Tyto buňky jsou součástí imunitního systému a v případě onemocnění se hromadí v jednom nebo více orgánech (například v kůži, kostní dřeni, játrech či slezině). Tyto buňky jsou zodpovědné za alergické či zánětlivé reakce. Mastocytóza se projevuje buďto kožní formou, většinou benigní, anebo systémovou, kdy je závažnější a postihuje kosti či trávicí soustavu. Píše o tom francouzský deník Le Monde.
Konzumace ovoce a zeleniny pomáhá proti depresím a demenci |
Při studii vedené Sophií Georginovou-Lavialleovou v několika pařížských nemocnicích bylo sledováno 54 dospělých postižených mírnou formou mastocytózy. Dvě třetiny z těchto lidí vykazovaly depresivní příznaky a byly porovnávány s kontrolním vzorkem 54 zdravých dospělých jedinců.
Vědci analýzou depresivního onemocnění a krve prokázali, že pacienti měli nižší koncentrace aminokyseliny tryptofanu a vyšší podíl neurotoxických derivátů tryptofanu, jako je kyselina chinolinová. Organismus přeměňuje tryptofan na serotonin, neurotransmiter, jehož množství v mozku se dnešní lékařství snaží zvýšit pomocí antidepresiv.
Tyto výsledky potvrzují předešlé výzkumy, které ukázaly, že narušení metabolismu tryptofanu při depresivním onemocnění může být způsobeno zánětem. Studie také ukázala, že skupina pacientů postižených mastocytózou měla nižší koncentraci serotoninu v krvi.
Zánětlivé molekuly
Vztah mezi depresí a zánětem byl již pozorován. „Několik studií již prokázalo výrazné účinky ketaminu, anestetika, které je také silným inhibitorem kyseliny chinolinové, na osoby nereagující na konvenční léčbu,“ připomíná profesor Raphaël Gaillard. „Zároveň je třeba přihlížet k tomu, zda se u depresivních osob nereagujících na běžnou léčbu vyskytuje aktivace mastocytů, aniž by tito pacienti trpěli mastocytózou,“ dodává profesor Hermine.
Reakce na placebo umožní lépe pochopit deprese |
Tato studie otevírá další cestu: testovat látky, které by mohly zabránit mastocytům rozšiřovat jejich zánětlivé molekuly. Tyto nové cesty jsou o to zajímavější, když uvážíme, že asi 30 procent pacientů trpících depresí nereaguje odpovídajícím způsobem na léčbu klasickými antidepresivy. Ve světě trpí depresí na 350 milionů lidí. „Ve sféře deprese je třeba přehodnotit význam zánětlivých procesů a imunologie, protože antidepresiva, inhibitory receptorů serotoninu, se během posledních 30 let vyvinula jen málo,“ uvádí profesor Gaillard.
