Lidé se dožívají vyššího věku, metody léčby jsou stále lepší, jenže množství plic vhodných k transplantaci nevzrůstá. Poptávka tak stále výrazněji převažuje nad nabídkou. Rovnováhu by mohlo zajistit snad jen vypěstování umělých plic.
A tomu se letos tým vedený Laurou Niklasonovou z Yaleovy univerzity v New Havenu přiblížil. Zatím tedy alespoň u potkanů.
Vědci vzali plíce dospělého hlodavce a působením chemikálií je zbavili buněk, až zůstalo pouze jakési bezbuněčné "lešení" tvořené bílkovinami, především kolagenem. Tuto kostru pak osadili buňkami odebranými z plic potkaního zárodku. Vše vložili do nového typu bioreaktoru, jež napodoboval podmínky v děloze.
Zhruba za týden se podařilo vypěstovat plicní tkáň, která obsahovala plně vyvinuté plicní sklípky a miniaturní cévky.
Fungování plic ze zkumavky ověřili výzkumníci také v praxi, když tkáň voperovali potkanům. Chovala se velmi podobně jako původní orgán.
Náhradní průduška
Popsaný postup ostatně při opravách lidské dýchací soustavy už slavil úspěch. Jak koncem roku 2008 informoval časopis Lancet, mezinárodní tým lékařů upravil metodami tkáňového inženýrství průdušku a transplantoval ji třicetileté pacientce.
Další objevy a události roku 2010 ve vědě |
Žena se nakazila tuberkulózou a průduška se jí zúžila natolik, že skoro nemohla dýchat. Od dárkyně, která podlehla zástavě srdce, získali odborníci průdušnici. Zbavili ji buněk a vzniklé lešení pak osadili buňkami odebranými z pacientčiny pravé průdušky, nosní sliznice a také z kostní dřeně.
 |
Pak následovala kultivace v bioreaktoru. Průdušku lékaři úspěšně transplantovali a žena začala normálně dýchat. Ovšem vytvořit tkáň schopnou okysličovat krev je mnohem složitější.
