LN Kde všude lze nyní na klíšťata narazit?
V současné době se vyskytují prakticky všude, a to i v nadmořských výškách nad 1000 metrů. Klíšťata najdeme ve volné přírodě stejně jako v zahradách a městských parcích. Ideální lokalitou jsou pro ně prostory na okraji louky, ve stínů stromů a na vlhkém místě, například poblíž potoka nebo vodní plochy. Po krajině je roznášejí zvířata včetně ptáků. Představa, že se můžete kontaktu s klíšťaty vyhnout, když žijete ve městě a neholdujete turistice, je lichá.
LN Jak letošní mrazivá zima ovlivnila výskyt klíšťat v přírodě?
V zimě jsme sice zaznamenali mrazivé teploty, na druhou stranu byla přítomná sněhová vrstva, která vytváří určitou izolaci. Delší tání sněhu na jaře zase zajistilo vyšší vlhkost půdy, kterou mají klíšťata ráda. Tedy se nedá dopředu přesně odhadnout, jaká bude celková situace v letošním roce.
LN Jaký byl loňský rok z hlediska výskytu klíšťové encefalitidy?
Vzhledem k mírné zimě na přelomu let 2015 a 2016 se první případy infekce objevily už v únoru. Velkou část května a června byla aktivita klíšťat na nejvyšší možné úrovni a počasí svědčilo i houbám a lesním plodům. Odrazem toho byla vyšší frekvence pohybu lidí v místech s výskytem vysoce aktivních infekčních klíšťat a vysoký počet jarních případů klíšťové encefalitidy. V letních a podzimních měsících nárůst infekce zpomalil, takže se loňský rok nakonec nestal rekordním. Celkově onemocnělo klíšťovou encefalitidou 565 osob.
LN Liší se v tomto ohledu Česko od okolních států?
Bohužel ano, a to v negativním slova smyslu. Česká republika je dlouhodobě na prvních místech ve výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou v Evropě, což je dáno nízkou proočkovaností populace. U nás je očkována méně než čtvrtina obyvatel, zatímco v sousedním Rakousku je očkováno zhruba 80 procent osob, a proto je zde výskyt klíšťové encefalitidy výrazně nižší. Ročně se jedná maximálně o desítky případů, zatímco u nás onemocní stovky lidí.
LN Jaký průběh má klíšťová encefalitida?
Onemocnění mívá obvykle dvě fáze. V první fázi má pacient obvykle příznaky podobné chřipce – zvýšenou teplotu, bolesti hlavy, kloubů a cítí se celkově unavený. Snadno se mohou zaměnit s běžnými infekcemi, a tak příznakům řada lidí ani nevěnuje pozornost. Ve druhé fázi může být napaden nervový systém. Nemocného pak bolí hlava, trpí svalovým třesem, závratěmi či poruchami spánku. Je třeba si uvědomit, že onemocnění může zanechat trvalé následky, a to závažné. Proti viru klíšťové encefalitidy bohužel neexistuje specifický lék, i při včasném záchytu nezbývá než potlačovat jednotlivé příznaky a čekat, jak to dopadne. Ani rychlá hospitalizace nemusí zlepšit prognózu nemoci.
LN Jaké mohou být následky infekce?
Je to řada postižení, hluchota, slepota, obrna končetin, těžké deprese až po třes rukou. Lidem vezmou trvalé následky radost ze života, ztratí koníčky, nejsou soběstační a nemálo pacientů jsem slyšel říkat, že je život nebaví, že nesnášejí toho člověka, který se z nich stal. Častější a závažné jsou tyto trvalé následky právě u starších osob, které bývají očkovány méně než děti. Právě věková skupina 55 až 64 let onemocní podle údajů Státního zdravotního ústavu v Česku nejčastěji.
LN Jsou nějaké oblasti rizikovější z hlediska výskytu infikovaných klíšťat?
Je důležité si uvědomit, že všechna přírodní ohniska klíšťové encefalitidy neznáme, a o výskytu nového se někdy dozvíme až z případu nákazy u pacienta. Infekční klíšťata roznášejí zvířata i na velmi velké vzdálenosti. Původně se klíšťová encefalitida v České republice vyskytovala hlavně v jižních Čechách a na Opavsku. Rizikovou oblastí byly například Jeseníky. Dnes se ale nakažená klíšťata vyskytují ve všech krajích, což si mnoho lidí neuvědomuje. Myslí si, že když se po celý život chovají stejně, tedy rybaří nebo houbaří na stejném místě nebo desítky let jezdí na svou chalupu, nic se jim nemůže stát. Infekci navíc přenáší nejen dospělé klíště, ale i nižší stadium, takzvaná nymfa, kterou na těle lehce přehlédneme.
LN Platí, že na někoho klíšťata jednoduše nejdou?
Do určité míry ano, byť nemáme k dispozici žádné vědecké podklady, na základě kterých bychom mohli dávat konkrétní rady. Tedy nemohu zodpovědně doporučit například užívání vitaminů skupiny B, pití piva nebo třeba konzumaci česneku jako obranu proti přísátí klíštěte..
LN Může k nákaze klíšťovou encefalitidou dojít i jinak než přisátím infikovaného klíštěte?
Ano, virus se na člověka může přenést i konzumací tepelně neupraveného kravského, kozího a ovčího mléka nebo nepasterizovaných mléčných výrobků. Nakazit se tak člověk může i při výletě někde v horách na salaši. Na Slovensku nedávno zemřel člověk na klíšťovou encefalitidu. Nakazil se, protože pil syrové kozí mléko, protože věřil, že takto posílí imunitu. V jeho případě ale měla infekce fatální průběh.
