Než se nové léky dostanou k pacientům, čeká je několikaleté klinické hodnocení, během nějž postupně narůstá počet sledovaných pacientů. „Velký posun představuje alergenová imunoterapie, díky které si organismus,navykne‘ na alergeny,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Alergenová imunoterapie míří na přecitlivělost pacienta na určitý podmět. Tím mohou být pyly rostlin, potraviny, roztoči nebo třeba zvířata.
První pomoc při anafylaktickém šoku Smrtelně nebezpečnýmprojevem alergické reakce může být anafylaktický šok. Objevit se může po bodnutí hmyzem, požití některých potravin či podání léků. Postižený nemůže dýchat, může mít žaludeční křeče, zarudlou kůži, pocit pálení či brnění jazyka. Je třeba okamžitě volat rychlou záchrannou službu. Operátor na telefonu poradí, co dělat do příjezdu sanitky, zejména jak v konkrétním případě udržet průchodné dýchací cesty. Alergik, který už anafylaktický šok zažil, u sebe obvykle nosí aplikátor adrenalinu a tuto látku si bodne obvykle do stehna. Může při tom potřebovat pomoc někoho z okolí. I v tomto případě je nutné volat záchrannou službu. Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR |
Pokud je člověk geneticky vybaven k rozvoji alergie, může se stát spouštěčem problémů třeba kontakt s kočkou. To znamená, že člověk může žít v domácnosti s mňoukajícím zvířetem, aniž by měl problémy, a teprve po letech nastane situace, kdy jeho organismu začne vadit. Je ale možné tento proces zvrátit a tělo znovu naučit alergen tolerovat. V Česku běží jedno klinické hodnocení zaměřené na účinnost a bezpečnost alergenové imunoterapie pro pacienty, kteří jsou alergičtí právě na látky vylučované kočkami. Účinnost této léčby se hodnotí až po dobu pěti let od jejího ukončení.
Přesnější diagnostika
Vzhledem k tomu, že se alergické onemocnění může objevit kdykoliv během života, je důležité je také umět správně diagnostikovat. Tedy mít na paměti, že třeba za potížemi s dechem u staršího člověka může být astma, nikoliv jen to, že stárne nebo má nadváhu. Výhodou oproti minulosti je přesnější diagnostika, při níž se kombinují kožní a laboratorní testy, jež lépe odhalí, co přesně je pro konkrétního pacienta alergenem. Novou možností je také využití laboratorního vyšetření pomocí systému ImmunoCAP ISAC, při němž je možné z malého množství krve vyšetřit 112 alergenů z mnoha oblastí, ať už jsou to potraviny, plísně, trávy, rostliny, hmyzí jed, latex, či třeba luštěniny.
„Výhodou je rychlost a široké spektrum vyšetření, nevýhodou, že si je pacient někdy musí platit,“ vysvětluje lékař Petr Podroužek, odborný ředitel společnosti EUC Laboratoře. Pokud si komplexní vyšetření hradí pacient sám, zaplatí za ně 6,5 tisíce korun. Je ale možné je provést z veřejného zdravotního pojištění, kdy se vyšetřuje část alergenů a ošetřující lékař doporučí, na jaké oblasti se má cíleně zaměřit.
„V alergenním zdroji, například pylu břízy, jsou stovky proteinů, ale jen několik z nich je zodpovědných za alergickou reakci. Tyto vybrané proteiny jsou využívány pro nový, detailnější typ diagnostiky,“ vysvětluje ředitel Podroužek. Existují druhově specifické alergeny přítomné třeba v jednom druhu ořechů, ale také zkříženě reagující alergeny, které jsou součástí například více rostlin či potravin. Možnost určit specifický alergen je rozhodující pro další léčbu. „Pak můžeme léčit primární příčinu, třeba u pylové alergie specifickou imunoterapií (vakcínou), máme naději na až osmdesátiprocentní úspěšnost léčby. Pokud ale léčíme zkříženě reagující alergen, který ve vakcíně nemusí být přítomen, je úspěšnost léčby nižší,“ dodává Petr Podroužek.
I v případě, že si pacient komplexní vyšetření sám objedná a uhradí, vždy byměl jeho výsledky konzultovat s lékařem alergologem. Ten také navrhuje léčbu.
Téměř normální život
Největší změnou prošla zejména léčba astmatu. V minulosti bylo možné léčit pouze projevy nemoci a pacientům nabídnout „jen“ úlevu od potíží.
„Hlavním zlomem, ke kterému došlo v polovině devadesátých let 20. století, bylo poznání, že podstatou astmatu je neinfekční imunologický zánět ve stěně průdušek,“ přibližuje profesor Petr Pohunek, ředitel České iniciativy pro astma, který také působí na Pediatrické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze. Proto lékaři zavedli protizánětlivou léčbu podávanou v inhalační formě přímo do průdušek. Výsledkem je, že nemocní s dobře vedenou léčbou mohou vést prakticky normální život bez větších omezení.
Nejčastěji však léčba selhává ve spolupráci mezi lékařem a pacientem. „Stále častěji k nám přichází pacienti, kteří pro sebe a své děti odmítají léčbu kortikosteroidem, protože věří dezinformacím o škodlivosti těchto léků,“ konstatuje profesor Václav Špičák, nestor české alergologie. I když jde o dobře prověřené a bezpečné léky, strach z nich je někdy silnější. Stejně tak jsou někteří alergici ochotni vyměnit účinnou léčbu za neprověřené potravinové doplňky, které paradoxně mohou alergii samy vyvolat.
