Některé ordinace proto nabízejí moderní způsoby bělení zubů kombinací hydrogen-peroxidového gelua modrého světla s příměsí UV záření. Bělit se však mohou jen zdravé zuby bez kazů, na korunky metoda nezabírá. V tomto případě mohou pomoci fazety – tenké keramické plátky, které se připevní na zuby pacienta. Používají se zpravidla na přední zuby, ale lze je použít i na jediný zub nebo právě na korunku.
A když hrozí zubní kaz? Nejen rentgen, ale i moderní zobrazovací metody, jako je laserová fluorescence, dnes umožňují odhalit kaz už ve chvíli, kdy ještě není vidět. Takové minikazy zubaři mohou ošetřit například tzv. remineralizací – speciálními gely či pěnami, které nasytí poškozenou sklovinu ionty vápníku a fluoru.
Nejčastější problém? Lidé si špatně čistí zuby, upozorňuje zubař |
Dalšími možnostmi je ošetření vysokofrekvenčním laserem nebo pomocí ozonu. Bakteriální účinky ozonu se využívají buď jako prevence v rámci dentální hygieny, nebo právě k ošetření počínajících kazů. U pokročilých kazů už musí přijít ke slovu vrtačka a plomba.
Když se zub zkazí natolik, že ho musí lékař vytrhnout, nebo o něj pacient přijde při úrazu, nabízejí některé ordinace „nový zub na počkání“. Pomocí 3D tomografu nejprve zobrazí přesný rentgen celé hlavy včetně zubů a jejich kořenů. Vytvoří počítačový model chybějícího zubu a systém zvaný CERECpak z keramického materiálu „vysoustruží“ nový zub přesně namíru. Tuto metodu v současné době nabízí v Česku asi 150 ordinací, z toho 15 v Praze.
Opravdu víme, jak na to?
Lepší je pochopitelně zubnímu kazu předcházet. Víme ale, jak na to? Dnešní střední generace si dobře pamatuje, jak v koupelně stály kelímky a v nich kartáčky tak velké, že se sotva vešly do úst. S dětskými kartáčky to bylo o něco lepší, ale jsou-li tvrdé či měkké a jak s nimi dítě v ústech nakládá, to nikdo moc neřešil. O existenci mezizubních prostor se také nemluvilo a mít umělé zuby bývalo v důchodu běžné.
Čtvrt století od sametové revoluce se mnohé změnilo i v oblasti dentální hygieny. Aliance pro budoucnost bez zubního kazu, nezisková charitativní organizace sdružující celosvětově odborníky z oblasti zubního lékařství, provedla vloni průzkum. Vyplynulo z něj, že Česko patří v rámci střední a východní Evropy mezi země, kde lidé nejvíce pečují o ústní hygienu. Ve zprávě aliance se mimo jiné uvádí, že více než 90 procent Čechů je přesvědčeno o tom, že ví, jak předcházet zubnímu kazu.
Zdravotnictví je jako hokynářství. Lidé by měli za plomby zaplatit, říká zubař |
S tím, že je situacemnohem lepší než před dvaceti lety, souhlasí i Michal Kalita, prezident Asociace dentálních hygienistek. Dodává ale, že je otázkou, zda těch 90 procent Čechů, kteří tvrdí, že vědí, jak předcházet zubnímu kazu, je o tom přesvědčeno právem.
„V ordinaci se často setkávám s pacienty, kteří přicházejí s výraznou kazivostí či s onemocněním parodontu neboli závěsného aparátu zubů. V drtivé většině případů se domnívají, že o svůj chrup pečují, jak nejlépe to jde. Po první návštěvě dentální hygieny však často zjišťují, jak se mýlili.“
Naučit se, jak správně odstraňovat zubní plak, není zas tak jednoduché. Každý pacient potřebuje jinou instruktáž a výběr pomůcek, vše musí přesně odpovídat situaci v ústech, podstatná je i manuální zručnost pacienta.
Stomatologové volají po tom, aby se rodiče s batoletem vypravili poprvé do jejich ordinace už mezi půlrokem a prvním rokem jeho věku, aby si dítě na toto prostředí zvykalo. U nejmenších dětí je prevence zubního kazu založena předevšímna opatřeních ve výživě a v zubní hygieně.
Kromě správné a pravidelné techniky čištění zubů by rodiče měli dětem předat i další důležité zvyky: omezení konzumace cukrů. Dítě by mělo dostat večer po posledním jídle a vyčištění zubů už jen čistou pitnou vodu. Po uložení ke spánku totiž výrazně klesá produkce slin, které během dne pomáhají s očišťováním zubů a do určité míry je chrání proti kazu.
Výuka dentální hygieny v domácím prostředí musí začít ihned poté, co se dítěti začne prořezávat první zoubek. „S profesionální dentální hygienou u dětí je to velmi individuální, ale dítě se může nenásilnou formou s ordinací dentálního hygienisty seznamovat již kolem druhého roku věku,“ říká Michal Kalita.
Zubař, nebo hygienista?
„K zubařce se obvykle dostanu, až když mám problém, na prevenci zapomínám,“ přiznává šedesátiletý pan Aleš. Nevzpomíná si, že by s nímzubařka někdy probírala, jak má vypadat správné čištění zubů. „Odstranění zubního kamene a nácvik správné techniky čištění může provádět i zubní lékař v rámci preventivní prohlídky. Nicméně stomatologové jsou hodně vytíženi, zatímco dentální hygienisté mají na pacienta dostatek času,“ je přesvědčen Michal Kalita.
Ideální podle něj je, pokud zubní lékař při vstupní preventivní prohlídce zhodnotí úroveň pacientovy péče o dutinu ústní a následně ho odešle na vstupní dentální hygienu. Stejně jako jsou během roku důležité dvě preventivní prohlídky u stomatologa, je dobré navštívit se stejnou frekvencí i ordinaci dentální hygieny. Lidé s výraznými zdravotními problémy v oblasti parodontu samozřejmě potřebují chodit častěji.
Dentální hygienista doporučí správné pomůcky pro domácí ústní hygienu, ale také pomůže se správnou technikou čištění. Může provádět i fluoridaci či ošetření citlivých krčků. „Všechny tyto postupy společně se správnou a pravidelnou péčí o chrup vedou k léčbě zánětu dásní a parodontu a výrazně snižují riziko vzniku zubního kazu,“ dodává Michal Kalita.
