1. ledna 2018 6:06 Lidovky.cz > Relax > Věda

Pátrání po elixíru mládí. Kdo chce žít déle, musí začít se střídmostí v jídle

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Obezita - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Obezita - ilustrační foto. | foto: Shutterstock

Vědci při hledání prostředků proti stárnutí organismu zjistili několik nových věcí. Podařilo se jim popsat gen dlouhověkosti, ověřit některé léky i omlazující efekt krve mladých lidí a prokázali také, že kdo chce žít déle, může začít s obyčejnou střídmostí v jídle.

Dá se zařídit, aby se lidské tělo opotřebovávalo pomaleji a člověk žil déle? O tom lidstvo dávno sní a vědci se snaží jeho sen splnit. Někdy i krkolomnými nápady.

UDÁLOSTI ROKU VE VĚDĚ

Leden

Život u silnic přispívá k demenci
Publikované závěry rozsáhlé studie, jež se uskutečnila v kanadské provincii Ontario, ukázaly, že bydlení v pásmu 50 metrů od frekventované silnice zvyšuje o 7 % riziko onemocnění demencí. Příčinou by mohly být zplodiny a také hluk, domnívají se vědci, kteří své výsledky představili v časopise Lancet.

Únor

Umlčovaní vědci
Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa vydala pokyny, které omezily možnost vědců z vládních agentur poskytovat informace na oficiálních webech a na sociálních sítích veřejnosti nebo přímo médiím. Agentura pro ochranu životního prostředí byla vyzvána, aby přehodnotila celou svou otevřenou informační strategii.

Březen

Kožní buňky do oka
Japonští lékaři informovali, že prvnímu pacientovi na světě transplantovali do oka specifické kožní buňky od dárce, které byly v laboratoři „přeprogramovány“ tak, aby se změnily v buňky oční sítnice. Přispěli tak k prozkoumání možností úplně nového typu transplantací.

Duben

DNA ječmene
Vědci z jedenácti zemí světa včetně České republiky zveřejnili v časopise Nature genom (soupis genů) ječmene. Díky tomu je nyní možné lépe a cílevědoměji šlechtit tuto plodinu, která společně s pšenicí, rýží a kukuřicí patří do čtveřice nejdůležitějších obilnin světa, na nichž závisí naše výživa.

Květen

Počítač vítězí také v go
Číňan Kche Ťie, nejlepší hráč světa ve stolní hře go, podlehl v dlouho očekávaném střetnutí počítači AlphaGo společnosti Google. Jeho tvůrci uvedli, že jej odteď budou využívat k jiným účelům, protože v inteligentních hrách už stroj nad lidmi definitivně vyhrál. 

Červen

Recyklace kosmické lodě
Soukromá společnost SpaceX úspěšně vyslala na Mezinárodní kosmickou stanici svou loď Dragon; poprvé při tom využila již dříve použitý modul, který se ke stanici připojil. Modul poprvé letěl do vesmíru v roce 2014 a pak přistál v oceánu. SpaceX tak pokračovala ve své snaze snižovat náklady při letech do kosmu.

Srpen

Pozor na válečné roboty
Celkem 116 světových odborníků na umělou inteligenci vyzvalo OSN, aby zakázala robotické zbraně, které si samy vybírají cíl, protože to může vést k eskalaci ozbrojených konfliktů. Mezi signatáři byli také americký podnikatel a technologický vizionář Elon Musk či zakladatel české firmy GoodAI Marek Rosa.

Září

Sonda Cassini shořela podle plánu
Americká sonda Cassini řízeně zanikla v atmosféře Saturnu. K planetě dorazila v létě 2004, uskutečnila 294 oběhů, celkem nalétala 7,9 miliardy kilometrů a pořídila 453 tisíc snímků. Důvodem zániku sondy bylo zachování prostředí Saturnových měsíců. Pokud by na ně sonda nedopatřením dopadla, mohla by na jejich povrchu zanechat cizí mikroorganismy.

Říjen

Zákaz ladění genů sportovců
Světová antidopingová agentura rozšíří svůj zákaz genetického dopingu pro sportovce z roku 2003 i na „ladění“ genů stále oblíbenější technologií CRISPR-Cas9, která umožňuje snáze upravit geny požadovaným způsobem, a to i přímo v těle člověka. Nejisté však je, jak chce agentura zneužití této metody rozpoznat.

Listopad

Slepice: vejce plné léků
Česko-německý výzkumný tým představil postup, jímž se dá do dědičné informace slepice cíleně vnést například lidský gen, který řídí vytváření látek využitelných v medicíně. V těle slepice by se pak levně vytvářela surovina pro výrobu léků, již by slepice jednoduše vydávala ve snášených vajíčkách.

Po desítky let fascinuje vědce koncept, jemuž říkají kalorická restrikce. Dalo by se mu taky říkat neustálé hladovění, ale to by neznělo příliš učeně. Náhodná pozorování ukázala, že když laboratorní potkani dostanou o 40 procent méně kalorií, než je normální dávka, žijí asi o třetinu déle. Nižší dávky potravy (ovšem ne takové, aby živočich umřel hlady) prodlužují život i dalším organismům, od kvasinek až po psy. Podstatná otázka samozřejmě zní: platí to i pro člověka?

Pozorováním se to zjistit nedá. K ničemu nejsou poznatky z velmi chudých zemí. Tam hladovějící umírají na podvýživu, protože jejich strava postrádá dostatek živin.

Už koncem 80. let minulého století začaly dva dlouhodobé pokusy s opicemi makak rhesus. V Národním ústavu pro výzkum stárnutí v americké Bethesdě a na Wisconsinské univerzitě vědci do pokusu zařadili desítky různě starých makaků – a někteří z nich žijí dodnes. Přitom tyto opice se v zajetí dožívají v průměru 26 let. Výsledky však byly matoucí, z Wisconsinu vědci hlásili, že opice, které dostávají menší dávky kvalitního jídla, se dožívají vyššího věku než obdobné opice na vydatnější stravě. Zato ústav pro výzkum stárnutí nic takového nezaznamenal.

Letos začátkem roku oba týmy publikovaly v periodiku Nature Communications společné závěry, k nimž dospěly analýzou dosavadních dat. Vyšlo jim, že u opic, které začaly hladovět jako mláďata, se doba dožití zkrátila (a tento fakt mimo jiné „pokazil“ výsledky z Bethesdy). Snížení příjmu potravin však v průměru prospělo opicím zařazeným do pokusu až v dospělosti – čtyři z nich přežily rekordních čtyřicet let.

Celkově makakové při snížení stravy žili o tři roky déle, což by v převodu do lidských poměrů mohlo představovat devět let života. Pro vědce to je zklamání, protože u jiných živočichů se podařilo život prodloužit až téměř o polovinu.

Jenže: i kdyby se tímto způsobem život protáhl i lidem, stálo by to opravdu za to? Pokusná zvířata se nikdy dost nenajedla, samice někdy ztrácely plodnost. Takový život pro lidi není. Z dosavadních výsledků se tedy zatím dá spíše vyvodit nový důkaz pro starou známou pravdu, že užitečná je rozumná střídmost v jídle.

Příliš dlouhá doba na vývoj léků

Farmaceutické firmy touží mít ověřené léky proti stárnutí, ale problémem je délka experimentů: musely by trvat desítky let a to se obtížně vměstnává do finančních výhledů. Zdá se však, že některé už existující léky používané proti různým chorobám by dokázaly odsunout i stárnutí. V minulosti se například ukázalo, že lék Rapamycin, kterým lékaři potlačují imunitní systém pacientů po transplantaci orgánů, prodlužuje život laboratorním zvířatům, podobně jako medikament Everolimus, který se nasazuje proti některým rakovinným buňkám.

Ve druhém případě dokonce nyní probíhá pokus s lidmi nad 65 let, aby se ukázalo, zda lék skutečně pomůže. Pozoruhodný je také preparát Metformin, vyvinutý pro pacienty s cukrovkou. V experimentech protáhl myším život o pět procent.

Tyto medikamenty mají tu výhodu, že už jsou používány v léčbě různých nemocí. Není nutné shánět peníze a svolení etických komisí pro nové testy. Stačí porovnávat pacienty, kteří tento preparát už stejně užívají, s pacienty, kteří dostávají jinou léčbu. Výsledky však zatím nejsou neprůstřelně průkazné.

Navíc tatáž výhoda – jde o už existující lék – je současně nevýhodou: lék je pro nemocné, zdravým může uškodit. A může mít vedlejší účinky. To ukázal pokus s kombinací látek dasatinib (pro léčbu některých druhů leukemie) a kvercetin (ten se vyskytuje v ovoci a zelenině a bývá v některých potravinových doplňcích). Laboratorním myším podávání této kombinace prodloužilo život až o čtvrtinu, ale současně zkomplikovalo hojení zranění. Přesto na Mayově klinice v americkém Rochesteru letos zahájili první klinický test na pacientech se selhávajícími ledvinami. Lékaři doufají, že se orgán „omladí“ a začne fungovat lépe.

Obvykle není zcela jasné, proč ten či onen lék prodlužuje život laboratorních zvířat. U některých se předpokládá, že odstraňují stárnoucí buňky, jiné snad ovlivňují geny, které řídí vyživování buněk.

Vědci tedy stále ještě potřebují nejdříve pochopit, jak která chemická sloučenina v těle působí, aby s ní mohli cíleně pracovat. Letošní výzkumy je posunuly dál, ale zdaleka ne až do cíle.

Dárek z minulosti

Amišové jsou zvláštní křesťanská skupina, jež žije ve venkovských oblastech USA a Kanady. Zachovali si životní styl zhruba poloviny 19. století – oblékají se do tmavých oděvů té doby, nesmějí používat automobily, telefony, elektřinu. A tito v minulosti žijící lidé letos nabídli nový poznatek současné medicíně.

Existuje gen zvaný Serpine1, který má různé varianty. Jedna řídí vytváření proteinu, který způsobuje stárnutí tepen, druhá naopak vede k tomu, že její nositelé žijí déle. A právě tuto druhou, žádoucí variantu, v sobě nese mnoho amišů. Douglas Vaughan ze Severozápadní univerzity v Chicagu letos v periodiku Science Advances informoval, že tito amišové žijí v průměru o deset let déle než ostatní – jejich střední věk dožití představuje 85 let. A to při stravě, kterou neovlivnily rady o zdravé výživě.

Makak rhesus, hrdina dvou dlouhodobých amerických studií. Obě jej vystavily dlouhodobému hladovění. Výsledek? Opice, jež začaly hladovět až v dospělosti, se dožily někdy i velmi vysokého věku.

Makak rhesus, hrdina dvou dlouhodobých amerických studií. Obě jej vystavily dlouhodobému hladovění. Výsledek? Opice, jež začaly hladovět až v dospělosti, se dožily někdy i velmi vysokého věku.

Vaughan zkoumal geny amišů i jejich zdravotní stav, využil i data o už zemřelých předcích lidí, jejichž geny prozkoumal. A kromě už zmíněného faktu o delším dožití zjistil, že organismus nositelů „správné“ varianty genu lépe pracuje s inzulinem a zpracovává cukr. Těmto lidem prakticky nehrozí cukrovka.

A co teď s touto informací udělat? Představa, že bychom si nechali do těla vpravit požadovaný gen, už není tak fantastická. Letos v listopadu američtí vědci uskutečnili první opravu genu přímo v lidském těle. Ale neznámá rizika zůstávají. A tak i v tomto případě se vědci zatím snaží využít nové poznatky pro vývoj léků.

Krvavé pokusy

Do podoby hororových historek se letos dostal jiný výzkum stárnutí. V minulosti se ukázalo, že u starých myší, které dostanou krev mladých hlodavců, se zpomalí projevy stárnutí. U lidí to teď zkoušejí dvě společnosti z Kalifornie – jedna se jmenuje Ambrosia, druhá Alkahest. Používají krevní plazmu, tedy krevní tekutinu bez krvinek, od lidí ve věku 16 až 25 let a dávají ji osobám starým 35 až 92 let.

Dodání krevní plazmy mladých lidí snižuje riziko onkologických onemocnění, Alzheimerovy nemoci či chorob srdce a cév, tvrdí Jesse Karmazin, který Ambrosii založil. Jiní vědci jsou skeptičtí, i když ne úplně odmítaví. Data od obou společností je zatím nepřesvědčiČerven la. Na druhou stranu však připouštějí, že kolem „mladé“ krve se něco děje.

Pracovní hypotézou je, že chemické signály v krvi mladých lidí nějakým způsobem ovlivňují kmenové buňky ve starším organismu. Kmenové buňky jsou takové, z nichž se vyvíjejí specializované buňky lidského těla, které pak dokážou opravit poškozenou tkáň. Vědci teď chtějí zjistit, která složka krve tyto signály nese. Pokud uspějí, nebude ani nutné shánět plazmu od mladých dárců. Léčivé preparáty se dávno vyrábějí v geneticky upravených bakteriích, které by možná zvládly i přípravu této krevní složky.

Elixír už máme

Nicméně funkční elixír mládí už lidstvo stejně má. Jenom se mu tak neříká. Je to dobře promíchaný koktejl dobré a dostupné výživy, bezpečnějších pracovních podmínek, lékařské péče, nových léků… Ten způsobil obrovskou změnu v délce našeho žití: vždyť třeba statistiky z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukazují, že padesáti let věku se kolem roku 1900 dožívala na našem území jen polovina lidí. A ze sta dětí narozených v českých zemích se v té době dožilo věku pěti let jen zhruba sedmdesát.

Dnes činí podle Českého statistického úřadu střední délka života v České republice u žen 82,1 roku a u mužů 76,2 roku, za posledních deset let se zvýšila o více než dva roky. Jak to asi bude vypadat, pokud některý z letošních výzkumů skutečně vyústí v cílený postup na prodloužení mládí?

Josef Tuček, autor spolupracuje s redakcí
  • 0Diskuse






Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!