Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nový podezřelý ze vzniku autismu. Roli můžou hrát bakterie ve střevech matky

Věda

  6:47
Příčiny vzniku autismu obestírá záhada. Významnou roli může sehrát nevhodná střevní mikroflóra nastávajících matek.

Autismus (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Každé sto šedesáté dítě trpí některou z takzvaných poruch autistického spektra. Nejde vždy o „čistý“ autismus. Děti trápí problémy s chováním, komunikací, řečí. Ve srovnání s vrstevníky mají silně zúžené zájmy a tíhnou k opakujícímu se chování.

Poruchy autistického spektra se někdy pojí s dalšími problémy, například s epilepsií, depresemi, úzkostnými stavy, poruchami pozornosti a hyperaktivitou. Příčiny vzniku poruch autistického spektra nejsou jasné. Podílí se na nich široká škála faktorů včetně dědičné dispozice. Svou roli sehrává i stav imunitního systému matky. Zvýšené riziko s sebou nesou některé virové infekce během těhotenství. Na riziko autismu dítěte může mít vliv i skladba střevní mikroflóry těhotných žen.

Vliv bakterií

Člověk hostí ve svém těle zhruba tolik bakterií, kolik má svých vlastních buněk. Co do počtu buněk jsme tedy tvoření z poloviny bakteriemi. Na váhu však reprezentují bakterie jen setinu naší celkové tělesné hmotnosti. Bakterie sídlící ve střevě promlouvají významně do celkového stavu našeho organismu. Ovlivňují fungování imunitního sytému, sklony k obezitě, náchylnost k nákaze bakteriemi vyvolávajícími vážná onemocnění. 

Působí nám na nervy v útrobách a jejich prostřednictvím ovlivňují i aktivity mozku. Lékaři vědí, že některé psychické problémy autistů na čas ustoupí, když se pacient léčí antibiotiky třeba z angíny a léky mu razantně pozmění skladbu střevní mikroflóry. Hned dvě studie publikované předním vědeckým časopisem Nature nyní nahlédly pod pokličku mechanismů, které přispívají ke vzniku autismu. Naznačují, že výskyt poruch autistického spektra by mohl být v blízké budoucnosti významně potlačen preventivními zásahy do skladby střevní mikroflóry těhotných žen.

Autistické myši

Zdaleka ne každá virová infekce během těhotenství má za následek narození dítěte, u něhož se později rozvine některá z poruch autistického spektra. Příslovečným jazýčkem na vahách by mohla být přítomnost určitého typu střevních bakterií z příbuzenstva klostridií. Ke klostridiím patří i velmi nebezpečné mikroorganismy, například Clostridium difficile vyvolávající těžké průjmy nebo původce závažných otrav Clostridium botulinum. Na druhé straně některá klostridia se vyskytují v lidském trávicím traktu, aniž by hostiteli působila problémy. Hojně je mají ve střevní mikroflóře zastoupená například lidé, kteří stále ještě žijí jako naši pravěcí předkové a živobytí si opatřují lovem zvěře a sběrem planých rostlin.

Jak vyplývá z pokusů na laboratorních myších provedených týmem pod vedením Glorie Choiové z Massachusettského technologického institutu a Junem Ruhem z Lékařské fakulty Massachusettské univerzity, mění přítomnost některých klostridií ve střevu březích samiček aktivitu jejich imunitního systému.

Když je taková samička navíc infikována virem, spustí se v jejím organismu procesy, jež mají za následek poškození mozku vyvíjejících se plodů. Mláďata pak vykazují závažné odchylky od normálního chování nápadně připomínající projevy lidského autismu. Myšata například tíhnou k soustavnému opakování určitého chování.

Klíčovou roli klostridiových bakterií při rozvoji autistických poruch potvrdily i experimenty, při kterých vědci podávali březím myším antibiotika. Léky vyhubily klostridie ve střevě a virová infekce pak proběhla bez toho, že by narušila funkce mozku mláďat. Detailní rozbor střevní mikroflóry potvrdil, že pečlivě zvolená antibiotika vyhubila přednostně klostridie a to stačilo k ochraně mozku plodů v těle matky.

Narušení rovnováhy imunitního systému matky vyvolává u jejích mláďat abnormální vývoj ve vybraných mozkových centrech. Když vědci potlačili nadměrnou aktivitu v mozku mláďat, vyvíjela se myšata bez problémů a příznaky autistického chování se u nich neprojevily.

Očkování a autismus

Zatím není jisté, zda je vznik poruch autistického spektra u lidí vyvolán podobným mechanismem jako u laboratorních myší. Vědci jsou však přesvědčeni, že jdou po správné stopě. Ačkoli se rýsuje souvislost mezi stavem imunitního systému těhotných žen a autismem jejich dětí, nelze nové studie brát jako potvrzení teorií, které viní ze vzniku poruch autistického spektra očkování proti virovým onemocněním.

Vznik autismu v reakci na očkování dětí propagoval koncem 90. let minulého století britský lékař Andrew Wakefield. V lékařském časopise The Lancet publikoval zprávu, podle které zůstává po očkování kombinovanou vakcínou proti neštovicím, spalničkám a zarděnkám ve střevě dětí dlouhodobě virus a vyvolává vážná onemocnění včetně těžkých zánětů střev a autismu.

Řada rozsáhlých epidemiologických studií však souvislost mezi očkováním a autismem u dětí neprokázala. Wakefieldova studie provedená na pouhých dvanácti pacientech se přesto stala jedním z hlavních argumentů odpůrců povinného očkování dětí proti nakažlivým chorobám. Mnoho na tom nezměnila ani následná odhalení úplatků, které dostával Wakefield od právníka zabývajícího se žalobami na výrobce očkovacích látek, ba ani zjištění, že Wakefield data pro studii zfalšoval. 

Stále ještě lze na mnoha internetových stránkách číst suverénní tvrzení, že „vliv očkování na vznik autismu je vědecky prokázaný“. Jako „důkaz“ pak bývá uváděna Wakefieldova studie, kterou časopis The Lancet už před lety vyřadil jako podvodnou. Nové studie nerozluštily záhady vzniku autismu, ale jak uvádí v komentáři časopis Nature, otevírají se před námi možnosti, že bude možné autismu předcházet. Může k tomu přispět i změna jídelníčku nastávajících matek tak, aby se z jejich střeva vytratily rizikové klostridiové bakterie.

Autor: