Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Nová naděje pro nemocné rakovinou: cílená léčba

Zdraví

  7:00
Případů rakoviny přibývá, přesto na ni umírá méně lidí než dřív. Vděčíme za to lepší prevenci a cílené léčbě, která má méně nežádoucích účinků než třeba chemoterapie.
Léky (ilustrační foto)

Léky (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Paní Květa Andělová, dnes šedesátiletá učitelka z Turnova, trávila celé dny na zahradě na slunci. V roce 2003 se jí na stehně objevil drobný černý flíček, velký jen pár milimetrů. Nejdřív se domnívala, že je to nová piha, ale tmavá barva se jí zdála podezřelá. Zašla proto na kožní oddělení a dozvěděla se, že jde o zhoubný melanom. Vyřízli ho a ona dostala injekce s lékem interferonem, které si sama píchala. Pravidelně chodila na kontroly.

Několik let měla klid, ale vloni začaly zhoubné buňky metastazovat. Musela na operaci a po ní ji čekala klasická chemoterapie. Včetně všech obvyklých nežádoucích účinků, jako je nevolnost a nechuť k jídlu, horečka nebo ztráta vlasů.

Pak ale dostala možnost zařadit se ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze do takzvaného specifického léčebného programu a dostat v rámci něj postupně dva nové přípravky. Jde po třiceti letech o první nové léky na zhoubný melanom, kterým u nás ročně onemocní asi 2000 lidí a 300 až 500 jich zemře. Na vývoji obou přípravků se podíleli i čeští odborníci.

Jedna tableta denně

První přípravek zvaný vemurafenib (s obchodním názvem Zelboraf), který lékaři před nedávnem představili, je určen pacientům s mutací genu zvaného BRAF. Ta způsobuje, že se nádorové buňky rychleji množí a metastazují. Touto mutací trpí zhruba polovina pacientů s melanomem, právě pro ně je přípravek určen. Nejprve proto musí podstoupit test, který ověří, že tuto mutaci mají.

„Lék dokáže zmíněnou mutaci upravit a vrátit do normálu,“ říká profesor Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, který se podílel na jeho vývoji a testování. Každý den stačí spolknout jednu tabletu, vedlejší účinky jsou oproti chemoterapii zanedbatelné. Lék zabírá rychle, v řádu několika dní. Po několika měsících si ale organismus najde cestu, jak jeho působení obejít, takže přestává účinkovat. Celkově však tento lék prodloužil přežití pacientů v průměru z osmi na šestnáct měsíců.

Druhý přípravek zvaný ipilimumab (distribuovaný pod názvem Yervoy) se podává formou čtyř injekcí v intervalech tří týdnů. Ten pro změnu „odbrzdí“ imunitní systém pacienta, aby zaútočil na nádorové buňky. Jeho účinek se projevuje s delším časovým odstupem, takže ho nelze nasazovat v akutních případech, ale zato působí delší dobu, takže se dvouleté přežití pacientů zlepšilo z deseti na 25 procent.

Případů rakoviny přibývá, daří se ji ale léčit.

„V první fázi se na rentgenových snímcích může dokonce zdát, že se nádor zvětšil. Ale to je tím, že do něj prosákly buňky imunitního systému, které ho začnou ničit. Během několika měsíců se nádor zmenšuje a v některých případech zcela mizí,“ popisuje profesor Arenberger.

„Naším cílem je dosáhnout kombinací obou nových léků úspěšnosti pětiletého přežití alespoň 40 procent,“ říká docent Igor Puzanov, lékař českého původu, který se podílel na vývoji a testování obou přípravků v onkologickém centru Vanderbiltovy univerzity v Nashvillu. To se může zdát málo, ale melanom patří k nejzhoubnějším nádorům a po chemoterapii přežívá jen pět až 10 procent pacientů déle než pět let.

„Zdivočelý“ imunitní systém ovšem neútočí jen na buňky melanomu. Díky tomu ho teoreticky bude možné využít i pro jiné nádory, připravuje se jeho testování například u rakoviny ledvin nebo prostaty. Zároveň ale poškozuje i zdravé tkáně. Pacienti někdy trpí zánětem střev, štítné žlázy nebo podvěsku mozkového a musí dostávat další léky, které tyto vedlejší účinky tlumí.

Více nemocných, méně úmrtí Oba přípravky byly vloni schváleny v USA, u nás jsou od letoška dostupné v šesti vybraných dermatologických a onkologických centrech. Jejich cena se pohybuje řádově ve stovkách tisíc korun. Do konce roku je pacienti získají zdarma v rámci klinických studií a specifického léčebného programu, který platí výrobce. O jeho další úhradě bude nutné jednat se zdravotními pojišťovnami.

„Pokud se dnes někdo léčí s metastazujícím zhoubným melanomem, ať si zajde na konzultaci o možnostech biologické léčby raději ještě před Vánoci,“ radí profesor Petr Arenberger.

Zmíněné novinky ilustrují trend posledních let zvaný biologická neboli cílená léčba. Obecně se tak říká jakékoliv léčbě, která je zamířena přímo proti nádorovým buňkám. Oproti chemoterapii tak má méně nežádoucích vedlejších účinků.

Včasá diagnóza a cílená léčba

Díky včasné diagnóze i cílené léčbě ubývá lidí, kteří na rakovinu umírají, a dalším nemocným se prodlouží život, přestože pacientů, kteří jí onemocní, každým rokem přibývá. U mužů o pět procent, u žen dokonce o sedm. V Česku je ročně diagnostikováno 76 tisíc nových případů nádorových onemocnění, přičemž celkově se jedná o 450 tisíc pacientů.

Autor: