Ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) Vladimír Karas představí například výsledky studia v oboru supermasivních černých děr. René Hudec z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze a Astronomického ústavu AV ČR představí družici Smile, na níž se Česko podílí jakožto člen hlavního konsorcia. Družice bude od roku 2021 studovat pomocí rentgenového teleskopu interakci zemské magnetosféry se slunečním větrem, uvedl ústav v tiskové zprávě.
Oumuamua jako mimozemská sonda? Pravdu se už nikdy nedozvíme, tvrdí čeští astronomové |
Výsledky českého raketového experimentu REX při projektu Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) představí Vladimír Dániel z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. Výsledky získané českou nanodružicí VZLUSAT-1, jež dosud shromáždila data pro výzkum zemské radiace a ověřila vlastnosti nových českých kompozitů pro kosmické použití, uvede Tomáš Bača z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Ze zahraničí vystoupí například John Nousek z Pensylvánské státní univerzity, Filippo Frontera z Ferrarské univerzity pak bude hovořit o misi Theseus, kde se na návrhu a vědeckém zdůvodnění družice podílejí vědci z českých institucí. Boris Landgraf z Nizozemska představí vývoj rentgenové optiky pro budoucí kosmické mise ESA Athena a Arcus.
„Evropský rentgenový kosmický dalekohled Athena by měl vystartovat do vesmíru v roce 2028. Bude mimo jiné sledovat, jak se v mladém vesmíru z množství horkého plynu postupně začaly formovat galaxie, jak se tyto galaxie srážely, rostly a vytvářely velkorozměrné struktury kosmické pavučiny, které pozorujeme ve svém okolí dnes, a jak spolu s galaxiemi rostly i obří černé díry,“ píše se ve zprávě Astronomického ústavu AV ČR.
Organizátory pracovního setkání AXRO jsou Astronomický ústav AV ČR, ČVUT a ministerstvo dopravy. Účastní se jej 41 odborníků z devíti zemí.
