Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Očkování: nařízené zdraví. Názory pro a proti

Zdraví

  7:00
Povinně a všichni. Tak se u nás očkují děti už od padesátých let minulého století. Poslední dobou se ale začínají rodiče i někteří lékaři o očkování přít. Podle jedněch je rizikové a málo účinné, podle druhých by bez plošného očkování vypukly epidemie nemocí, které se prakticky považují za vymýcené. Už teď lékařům v Česku dělají problémy například černý kašel či příušnice.

Očkování. foto: ČTK

Seznam vakcín, které musí dítě dostat během prvních dvou let života, vypadá děsivě. V Česku se povinně očkuje proti devíti nemocem a očkovací kalendář je neúprosný. Během dvou let musí dítě dostat ve čtyřech dávkách takzvanou hexavakcínu proti záškrtu, černému kašli, tetanu, dětské obrně, žloutence typu B a chorobám způsobeným bakterií Haemophilus influenzae B. Do 25. měsíce věku je podle kalendáře nutné stihnout ještě trojvakcínu proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím.

Nemoci, proti kterým se v Česku povinně očkuje

  • Záškrt
  • Tetanus
  • Dávivý kašel
  • Haemophilus influenzae typu B
  • Žloutenka typu B Dětská obrna
  • Spalničky
  • Příušnice
  • Zarděnky
  • Tuberkulóza (povinné očkování ukončeno v roce 2010)

"Nikdo si neumí představit, jaký imunitní šok to způsobí," říká dětský neurolog Tomáš Lebenhart. "Normálně bývá tělo napadeno vždy jedním mikrobem v jeden čas. Navíc většinou přes sliznice v ústech nebo v nose. Ale injekcí pronikne do těla šest antigenů nebezpečných chorob během vteřiny, a to zcela nepřirozeně přímo do krve. Obranyschopnost se ocitá v chaosu," vysvětluje. Přitom klinické testy o bezpečnosti kombinování vakcín u kojenců neexistují.

Kojenec, žloutenka a sex

Rodičů, kteří nesouhlasí s povinností očkovat děti za každou cenu, tak v Česku přibývá. "Mezi odpůrce povinného očkování patří především rodiče, kteří se řídí selským rozumem," říká předsedkyně občanského sdružení ROZALIO Martina Suchánková. "Stále častěji si pokládají otázku: Proč má dvouměsíční dítě dostávat například očkování proti žloutence typu B, když se tato nemoc přenáší jenom krví nebo sexem?" vysvětluje.

Ale očkování všemi vakcínami v jednom okamžiku neodmítají jenom laici. Například lékař Jiří Mařádek sestavil pro syna vlastní očkovací kalendář. Ponechal v něm jenom tetanus, tuberkulózu a záškrt. Argumenty pro změny si našel v literatuře o nejnovějších poznatcích z vývojové imunologie a v epidemiologických datech o nemocech, proti kterým se očkuje. Vakcína proti žloutence typu B má podle jeho názoru tak závažné nežádoucí účinky, že raději zvolil menší riziko.

Podívejte se, jak čtenáři hlasovali:

Hana Cabrnochová, dětská lékařka a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti, má ale jiný názor. "Právě pro nejmenší děti bývají následky této nemoci nejtěžší. Nákaza hepatitidou B v dětství vede s mnohem vyšší pravděpodobností k chronickému nosičství a riziku rozvoje rakoviny jater," říká. Podle ní se kojenec může nakazit nemocí narkomanů a prostitutek i běžným kontaktem, například s ručníkem potřísněným krví, potem nebo slinami nakažených osob. Ostatně principem předběžné opatrnosti se řídí i 20 ze 27 států Evropské unie, kde se proti této nemoci běžně očkují kojenci a starší děti. A ve Spojených státech se první dávka vakcíny hepatitidy B podává ještě před propuštěním novorozence z porodnice.

Hlásili jste nežádoucí účinky?

Za nejvážnější nežádoucí účinek po očkování považuje Hana Cabrnochová případnou alergii. Závažné reakce se vyskytují ve frekvenci jeden případ na pět set tisíc až milion podaných dávek.

"Údaje o tom, že závažné nežádoucí účinky vakcín se vyskytují s frekvencí vyšší než jednou za sto tisíc očkování, jsou k nevíře. Takové tvrzení by totiž musely doložit klinické studie sledující více než 100 tisíc očkovaných," říká lékař Jan Vavrečka, který se problematikou vakcín dlouhodobě zabývá. Podle něho nelze počítat způsobem: očkovali jsme už milion dětí, z terénu nám přišla jen dvě závažná hlášení. "To je pouze hokynářskou statistikou a s vědeckým důkazem to nemá pranic společného," zdůrazňuje.

Očkování má své zastánce i odpůrce.

Systém, který může selhat

Ročně se u nás narodí kolem 115 tisíc dětí, většina pediatrů se ve svých praxích s žádnou závažnou reakcí nesetká, riziko pro dítě je velmi malé.

Všechny nežádoucí účinky je lékař povinen hlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který hlídá bezpečnost nejen očkovacích látek, ale i všech ostatních medikamentů. Potíže mohou hlásit i rodiče dětí.

Příušnice, spalničky, zarděnky - choroby, u nichž počty pacientů rostou.

Lékařka Ludmila Eleková však spolehlivost systému zpochybňuje, vede ji k tomu vlastní zkušenost. Když její malý syn dostal po očkování křeče a záchvaty, řekla to ošetřujícímu pediatrovi. Tato informace se však ve zdravotní dokumentaci neobjevila, jak si Eleková ověřila poté, co syna v dospělosti převzala jako pacienta do své ordinace. O systému hlášení problematických případů ví své i Martina Suchánková ze zmiňovaného občanského sdružení ROZALIO. "Na většinu našich upozornění jsme dostali odpověď, že časová souvislost mezi potížemi a očkováním je zřejmá, ale nedá se potvrdit, ale ani vyvrátit. A pokud není reakce uvedena v příbalovém letáku vakcíny, nelze ji zařadit do seznamu nežádoucích účinků," říká.

Kalendář jako vytesaný do kamene

"Nečastější reakcí na očkování je zarudnutí kůže v místě vpichu, mírná bolest či otok. Může se objevit horečka, bolest hlavy, zvracení, průjem nebo únava. Většinou příznaky trvají maximálně tři dny a odezní samy bez nutnosti léčby a bez jakýchkoliv následků," říká Hana Cabrnochová. Jenže rodiče to vidí jinak. V komentářích k anketě serveru Lidovky.cz uvádějí, jak jejich děti celou noc prokřičely, svíjely se v křečích, dostaly vysoké horečky.

Když rodiče namítali, že po takovém zážitku další dávku vakcíny odmítají, dočkali se většinou jen arogantního chování. Žádné vysvětlení, uklidnění ani snaha o pochopení jejich obav.

Rodiče v odpovědích na anketu uvádějí, jak je lékaři nutí dodržovat očkovací kalendář, i když dítě nebo někdo v blízké rodině má kašel, rýmu... Maminky nejvíce rozhořčuje přístup doktorů. "Jsou neurvalí, když namítnu, že nepřijdu na očkování, protože dítě není zcela v pořádku," popisují telefonické debaty s ordinací.

Pravda je ale taková, že lékař musí dodržet očkovací plán co nejpřesněji. Komise odborníků navrhuje rozpis jednotlivých dávek tak, aby vakcína účinkovala na dětský organismus co nejvíce. Lékař je pod tlakem, aby termíny dodržel, a proto na rodiče často naléhá. Jejich omluvu, že dítě má třeba rýmu, a proto raději nepřijdou na očkování, může zamítnout i díky informaci v příbalovém letáku k vakcíně.

Jako jediný důvod odkladu se uvádí pouze akutní horečnatá nemoc. Pouze tehdy by případné očkování nemuselo být dostatečně účinné. "Vakcíny podávané při lehkém nachlazení rozhodně nejsou nijak nebezpečné. Nemá-li dítě teplotu, není důvod neočkovat," poznamenává Cabrnochová s tím, že při opožděném podání mohou být porušena schémata, kdy očkování nejlépe funguje.

Text byl redakčně zkrácen. Celý článek vyšel v Lidových novinách 12. října 2011.