20. dubna 2010 12:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Nový druh nosorožce se léta přehlížel, říká český zoolog

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Jan Robovský a nově popsaný druh nosorožce | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Robovský a nově popsaný druh nosorožce | foto:  František Vlček, Lidové noviny

Český zoolog Jan Robovský jako člen mezinárodního týmu přispěl k objevu, který změní učebnice

Na světě žije pět druhů nosorožců, ale tým zoologů z Austrálie, Srí Lanky a Česka nyní prokázal, že jsme na jednoho zapomněli. Kriticky ohrožený "severní tuponosý nosorožec" ze středu afrického kontinentu je oproti nosorožci tuponosému z jižní Afriky tak odlišný, že si zaslouží být samostatným druhem, tedy šestým nosorožcem.

Na rozpoznání nového druhu se podílel český zoolog Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Výsledky výzkumu nyní vyšly v časopisu PLoS One.

LN Kdy byl poprvé popsán nosorožec tuponosý?

Jihoafrický "jižní" v roce 1817, středofarický "severní" téměř o sto let později v roce 1908, odborníci ho tehdy označili za poddruh a tak to přetrvávalo až do současnosti.

LN Jak se liší severní od jižního?

Severní je celkově menší a nižší, má jiné kožní záhyby, rovný hřbet a plošší lebku. Dalším výrazným znakem jsou menší zuby. Jižní druh je jakoby "vyvinutější" a je chlupatější. Když jsem mu dlaní přejížděl po kůži na boku, připomínal rejžák.

OSOBNOST

Jan Robovský * 1980

Narodil se v České Lípě

 Absolvoval magisterské studium a nyní dokončuje doktorandské studium na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, od roku 2005 je asistentem na této katedře

Zajímá se o evoluční vývoj savců, jejich klasifikaci a ochranu Jeho největšími "favority" jsou koňovití, nosorožci, kytovci, antilopy a kočkovité šelmy

Zabývá se evolucí hrabošovitých hlodavců a koňovitých

Jako člen mezinárodního týmu zdokumentoval a zhodnotil vnější stavbu prakticky vyhubeného severního tuponosého nosorožce (Ceratotherium cottoni) na základě kosterního materiálu v Národním muzeu Praha a podle žijících jedinců v Zoo Dvůr Králové, článek o tomto výzkumu vyšel v časopisu PLoS One

Je autorem publikací o koni Převalského a o mezidruhových křížencích, spoluautorem 11 odborných publikací

LN Tak výrazné znaky a nikdo ze zoologů je nerozpoznal? Copak neměli možnost vidět oba nosorožce vedle sebe?

Je to zvláštní, ale nestalo se tak, myslím, že už jsme jej my zoologové považovali za tak "okoukaného", že nikoho nenapadlo hledat rozdíly. První práce, která tuto profesní slepotu prolomila, je od známého australského zoologa Colina P. Grovese z roku 1975.

Uvedl, že severní, tehdy ještě poddruh, se pravděpodobně liší velikostí a ochlupením. Od té doby se ale tomuto poznatku nikdo nevěnoval. Po 30 letech, tedy v roce 2005, profesor Groves svoji práci znovu oprášil. Měl k dispozici nové statistické informace a posunula se definice druhu.

Rovněž se objevil nový nástroj - molekulárněgenetická analýza. Tu v tomto případě udělal srílanský zoolog Prithiviraj Fernando. Zjistil, že minimálně před milionem let se jeden druh nosorožce rozdělil na dva.

LN Co se tehdy stalo?

Odhadujeme, že v centrální Africe vznikla nějaká bariéra. Třeba proláklina, kterou zaplavila voda, a vytvořilo se obrovské jezero, nebo zde díky větší vlhkosti vyrostl rozsáhlý prales. Zkrátka nějaká překážka rozdělila jednu populaci nosorožců na dvě skupiny a jižní se patrně posunula až na spodní cíp kontinentu. Tam nebo v průběhu "putování" se kvůli rozdílným životním podmínkám posilovaly rozdílné znaky.

Například velké zuby jižního druhu ukazují, že spásá tvrdé trávy typické pro suché oblasti, severní s menšími zuby se živí spíše větvičkami keřů, listím a šťavnatější trávou.

LN Co vás přimělo k tomu podívat se znovu na již "okoukaného" nosorožce?

Jednou mě kamarádka vzala do zákulisí pavilonu nosorožců v zoo ve Dvoře Králové. Podrbal jsem si je a bylo rozhodnuto, začal jsem intenzivně sledovat jejich osudy, jestli se očekává narození mláděte, jak se mění jejich počty v Africe.

Druhým impulzem se stala práce profesora Grovese z roku 1975, ze které vyplývalo, že je potřeba proměřit tělesné proporce nosorožců a prověřit jejich ochlupení. Uvědomil jsem si, že z osmi zvířat na celém světě jich máme v Česku šest v královédvorské zoo a byl by hřích to nezkusit. Po domluvě s vedením zoologické zahrady jsem se do toho pustil.

nosorožec bílý

LN Jak se měří skoro dvoutunové zvíře?

Byl jsem na telefonu, a když mi ze zoo zavolali, že budou některého nosorožce uspávat třeba kvůli zkracování rohu, úpravě kopyt nebo umělé inseminaci, jel jsem do Dvora Králové.

Samec Súdán je už starší pán, takže u něho uspávání nechtěli riskovat, ale Súdán bezvadně spolupracoval, jako by tušil, že jsou jeho míry důležité pro výzkum. Nastavil nohu, otočil hlavu, jak bylo nutné....

Ovšem bez ošetřovatelů by měření nešlo, to jsou skutečně machři, kteří vědí, jak zvířata přimět k tomu, aby udělala, co je potřeba.

LN Jak jste se dostal do mezinárodního týmu?

Když jsem shromáždil údaje z měření, poslal jsem výsledky profesorovi Grovesovi do Austrálie. Přijal je s nadšením a vyzval mě, abych se přidal k jeho týmu.

LN Jak dlouho trvalo hledání důkazů, že jde o nový druh?

Čtyři roky jsme dávali data dohromady, vyhodnocovali a psali článek, skoro rok trvalo, než ho přijali do PLoS One. Oponentské posudky přišly velice rychle, ale pak se trochu zasekl editor, na e-maily nereagoval, potřeboval obrázky v jiné kvalitě. Zbrzdilo se to tedy spíše technicky.

LN Podle posledních zpráv žijí ve střední Africe už jen asi tři nosorožci bílí. Jak je to možné, když na jihu kontinentu je jich skoro dvacet tisíc?

Největší vliv má pytlačení, jedinou kořistí je pro pytláky roh, který se používá v lidovém léčitelství jako afrodiziakum.

LN Jak vznikl mýtus o léčivých účincích prášku z rohu?

V Asii je za léčivý prostředek považováno leccos, většinou bezhlavě. Kdyby si lidé dělali prášek ze svých vlasů či nehtů, vyšlo by to nastejno. Nicméně medicínsky rohy nosorožců zkoumali čínští vědci a zjistili, že v rohu jsou aminokyseliny a minerální látky. Takže požitím prášku člověku hůř nebude.

Dále víme, že obsah "léčivých" látek je srovnatelný s rohy buvolů. Ale tyto argumenty narážejí na tradiční medicínu. Například se uvažovalo o využívání penisů získaných z uhynulých tygrů chovaných v zoo nebo na farmách, ale léčitelé namítají, že potenci posiluje pouze penis z tygrů žijících ve volné přírodě. To africké a asijské přírodě nevěští nic dobrého...

LN A proč se na jihu Afriky pytlačí méně?

Politická situace je tam mnohem stabilnější než ve střední Africe. Proto tam žije skoro dvacet tisíc jedinců v mnoha národních i soukromých rezervacích. Soukromý chovatel jedná jako manažer, jednou za čas nechá odstřelit trofejního samce a získá peníze na chov třeba dalších třiceti zvířat.

Ale ve střední Africe je obrovský chaos a pytláci mají volnou ruku. Ještě v 70. letech žily ve střední Africe tisíce nosorožců. V roce 1980 zbylo posledních 15 v národním parku Garamba v Demokratické republice Kongo. Do roku 1995 zde jejich počet potěšitelně vzrostl na 31, ale v roce 2003 nastaly nepokoje v Súdánu.

Povstalci vtrhli do parku a brzy získali nad strážci parku převahu. Za každý roh z nosorožce dostali nemalé peníze, takže si mohli koupit lepší zbraně a techniku. Nyní v Garambě zřejmě nežije jediný nosorožec. Ochranáři navrhovali odvézt alespoň několik zvířat na bezpečnější místo do jižní Afriky, Keni nebo do Austrálie.

LN Proč z toho sešlo?

Centrální vláda Demokratické republiky Kongo souhlasila, ale místní politici zaujali postoj - raději necháme zvířata vyhubit, než abychom dovolili odvézt je mimo naše území. Ztratila se tak poslední možnost zvířatům pomoci.

LN Jak dlouho bílý nosorožec žije?

V přírodě asi 40 až 50 let, v zoo se dožívá obvykle čtyřicítky.

LN Nedávno byly vypuštěny v Keni, tedy stabilní africké zemi, čtyři kusy ze Dvora Králové. Kolik je jim let?

Samcům je 37 a 30, samicím 21 a 10 let. Podle lidských měřítek by jeden samec byl asi šedesátník, druhý čtyřicátník či padesátník, samice 30 až 35letá a další samice je mladá holka v nejlepších letech.

LN Takže moc času na přirozený přírůstek nezbývá?

Promarnili jsme šanci zachránit bílého severního nosorožce koncem 80. let, kdy se ještě dala část zvířat převézt do bezpečí a na světě jich tehdy žilo ještě několik desítek. Teď zbývá tak patnáct let, během nichž poznáme, zda se podařilo druh zachránit.

LN Proč jste nezačali dříve?

Profesor Groves je velice vytížený vědec, který svůj čas dělí mezi celou řadu velkých savců, například primáty, kopytníky, šelmy apod. K nosorožcům se vrátil patrně kvůli nejnovější pytlácké krizi v Garambě. Jenže shromažďování a analyzování informací trvá nějaký čas.

Je třeba mít také na paměti, že genetické metody, nové statistické metody a koncepty druhů ještě před několika lety nebyly k dispozici.

LN Nyní je nový druh potvrzený, nebo proběhne ještě nějaké schvalovací řízení?

To se nedělá. Teď záleží na odborné zoologické veřejnosti, jestli nově popsaný druh přijme a jak se s novou informací ztotožní. Ale žádný "oficiální" seznam, do kterého by se nový druh zapsal jako schválený, neexistuje.

LN Jaký význam má popis nového druhu?

Poznali jsme skutečnou "cenu" severního bílého nosorožce. Ochranáři proto snad zaktivují veškeré síly na jeho záchranu. Například průzkumem Garamby, jižního Súdánu, smícháním možných divokých zvířat s těmi nyní vypuštěnými do přírody nebo pokusem o klonování.

LN Je to paradox, popsali jste nový druh těsně před jeho zánikem. Jaký z toho máte pocit?

Je mi z toho smutno. Prokázali jsme rozdíly, ale v situaci, kdy už je zvíře z hlediska evoluce prakticky vyhynulé. Třeba to ale nás - lidstvo - "nakopne", abychom se lépe starali o úžasnou druhovou rozmanitost naší planety.

  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz