Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Pít, nebo nepít? Opravdu je potřeba neustále usrkávat minerálky?

Zdraví

  6:00
Stačí nám litr vody denně, anebo je to zoufale málo? A je opravdu nutné u sebe neustále nosit minerálku a co chvíli z lahve usrkávat? O to se v horkých týdnech opět přou odborníci. Debatu rozdmýchalo nedávné vystoupení plastického chirurga Jana Měšťáka, dlouholetého odpůrce pitného režimu.
Kohoutková voda - ilustrační foto.

Kohoutková voda - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Plastickému chirurgovi Janu Měšťákovi zpravidla stačí vypít půl litru až litr vody denně - a stejně tomu bylo i v dobách, kdy vrcholově hrával volejbal. Lidé jsou podle něj zhlouplí neustálým tlakem na dodržování takzvaného pitného režimu, což dospělo až k celodennímu usrkávání minerálek z PET lahví. Člověk by přitom podle něj měl pít až ve chvíli, kdy pociťuje žízeň. Když do sebe běžec při maratonu nalije během jedné hodiny litr tekutiny, může u něj dojít k otoku mozku a úmrtí. O tom všem lékař hovořil v rozhovoru pro DVTV. 

Pitím k pohodě

Měšťákovo vyjádření, jež z jeho úst nezaznělo poprvé, vyvolalo pozdvižení. Řada odborníků je považuje přinejmenším za nešťastné už jen z toho důvodu, že většina lidí podle nich pije málo. 

„Největší úskalí toho rozhovoru je, že je lékař. Lékaři mají u lidí obrovskou autoritu, ale nikdo už neřeší, že se názory mohou lišit, vyvíjet. Navíc jde o plastického chirurga, jehož obor je velmi specifický,“ říká nutriční specialista Pavel Suchánek z poradny FitBee a vědeckovýzkumného pracoviště IKEM. Potíž totiž dost možná spočívá v tom, že pro každého jedince je optimální množství přijatých tekutin jiné. 

‚Proč se k tomu vyjadřuje plastický chirurg?‘ Lékaři se přou o pitný režim

Zajištění správného pitného režimu, což znamená denní příjem u dospělých 1,5 až 2 litry vhodných tekutin (při zvýšené fyzické námaze nebo zvýšené teplotě okolí přiměřeně více), je jedním z výživových doporučení pro obyvatelstvo České republiky. Ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách odkazuje na brožuru Státního zdravotního ústavu (SZÚ), v níž se píše, že člověk denně v průměru vyloučí asi 2,5 litru vody, a to močí, stolicí, dýcháním i kůží. 

Organismus však musí mít vyrovnanou vodní bilanci, a tak aby tyto ztráty uhradil, musí vodu přijímat. Asi třetina litru „nové“ vody se v těle denně vytvoří metabolickou činností, vody vázané v potravě přijmeme asi 900 mililitrů. To znamená, že zbytek (asi 1,5 litru) musíme do těla dostat přímo ve formě tekutin. SZÚ dále uvádí, že pitná voda patří k základním životním potřebám a její odpovídající příjem (spolu s příjmem dalších tekutin) je nejen podmínkou správného fungování organismu, ale přispívá ik duševní pohodě člověka.

Správné zdroje

Podle nutričního specialisty Pavla Suchánka je přesnějším údajem doporučení o příjmu tekutin zhruba 35 mililitrů vody na jeden kilogram optimální tělesné hmotnosti. Tu lze rychle vypočítat jako výška minus sto. Například žena vysoká 165 cm a vážící 75 kilo by tak měla vypít přibližně 2,275 litru vody ( (165-100) x 35). Suchánek ovšem dodává, že doporučení už nerozlišuje zdroje tekutin. „Konkrétní množství nezbytných nápojů hodně záleží na celkovém jídelníčku. Dá se říct, že by vám mohlo stačit vypít i litr tekutin, pokud by byl doplněný vhodnými potravinami bohatými na vodu, například ovocem a zeleninou, jako je meloun, okurka, rajče nebo ledový salát, ak tomu třeba polévkou,“ vypočítává Suchánek. V podobném duchu mluví i lékařka Václava Kunová ve své knize Zdravá výživa. 

Víc než kdo jiný by si příjem tekutin měly hlídat děti, dále senioři, sportující, těhotné a kojící ženy a lidé s chronickými onemocněními. 

„Děti se více potí, jenže to kvůli odlišnému typu potních žláz na nich není tolik vidět. Zároveň je jejich tělo tvořeno o něco větším množstvím vody než u dospělých, tedy jsou na pokles tekutin daleko citlivější. K tomu mají vysoký metabolický obrat a výdej energie - srovnatelný s těžce pracujícím horníkem, což opět znamená i vyšší výdej tekutin. Těhotné ženy mají vysoký obrat živin a jejich ledviny pracují prakticky za dva, u kojících tvoří voda podstatnou část mateřského mléka. U starých lidí mohou pocit žízně ovlivňovat léky. Vlivem neurodegenerativních onemocnění pít zapomínají a podle průzkumů v domech pro seniory jsou dlouhodobě dehydratováni,“ uvádí dál Suchánek. 

Ve své poradně FitBee přijde nejvíc do kontaktu se sportujícími dětmi a dospívajícími, sám je pravidelným sportovcem s až deseti hodinami tréninku týdně. „Před chvílí jsem si byl na hodinu zaběhat po pláži a nedovedu si představit, že bych to ,nedopil’,“ přidává vlastní zkušenost. 

Chcete zhubnout? Dodržujte při cvičení správný pitný režim

V závislosti na prostředí a intenzitě aktivity člověk podle něj za hodinu vypotí přes litr tekutiny, přitom už dvouprocentní dehydratace snižuje výkonnost až o 15 procent. Dvě hodiny intenzivní zátěže bez napití mohou výkonnost potlačit dvojnásobně. 

„Spolupracujeme s fotbalovými akademiemi a pozorujeme, jaký vliv má zlepšení pitného režimu na zvýšení výkonnosti. Zároveň se snižuje riziko zranění, protože voda je rovněž součástí krve, která proudí do mozku. Dehydratace vede také k horšímu soustředění a nepozornosti,“ říká Suchánek. Další věcí jsou pocity při sportu. „Když vám bude při běhání opakovaně špatně, budete velmi unavení a určitá část lidí to velmi rychle vzdá,“ dodává. 

Přepití s dávkou úsilí

V tropických dnech je voda nutná. Přizpůsobte i jídelníček

Dehydrataci vysvětluje fyziolog Miloslav Franěk z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jako dysbalanci ve vodním hospodářství organismu, kdy jsou ztráty vody vyšší než její příjem. „Na množství chybějících tekutin se nedá odpovědět absolutním číslem. Závisí na mnoha parametrech a pohybuje se od stovek mililitrů do jednotek litrů. Dehydratace se nejsnáze diagnostikuje z rutinních krevních testů výpočtem osmolality plazmy nebo séra,“ popisuje docent Franěk s tím, že nejčastěji dotčenými skupinami jsou právě malé děti a staří lidé. 

Franěk ovšem upozorňuje, že postihnout může všechny, například při náročnějších fyzických výkonech v horku bez dostatečného doplňování tekutin.
Důsledkem mohou být svalové křeče, sucho v ústech, závratě, poruchy termoregulace, zvracení a bolesti hlavy. Vážná dehydratace pak může vést ke zmatenosti, slabosti, ale i orgánovému selhání či kómatu.

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...