla hovořící ve prospěch změny času. „O zavedení letního času lze z pohledu úspory energií v roce 2014 stále polemizovat,“ sdělila LN výkonná ředitelka SPP CZ Eva Grmolenská. Podle ní navíc neexistuje statisticky přesné srovnání při zavedení letního času a v situaci opačné.

„Troufám si tvrdit, že jediná úspora je v případě svícení a veřejného osvětlení,“ dodala.
K podobnému závěru dospěla také Evropská komise, když před třemi lety žádala členské státy o vyčíslení dopadů letního času. Většina vlád konstatovala, že jeho zavedení nemá na ekonomiku významnější vliv. Žádný stát ale zrušení času nenavrhl.

Petice běží. Potřebuje ale milion podpisů napříč státy EU

Informace energetiků je důležitá pro odpůrce letního času. Jasno v tom má profesor robotiky na brněnském Vysokém učení technickém Zdeněk Kolíbal, který stojí i u rozebíhající se petice pro Evropský parlament za konec posouvání hodinek.

Anketa

Má podle vás v dnešní době význam posouvat čas?

Ano 707
Ne 5426
Je mi to jedno 214

Spočítal, že i kdyby se lidé se změnou času vyrovnávali pokaždé jen týden, od začátku pravidelného zavádění letního času v roce 1979 se tak „vyrovnávali“ v součtu přes rok a čtvrt. „Lidé by si to měli uvědomit a podpořit naši petici, která funguje pod heslem Only One Time – Jen jeden čas,“ řekl LN. Kmilionu podpisů napříč státy EU je ale zatím daleko.

Lékaři a psychologové se shodují, že na změnu času si lidé zvykají asi týden. Hůře si prý zvykají na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív.

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!