Pokud se krátkodobě žijící organizmy velmi rychle rozšíří a brzy vyhynou, hovoříme o vůdčích (indexových) zkamenělinách. Na jejich základě stanovujeme takzvané biozóny. Je jich několik typů, většinou se odvíjí od prvního výskytu příslušného organizmu.
Tyto fosílie používáme pro určování stáří nejsnáze. Stáří v biostratigrafickém smyslu chápeme jako stáří zóny (biozóny) života daného organizmu.
Biozóny se pak mohou porovnat s časovou škálou, tedy škálou v miliónech let. Ta vychází z absolutního datování pomocí takzvané radiometrie, což je metoda využívající přirozeného radioaktivního rozpadu prvků.
V některých případech lze datovat přímo horninu (respektive její minerály), v níž je zkamenělina přítomna. Je to možné například ve vulkanických horninách, pokud se vylije lávový proud na mořské dno a podobně.
Nejlepší je tedy zkamenělinu ukázat odborníkům, kteří ji určí a zároveň přibližně určí její stáří. Jestliže jde o druh, který se vyskytoval delší dobu, je dobré odkázat i na lokalitu – jistě se na ní v minulosti našlo více zkamenělin a některé z nich mohou stáří stanovit přesněji. Nebo je potřeba se zanořit do knih a atlasů.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
