Let byl odstartován za rozbřesku ve městě Yuma v Arizoně. „Náš původní záměr byl nechat Aquilu letět třicet minut, ale věci se vyvíjely tak dobře, že jsme se rozhodli nechat letadlo ve vzduchu přes půldruhé hodiny. Shromáždili jsme velké množství dat o našich modelech a struktuře letounu a po dvou letech vývoje bylo velmi dojemné vidět Aquilu se doopravdy odlepit od země,“ napsal Zuckerberg.
„I když jsme tímto překročili veliký milník, stále ještě zbývá spousta práce. Naším cílem je vytvořit flotilu letounů letících pohromadě 60 tisíc stop nad zemí, komunikující jeden s druhým a zůstávající ve vzduchu měsíce. To ještě nikdo předtím nedokázal,“ napsal miliardář na svém facebookovém profilu.
Ke splnění cíle je nutné překonat ještě několik obtížných technických výzev. Tady je několik z těch, na nichž Zuckerbergův tým stále pracuje:
Váha: Aquila má rozpětí křídel širší než Boeing 737. Její hmotnost by měla být co nejmenší, aby vydržela plachtit co nejdéle. Tělo letadla je vyrobeno ze směsi uhlíkových vláken a váží méně než 1000 liber (asi 453 kilogramů), což je zhruba tolik, jako váží koncertní klavír. Dalším cílem je tedy udělat letoun ještě lehčí.
Běženci potřebují ochranu, Facebook zpřísní cenzuru příspěvků, řekl Zuckerberg |
Výkon: Množství energie, které Aquila načerpá ze slunečního záření během dne, by mělo být natolik velké, aby udrželo vrtule, komuniační zařízení, leteckou techniku, ohřívače a světelný systém v provozu, i když je tma. To znamená spotřebu okolo 5000 W, což odpovídá výkonu tří obyčejných fénů. „Hledáme nyní cesty, jak spotřebu ještě snížit a udělat celý systém efektivnější,“ slibuje Zuckerberg.
Řízení: Aquila je převážně soběstačná, ale její provoz stále závisí na pozemní posádce asi tuctu inženýrů, pilotů a techniků, kteří řídí, monitorují a udržují letoun v chodu. Kontrolují letadlo skrze software, který jim umožňuje stanovit kurs, nadmořskou výšku a rychlost větru a udržuje Aquilu na trase vyměřené souřadnicemi GPS. Vzlet a přistání jsou řízeny automaticky, žádný člověk totiž nedokáže přistát na místo tak přesně, jako to dokáže softwarem ovládaný letoun.
Rychlost: „Když vidíte Aquilu plachtit, jedna z nejvíce překvapivých věcí může být, jak pomalu se pohybuje. Je to záměr. Abychom využili co nejmenšího množství energie, musí se Aquila pohybovat co nejpomaleji. Ve vysokých nadmořských výškách, kde je vzduch řidší, bychom mohli být schopni vyvinout rychlost až 80 mil za hodinu,“ píše dále Zuckerberg.
Nadmořská výška: Proto aby Aquila vzlétla, pohybovala se a přistála, musí být její křídla a vrtule schopny fungovat jak ve vysokých nadmořských výškách, kde je chladno, tak v nižších, teplejších, kde může být vzduch až desetkrát hustší. „Snažíme se nyní zjistit, jak výkon solárních panelů, velikost baterie, zeměpisná šířka a změny ročních období ovlivní spotřebu energie,“ dodává.
Zátěž: Téměř polovinu hmotnosti letounu tvoří vysokoenergetické baterie. To je pro dlouhá, ohebná křídla velká zátěž. Byly proto vytvořeny počítačové modely, které jsou schopné předpovědět, jak se tvar Aquily s takovým zatížením změní.
Ilustrativní popis bezpilotního letounu Aquila
Komunikace: Aquila ponese komunikační platformu, která bude pomocí laserů přenášet data desetkrát rychleji než současný systém. Bude schopná zaměřit své paprsky dostatečně přesně, aby v pohybu zasáhly cíl na více než 11 mil daleko.
„Celý příští rok budeme Aquilu dále testovat. Lety budou delší a ve větší výšce. Přidáme více letadel a užitečného zatížení. To vše je součástí naší mise - pomoci více než čtyřem miliardám lidí, kteří nemají přístup k internetu a nemohou tak využívat všechny jeho možnosti,“ zakončil muž, jenž dokázal propojit svět.
