Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Halucinace a špatné smyslové vjemy. Po LSD lidský mozek zdětinští

Věda

  6:20
Vědci sledovali změny v aktivitě mozku lidí, kteří byli pod vlivem halucinogenní drogy. Poprvé také popsali, jak na člověka působí LSD společně s hudbou.

Mozek (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Dlouho čekali vědci na odhalení toho, jak LSD mění biologické procesy v mozku. „Poprvé jsme mohli na vlastní oči vidět, co se odehrává v mozku člověka v psychedelic kém stavu, a lépe tak pochopit, proč má LSD tak silný vliv na sebeuvědomění těch, kdo je užívají, a na to, jak vnímáme hudbu a umění. Snad nám to napomůže při léčbě poruch, například i duševních depresí,“ shrnul výsledky výzkumu svého týmu neurobiolog David Nu tt z londýnské Imperial College.

Mozek a terorismus: Média v lidech vyvolávají nereálný strach

Nuttův tým spolupracoval s dvaceti zdravými dobrovolníky. Všichni už měli nějaké zkušenosti s psychedelickými drogami. Během pokusů dostal každý dobrovolník v injekci jednou LSD a jednou neúčinnou látku. Vědci sledovali aktivitu jeho mozku několika metodami včetně funkční magnetické rezonance. Mohli tak postihnout změny v průtoku krve různými částmi mozku i v elektrických aktivitách mozku. Výsledky publikovali ve vědeckých časopisech Proceedings of the National Academy of Sciences a European Neuropsychopharmacology. Halucinogenní zkušenost

Lidstvo má s halucinogenními látkami tisícileté zkušenosti. Dokládají to i náboženské rituály, při kterých účastníci konzumují přírodní drogy a uvádějí se do psychedelic kého stavu. Známé jsou například účinky kaktusu Lophophora williams ii rostoucího v Mexiku a na jihu USA, který obsahuje mezkalin a další psycho aktivní alkaloidy. Indiáni v rovníkové Jižní Americe připravují z kůry liány Banisteriopsis ca api známé jako ajahuaska extrakty nebo pokrm ya ge a využívají při šamanských obřadech jejich psychedelic kých účinků.

Historie diethylamidu kyseliny lysergové čili LSD je kratší. Vyrobil ho v roce 1938 švýcarský farmaceut Albert Hofmann z ergot aminu vyskytujícího se v námelu. Halucinogenní účinky drogy byly odhaleny až o pět let později. Po válce se začala používat k léčbě duševních poruch. Experimentovala s ní i armáda, která v ní viděla potenciální prostředek k ovládání lidské mysli. V šedesátých letech se rozmohlo užívání LSD jako rekreační drogy. Jeho uživatelé si na něj sice nevypěstovali závislost, ale droga u nich nejednou vyvolávala vážné psychické problémy, což vyústilo v postavení LSD mimo zákon.

Pohled zavřenýma očima

LSD vyvolává velmi složité halucinace a mění stav sebeuvědomění. Častá je synestézie, při které dochází k míšení smyslových vjemů. Zvuky mohou být například vnímány jako barvy nebo chutě. Nuttův tým odhalil, jaké změny v aktivitě mozku stojí v pozadí těchto efektů drogy.

Při halucinacích vyvolaných LSD se mění způsob, jakým mozek nakládá se signály přicházejícími zrakovým nervem z oka. Normálně zpracovává tyto vjemy část mozkové kůry nacházející se v zadní části mozku. Pod vlivem LSD se však na zpracování zrakových vjemů podílejí také další mozková centra. Jako zrakové vjemy jsou pod vlivem drogy zpracovávány i informace, které nepřicházejí z oka.

Mozek můžeme trénovat klidně do devadesáti let, zjistili vědci

„V mozku pod vlivem LSD jsme pozorovali změny prozrazující, že se dobrovolník ‚dívá zavřenýma očima‘. Lidé ‚viděli‘ věci, které si jen představovali. Zaznamenali jsme, že pod vlivem LSD se na zpracování zrakových signálů podílí více oblastí dobrovolníkova mozku, i když ten měl zavřené oči. Dobrovolník hodnotil sílu vjemů podobně, jako kdyby měl velmi živé sny,“ popisuje výzkumník Robin Car hart-Harris.

Zajímavé výsledky přinesly experimenty, při nichž lidé ovlivnění LSD poslouchali hudbu. LSD změnilo aktivitu mozkové kůry ve zrakovém centru. Pod vlivem hudby přicházelo do tohoto centra více informací z části mozku zvané parahipokampus. V něm sídlí duševní představivost a ukládají se osobní vzpomínky. Čím silnější bylo propojení zrakového centra s parahipokampem, tím přesvědčivější byly vize, jaké dobrovolníci zažívali. To je zřejmě biologický základ prožitků z hudby pod vlivem LSD.

Návrat do dětství

Pod vlivem LSD hranice mezi jednotlivými mozkovými centry a jejich prací padají a mozek se funkčně „slévá dohromady“. Právě to stojí v pozadí pocitu zásadní změny vědomí, kterou uživatelé LSD zažívají. U některých konzumentů drogy dochází k pocitu „rozpuštění vlastního ega“ – tedy k rozpadu pocitu vnímání sebe sama a k jeho náhradě pocitem propojení s ostatními a s celým okolním světem. Zážitek vnímají někteří lidé po odeznění účinku drogy jako určité povznesení.

„Jak dospíváme, jsou naše mozky stále ostřeji rozdělené na jednotlivá centra a drží se při svých aktivitách stále více v takto vytyčených mezích. Jsme při myšlení soustředěnější a rigidnější. Mozek dospělého člověka ovlivněný LSD v mnoha ohledech připomíná mozek dítěte: je volný a ničím nespoutaný,“ přibližuje účinky LSD Robin Car hart-Harris.

Výzkumníci určitě nikomu neradí, aby se s využitím drog vracel do dětství – dobře znají jejich jiné, nežádoucí účinky. Doufají však, že jednou bude možné efekty LSD na funkce mozku cíleně využívat a napravovat tak závažné poruchy. K tomu však má současná psychiatrie ještě daleko.

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.