V Česku je povinné od letošního rokumění počet aplikovaných dávek i intervaly mezi nimi, tedy doba, po níž je třeba na očkování jít. Změn v očkovacích kalendářích je ale více a dotknou se všech věkových skupin. V platnost totiž vstupuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která upravuje také hrazené očkování dětí i dospělých.
Klíčovou změnou nyní prochází základní povinné očkování dětí, takzvaná hexavakcína. Chrání proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a několika onemocněním způsobeným nebezpečným původcem Haemophillus influenzae b.
Hexavakcína jinak
Nově se tato vakcína bude podávat ve schématu, které se označuje kódem 2+1. To znamená, že kojenec dostane první dávku v době po ukončení devátého týdne života, druhou dva měsíce poté a pak ještě třetí mezi jedenáctým a třináctým měsícem věku.
Stát chce přitvrdit v očkování batolat. Zavede lhůtu k vakcíně proti spalničkám |
„Ukázalo se, že toto očkovací schéma je prakticky srovnatelné s předchozím, kdy se podávalo o jednu dávku víc. Je to ekonomičtější a veřejnost apeluje na co nejmenší zatížení očkovacími látkami,“ vysvětlil důvody změn profesor Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti. U předčasně narozených dětí ale zůstává v platnosti dosavadní očkovací schéma 3+1, dostanou tedy celkem čtyři dávky hexavakcíny.
Obavy před návratem infekcí
Mění se i očkování vakcínou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, v němž se zavádí věková hranice, dokdy toto očkování musí být provedeno. První dávka vakcíny má nově být podána mezi patnáctým a osmnáctýmměsícem věku dítěte. Druhou dávku dítě dostane mezi pátým a šestým rokem. Důvodem pro tuto změnu je mimo jiné skutečnost, že se v Evropě mění epidemiologická situace a současně klesá potřebná proočkovanost v Česku, která brání tomu, aby se infekční choroby šířily.
„Jsme v situaci, kdy hrozí, že se znovu budou vracet polozapomenuté infekce, a proto je důležité udržet dostatečně vysokou proočkovanost populace,“ popisuje Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.
Za vážnou újmu po očkování by měl být odpovědný stát, uznává ministerstvo |
Konkrétně podle údajů Státního zdravotního ústavu v Česku už v roce 2015 poklesla proočkovanost proti spalničkám pod potřebnou hranici 95 procent, což znamená, že i u nás je riziko vzniku velkých ohnisek onemocnění. Příčinou tohoto nepříznivého trendu je zejména to, že řada lidí věří nepravdivým informacím amá větší strach z očkování než z infekcí, proti kterým chrání.
„Setkáváme se s tím, že rodiče tvrdí, že je přirozenější a pro tělo lepší nemoc prodělat než proti ní být očkován, že je očkovánívmoderní společnosti zbytečné, nebo dokonce nebezpečné,“ dodává Šebková. Příkladem je dávno vyvrácené tvrzení, že očkování způsobuje autismus. Mimochodem Česko není jedinou evropskou zemí, kde je očkování dětí povinné. V roce 2017 zavedla povinné očkování proti jedenácti chorobám Francie – a Itálie dokonce proti dvanácti infekcím.
Očkování proti HPV i pro chlapce
Změny nastávají též v oblasti nepovinného očkování. U něj je samozřejmě na rodičích, zda je pro své dítě zvolí, či nikoliv. Konkrétně jde o očkování proti onemocněním způsobeným lidskými papilomaviry (HPV). To bylo původně hrazeno pouze dívkám ve věku 13 let. Nově se toto očkování hradí i chlapcům stejného věku.
„Dívky mají tuto vakcinaci hrazenou již od roku 2012. Důvodem rozšíření dobrovolného plošného očkování chlapců je genderová vyváženost i rychlejší populační dopad v případě, že jsou obě pohlaví očkována souběžně,“ vysvětlil změnu náměstek Prymula.
Toto očkování chrání proti více typům HPV, které způsobují vedle rakoviny děložního čípku také karcinomy vnějších rodidel a vaginy u žen. Umužů může vlivem infekce dojít k rozvoji rakoviny penisu. Obě pohlaví jsou pak ohrožena genitálními bradavicemi, které se obtížně léčí a nemocného velmi stigmatizují. U žen i mužů se může v důsledku infekce HPV rozvinout karcinom hrtanu.
Více očkování pro chronicky nemocné
Někteří dlouhodobě nemocní, a to bez ohledu na věk, mají nově nárok na očkování proti řadě infekčních chorob. Důvodem je skutečnost, že právě chronicky nemocní lidé jsou více ohroženi tím, že se nakazí, a současně je pravděpodobnější, že právě u nich bude případná infekce probíhat hůře a bude ji provázet více komplikací.
Těmto lidem tedy budou hrazena očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním, pneumokokovým onemocněním, onemocněním vyvolaným původcem Haemophilus influenzae typu b a proti chřipce u pacientů s porušenou nebo zaniklou funkcí ledviny, pacientů po transplantaci kmenových buněk či pacientů se závažnou poruchou imunity.
Tato očkování budou mít pojišťovnami hrazena také lidé, kteří prodělali invazivní meningokokovou nebo pneumokokovou infekci. Senioři starší 65 let budou mít bez výjimek hrazenou vakcínu proti pneumokokovým onemocněním. Toto očkování je chrání před zápalem plic a následnými komplikacemi.
