Kotsyfakis se po několikaletém působení v USA dostal do Parazitologického ústavu Akademie věd ČR do Českých Budějovic, kde se svým týmem výrazně posunul hranice zkoumání nemocí přenášených klíšťaty. Tento týden získal za svůj projekt významnou Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
Vědci z ČVUT vyvinuli umělou náhradu hlasivek, dostali za ni cenu |
Výsledky jeho výzkumu pravděpodobně najdou využití ve vývoji účinnějších léků a očkovacích látek třeba proti lymské borelióze nebo encefalitidě. Část výsledků je i součástí patentu u amerického patentového úřadu. ČR ho lákala tím, že je endemickou oblastí v nemocech od klíšťat a může zde zkoumat v reálných podmínkách, ve výzkumu má také dlouhotrvající tradici a potřebné vybavení.
Z Řecka většina vystudovaných mladých vědců odešla podle Kotsyfakise do zahraničí, aby pracovali v lepších podmínkách. Výsledkem podle něj je to, že sice stát zaplatil vědcům vzdělání, ale nevyužil jejich myšlenek. Vědci jsou v současnosti v Řecku najímáni minimálně pro výzkumu a prác v akademických institucích, ale i peníze z různých fondů přicházejí sporadicky, řekl Kotsyfakis.
Nová generace
„Celý akademický systém v Řecku stojí před reformou, ale většina akademických a výzkumných institucí pracuje ve velmi napjatém rozpočtu a s omezeným personálem,“ popsal situaci ve vlasti. Vědce a vysokoškolské pedagogy, kteří v posledních sedmi osmi letech odešli do důchodu, v podstatě podle něj ještě nenahradila nová generace.
Z tohoto důvodu jsou pracovní podmínky v České republice spíše lepší než v Řecku, míní Kotsyfakis. Na druhé straně platy českých vědců jsou mnohem horší než v Řecku. Finanční otázka tak podle něj může být rozhodujícím faktorem pro budoucnost české vědy.
