Variant léčby alergií je několik. Kromě antihistaminik sem patří i náročnější alergenová vakcinace neboli imunoterapie alergenem. Ta se provádí formou injekční aplikace do ramene, nebo se podává ve formě kapek.
Hlavní posun v léčbě alergií však spočívá v příchodu tablet. „Kapky byly dříve ve velmi nedokonalé formě a vlastně nefungovaly,“ podotýká alergolog Petr Čáp z Nemocnice Na Homolce. Později se sice díky zdokonalení výrobcem začaly aplikovat pod jazyk, protože se už dokázaly vstřebat z dutiny ústní a obcházely riziko, že se v žaludku zničí, ale tablety jsou výhodnější. „Pacient díky nim daleko lépe spolupracuje, protože se po něm téměř nic nechce,“ říká docent Čáp.
Za alergie může i životní styl. Objevit se může kdykoli |
Podle lékaře si kapky pacient musel brát třikrát týdně a bylo nutné odměřovat, zatímco v tomto případě si dá každý den pod jazyk jednu tabletu a o nic jiného se nestará. „Toto schéma je vůči pacientovi velmi přátelské,“ pokračuje Petr Čáp.
U tabletových vakcín je velice přesné dávkování a mají i velmi dobrou účinnost. Ne každý pacient je však pro imunoterapii vhodný, ať už je to formou injekcí, kapek, či tablet. I zde jsou určitá omezení. Navíc má celá tato kúra smysl jen tehdy, když ji alergik absolvuje po dobu tří až pěti let.
Strach z kortikosteroidů je zbytečný
Výzkumníci nacházejí nové kombinace protizánětlivých léků také ve skupině antihistaminik nebo v místních kortikosteroidech. „Kortikosteroidy jsou vůbec nejúčinnější léky, jaké na alergie máme,“ konstatuje docent Jaromír Bystroň z Fakultní nemocnice Olomouc.
„Většina lidí se při vyslovení slova ‚kortikosteroidy‘ zděsí, protože se jim vybaví hormony, ale kortikosteroidy, které se používají při léčbě alergií, nemají žádné hormonální účinky.“ Působí jen v těch tkáních, na které je pacient nastříká ve formě aerosolu do nosu nebo přímo do průdušek. „Představa, že když někomu předepíšeme nosní sprej s kortikoidem, budeme z něj mít chlupatého trpaslíka, je naivní. Mediální propaganda někdy udělá své a v lidech je to bohužel takto zakořeněné,“ mírní obavy Jaromír Bystroň.
Kosmetika, prací prášky, šperky. Co způsobuje alergii kůže? |
Vedle léčby se objevují novinky i v samotné diagnostice. V současné době je možné využít tzv. multiplexových laboratorních testů, kdy se vyšetřují určitá kvanta alergenů v jednom setu – i dvacet nebo více. Týká se to potravinových a inhalačních alergenů, přičemž existují různé sestavy multiplexů od různých firem. Dokonce už i velmi přesné, sofistikované multiplexy o obsahu 50 nebo 60 alergenů.
Molekulární diagnostika ano, ale cíleně
„Tyto metody ale jenom dolaďují a dokreslují diagnostiku, kterou získáme z anamnézy,“ upřesňuje Jaromír Bystroň. Alergolog si tím podle jeho slov pouze potvrzuje to, co zjistil z rozhovoru s pacientem. „Vyšetřit v jedné sadě 20 nebo 50 různých alergenů může být pro orientaci přínosné, ale je otázka, do jaké míry je nutné vyšetřovat u někoho naslepo 50 alergenů, když anamnézou zjistíme, že pacient je přecitlivělý na jednu věc,“ komentuje novou metodu docent Bystroň.
Praxe podle něj není taková, že by si lékaři mohli dovolit udělat pacientovi testy na desítky alergenů, abychom mu pak řekli, že je přecitlivělý na jeden nebo na dva – to by bylo neekonomické. „Metoda multiplexů je užitečná, ale jen u vybraných pacientů, kde nám to může skutečně něco přinést,“ pokračuje lékař. Firem, které v současné době s molekulární diagnostikou přicházejí, je celá řada, díky jejich konkurenci se postupně zlevňuje.
„Až se stane molekulární diagnostika cenově dostupnou, budeme multiplexy moci využívat v širším měřítku,“ dodává Jaromír Bystroň. Zdravotní pojišťovny zatím takové vyšetření hradí jen částečně, a pokud by si je pacient chtěl zaplatit, cena jednoho jde do desítek tisíc korun.
