U společnosti Ryan, která se zabývá podnikovými daněmi a zaměstnává 1 600 lidí, nehlásí zaměstnanci dovolenou už od roku 2008. Nikdo jim nepočítá dny absence, což je ve Spojených státech výjimka, neboť tu žádný zákon nereguluje placenou dovolenou. Podle studie Center for Economic and Policy Research mají Američané v průměru dva týdny placené dovolené ročně.
ČTĚTE TAKÉ: |
Steve Thompson, dvaatřicetiletý manažer z Washingtonu, například v létě odchází na prodloužený víkend už v pátek v poledne, aby se vyhnul dopravním zácpám. V kanceláři bývá v týdnu obvykle od 10:00 do 16:00, ale v poledne může odejít a jít si nakoupit nebo si zajít do fitness centra.
Místo pracovní schůzky posilovna
"Když jsem hodně ve stresu a nemám plánovanou žádnou schůzku, jdu do tělocvičny, abych se odreagoval," říká. Naopak pracuje často o večerech a o víkendu.
Je páteční ráno a Steve raději zůstal doma a pracuje ze svého počítače, protože má plánovanou návštěvu u lékaře nedaleko svého bydliště. Jeho pracovní náplní je pomáhat podnikům snižovat pozemkovou daň. Pracuje na procenta.
V praxi zaměstnanci v podstatě dodržují dvoutýdenní dovolenou jednou ročně. Výhody pracovní flexibility se však výrazně projevují v každodenním životě: lidé využívají často možnost prodlouženého víkendu. Zaměstnavatel také podporuje práci z domova.
Flexibilita u firmy Ryan představuje obrat v organizaci práce, pro kterou tu dlouho bývaly těžké podmínky. "Byl to obrat pod tlakem," vzpomíná Delta Emersonová, viceprezidentka firmy pro lidské zdroje, která se podílela na zavádění nové politiky pojmenované myRyan.
Peníze podle spokojených klientů
Zaměstnanci byli dříve hodnoceni podle počtu odpracovaných hodin. Od roku 2008 je nové hodnocení založeno na individuální výkonnosti a na spokojenosti klientů. "Zpočátku to bylo docela těžké. Lidé si říkali, že to nebude dlouho trvat a že budou postihováni za to, když odejdou z kanceláře ve tři hodiny odpoledne, aby vyzvedli děti ze školy," přiznává Delta Emersonová.
"Lidé se cítili provinile, když nešli do práce. Jestliže si ovšem manažer vezme čtyři týdny dovolené, jak jsem to loni udělal já, pomáhá to změnit kulturu podniku," soudí Steve.
"Kromě toho, že se změnila mentalita, má to četné výhody pro zaměstnavatele," vysvětluje právnička Sheeva Ghassemiová-Vanniová, která radí firmám při takových změnách, zejména v Silicon Valley.
Podniky především nemusejí vynakládat administrativní zdroje na počítání dnů dovolené. Kromě toho zaměstnanci, kteří byli propuštěni nebo sami odešli, už neberou peníze za nevyčerpanou dovolenou, protože jim je podnik nedluží.
Na druhou stranu v silně konkurenčním prostředí, kde nejsou jasná pravidla, může podnik odmítat dny volna poskytnout a zaměstnanci váhají s tím, aby se jich dožadovali.
V některých firmách si lidé myslí, že si nemohou brát dny volna, protože není stanoveno žádné roční minimum pro jejich vybírání, říká Kelly Sakai z Families and Work Institute.
Vzájemná důvěra nezbytná
"Je to poměrně nedávný jev a lidé si na to ještě nezvykli. Je to velmi zajímavé, ale vyžaduje to vzájemnou důvěru mezi podnikem a zaměstnanci," zdůrazňuje kalifornský právník Cliff Palefsky, specializující se na práva zaměstnanců. "Dovedu si dobře představit případ, kdy si někdo vezme tři týdny dovolené a jeho šéf se v duchu ptá, zda tento zaměstnanec o svou práci opravdu stojí," dodává.
Podle Kellyho Sakaiho, jehož institut každoročně odměňuje podniky za flexibilitu, najíždí stále více firem na tento systém, zejména ve finančnictví a technologiích, kde se zaměstnanec těší jisté autonomii. V měřítku celých Spojených států to však je jen omezený jev.
"Koncepce neomezené dovolené je velmi nová, neexistují tu žádné předpisy ani zákony. Je to tak trochu Divoký západ," říká Sheeva Ghassemiová-Vanniová.
