Lochneská příšera je podle jedné z kolujících teorií vodní ještěr plesiosaurus, kterému se podařilo přežít vyhynutí dinosaurů. Podle jiné domněnky se vlastně jedná o jesetera, anebo obřího sumce. Mnozí mají za to, že svědectví o lochneské příšeře se nezakládají na pravdě a dají se vysvětlit silnými větry či plujícími kládami.
Zvířata za sebou při pohybu ve vodě zanechávají nepatrné stopy DNA - pochází z jejich kůže, peří, šupin a moči, vysvětluje Gemmell. Jeho tým odebere 300 vzorků vody na různých místech a v odlišných hloubkách jezera. Vyfiltruje z ní biologický materiál a z něj extrahuje DNA, kterou budou analyzovat. Výsledky testů poté badatelé porovnají s databází známých druhů. K odpovědím se chtějí dopracovat do konce roku.
Lidé, kteří věří existenci lochnesky budou věřit dál
„Přikláním se spíše k variantě, že lochneska neexistuje, ale chci si tuhle hypotézu potvrdit,“ uvedl Gemmell. „Nakonec zmapujeme, jak je jezero Loch Ness biologicky rozmanité,“ dodal. Skutečným objevem by podle 51letého vědce bylo například určení invazivních, tedy nepůvodních druhů.
Pokud tým žádné stopy DNA lochnesky nenajde, zastánce její existence to stejně nepřesvědčí, myslí si ovšem Gemmel. Ti už se s ním podělili o několik teorií: lochneska podle nich například proplavala podzemními jeskyněmi až do moře; jiní jsou přesvědčeni, že je mimozemského původu a žádné stopy DNA za sebou nezanechává.
