Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Zdraví

Počet nádorových onemocnění se ztrojnásobí, varuje lékař

Testování DNA, ilustrační foto

Testování DNA, ilustrační foto foto: Shutterstock

Rozhovor
Rakovina se již brzy stane zabijákem číslo jedna – zemře na ni víc lidí než na infarkt a mrtvici, předpokládá profesor Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK Všeobecné fakultní nemocnice a ÚVN v Praze.
  7:30

LN Bude případů rakoviny v následujících letech přibývat?
Rozhodně ano. Odhaduje se, že do roku 2030 se může celosvětově až ztrojnásobit počet onkologických onemocnění. U lidí starších 65 let se očekává až 67procentní nárůst nových onemocnění. Rakovina se pravděpodobně stane nejčastější příčinou úmrtí namísto kardiovaskulárních chorob, jako je infarkt nebo mrtvice. Už teď na ni umírá 20 000 lidí denně.

LN Čím je nárůst způsoben?
Částečně pokroky v diagnostice, ale také tím, že se lidé díky lepší zdravotní péči dožívají vyššího věku, v němž mohou rakovinou onemocnět. Určitým faktorem je zhoršující se životní styl. Nezdravá strava, kouření, nedostatek pohybu. Podíl má i znečištěné ovzduší a další zevní vlivy. Tyto faktory se během života nakumulují. Výsledkem je, že poškozený organismus už se nedokáže bránit. Nejvíce ohrožení jsou lidé nad 50 let.

ČTĚTE TAKÉ:

LN Často se mluví také o vlivu stresu…
Není zatím jasné, jak velký vliv stres má. Existují studie, které jeho souvislost se vznikem rakoviny potvrzují. Diskutuje se ale i o tom, že menší stres působí spíše jako ochranný faktor, který podporuje opravné mechanismy organismu.

LN Jak vlastně rakovina vzniká?
Je to v podstatě náhodný proces. Organismus už není schopný opravovat buněčné mutace, které v něm jinak běžně probíhají, aniž by nám škodily. Určitou predispozicí může být genetická zátěž.

LN Můžete přiblížit současné novinky a trendy v léčbě?
Novinek je celá řada, základem úspěchů je ale zlepšení aplikace již známých metod. Velký důraz se klade na co nejvčasnější diagnostiku. Ta se v poslední době daří například v případě rakoviny plic díky využití počítačové tomografie u tzv. rizikových skupin, jako jsou kuřáci a lidé s chronickým onemocněním plic. Velkým a stále kontroverzním tématem je také tzv. prostatický specifický antigen, jehož přítomnost v krvi může odhalit počínající rakovinu prostaty. Pokroky jsou i v oblasti chirurgie a radioterapie. Denně se objevuje celá řada nových léků. Otázka je, jak je správně využít.

LN Jakou budoucnost má genetická analýza?
U některých typů nádorů dokáže riziko vzniku rakoviny předpovědět s osmdesátiprocentní pravděpodobností. Vliv genetiky je jednoznačně prokázaný například v případě rakoviny prsu a vaječníků, ale také u nádorů tlustého střeva a dělohy. Podle našich dosavadních znalostí je geneticky podmíněných nádorů méně než deset procent. Nejspíš se genetické pozadí prokáže ještě u dalších onkologických onemocnění, pravděpodobně jich ale nebude celkově víc než patnáct procent.

LN Hodně pacientů vkládá naděje do takzvané biologické léčby. Včem jsou její výhody oproti chemoterapii?
Chemoterapie je léčba chemickými látkami, která ničí rakovinné buňky. Bohužel ale zasahuje a poškozuje také buňky zdravé. Cílená biologická léčba se těm zdravým vyhne. Díky tomu nezpůsobuje například poruchy krvetvorby nebo nevolnost a zvracení. To ale neznamená, že nemá žádné nežádoucí vedlejší účinky. Vyskytují se po ní potíže, které naopak nezaznamenáváme po chemoterapii. Patří k nim zvýšení krevního tlaku nebo kožní změny, jako jsou vyrážky.

K TÉMATU:

LN Má moderní chemoterapie méně vedlejších účinků než starší typy cytostatik?
V některých případech to platí. Nová chemoterapeutika mají předvídatelné vedlejší účinky, jimž se dá předejít. Třeba nevolnost a zvracení můžeme preventivně zmírnit léky. Problémem je stále vypadávání vlasů. Z lékařského hlediska jde o nejméně nebezpečný efekt, pro pacienta ale představuje velký stres. Existovaly pokusy zamezit mu podchlazením kštice v době aplikace cytostatik. Pak se ale ukázalo, že se chemoterapie na podchlazená místa dobře nedostane. Mnoho nových cytostatik už se asi neobjeví, takže popsané vedlejší účinky této léčby nejspíš zůstanou.

LN Které zhoubné nádory patří k nejzákeřnějším?
Jedním z nejhorších zabijáků je rakovina slinivky břišní. U ní je dlouhodobé vyléčení spíše výjimkou. Důvodem je pozdní odhalení. Dlouho nezpůsobuje žádné potíže. Pacient přichází až s projevy, jako je hubnutí, bolesti nebo žloutenka způsobená útlakem žlučových cest. V tu chvíli už bývá na léčbu pozdě. Slinivka se navíc špatně operuje a po operaci hrozí do dvou let recidiva. Proto po operaci nasazujeme většinou ještě chemoterapii. Její benefit je ale v případě slinivky jen pětiprocentní. Nadějí do budoucnosti mohou být protinádorové vakcíny.

LN Je česká onkologie na světové úrovni? Vyplatí se jet za léčbou do zahraničí?
V posledních deseti letech jsme se hodně zlepšili. Podle analýzy OECD je česká onkologie z hlediska ukazatele přežití na západoevropské úrovni. Cestovat za léčbou se může vyplatit v případě specializovaných center, která léčí vzácně se vyskytující nádory. Existují například vzácné sarkomy s výskytem jednoho případu na milion obyvatel. Těm se mohou lépe věnovat ve větších zemích, jako jsou Spojené státy, protože tam mají případů logicky více.

Autor: