Většina člověkem vyprodukované rtuti se v oceánech ukládá v důsledku spalování fosilních paliv či používání rtuti při těžbě zlata, uvádí studie publikovaná dnes v časopise Nature. "Všechny části planety jsou do nějaké míry kontaminovány rtutí," uvedl hlavní autor studie Carl Lamborg z institutu oceánografie v americkém státě Massachusetts.
Nejvyšší obsah rtuti je v mělčích vodách do sta metrů hloubky, kde se podle studie za poslední více než století více než ztrojnásobil. V hloubce od sta do tisíce metrů je zhruba dvouapůlkrát větší než koncem 19. století, ve větších hlubinách pak vzrostl jen asi o desetinu. Výjimku tvoří severní Atlantik, kde je i ve velkých hloubkách koncentrace rtuti výraznější. Přibližně dvě třetiny lidmi vyprodukované rtuti se nacházejí méně než kilometr pod hladinou.
ČTĚTE TAKÉ: |
V mořské vodě se z tohoto kovu stává jedovatá metylrtuť, která se usazuje v tělech ryb a dalších oceánských živočichů. Pokud je konzumují těhotné či kojící ženy, může mít toxická látka vliv na vývoj dítěte. Stejné riziko podstupují i malé děti. Podle Lamborga však studie nepřináší žádné závěry či doporučení ohledně konzumace ryb. Jeho kolega Joel Blum z Michiganské univerzity, který se výzkumu neúčastnil, uvedl, že studie může v budoucnu vědcům významně pomoci zjistit, jak se rtuť dostává do mořských živočichů a tím i do lidské potravy.
