Na přelomu července a srpna, na kdy jsou olympijské hry 2020 naplánovány, se v posledních třech letech průměrné denní teploty pohybovaly od 31,3 do 34,6 stupně Celsia. To je počasí, za kterého se lidem doporučuje omezit tělesnou aktivitu.
Nevolnost i úpal
„Počet lidí, kteří byli na začátku srpna převáženi sanitkou kvůli úpalu nebo nevolnosti z horka, v posledních letech roste. Takže olympiáda v Tokiu spadá do období s největším rizikem,“ řekl listu Japan Times Akio Hoši, profesor z univerzity v Jokohamě. Pro cizince je navíc nezvyklá japonská vlhkost.
Jeho kolega z tokijské univerzity Makoto Jokohari prošel plánovanou maratonskou trať. Už v půl osmé ráno bylo 30 stupňů, na obrátce už bylo o pět stupňů více. Za nejnebezpečnější označil okolí císařského paláce, kde není stín. Maratonci by tak běželi po rozpáleném asfaltu ve spalujícím slunci.
Ve vedru se běžel maraton na mistrovství světa 2007 v Ósace. Ve třiatřiceti stupních Celsia tehdy 28 z 85 mužů v průběhu závodu vzdalo. V zájmu běžců i obyvatel proto místní úřady nařídily, že se nebudou tolik ořezávat stromy podél plánované maratonské tratě i v dalších tokijských ulicích.
Kolapsy, úrazy končetin a křeče. Pražští záchranáři ošetřili při maratonu 93 lidí |
V Tokiu se obvykle větve výrazně zkracují, ale tentokrát se většina stromů nechává růst. Za tři roky, kdy se olympiáda uskuteční, by měly být široké 6,5 metru, zatímco nyní se udržují na šířce 2,7 metru.
Vládní testy ukázaly, že na zastíněných ulicích je asfalt o sedm stupňů chladnější než na slunci. Na asfalt je navíc aplikován speciální nátěr, který se tolik nerozpaluje.
