Sobota 30. března 2024, svátek má Arnošt
130 let

Lidovky.cz

Prevence je nutná. Pojišťovny zvou čtvrtinu Čechů k lékaři

Zdraví

  6:30
Vyšetření spojená s prevencí rakoviny mohou být někdy nepříjemná, ale jsou nutná, shodují se lékaři. V Česku na ně chodí málo lidí, přitom patříme mezi země s nevyšším výskytem této nemoci. Od ledna to mají změnit adresné zvací dopisy od zdravotních pojišťoven.

Budova Všeobecné zdravotní pojišťovny. foto: ČTK

To, že mladí lidé nepřemýšlejí o vzdáleném stáří a nemocech, je docela běžné. Jenže takto leckdy neuvažují ani příslušníci střední generace. A to je problém. „Naše populace ještě nedospěla ke všeobecnému povědomí, že by se o své zdravíměla starat. Převažuje honba za penězi, místo aby si lidé řekli: A dost, teď uděláme něco sami pro sebe,“ tvrdí Josef Volný, vedoucí praktický lékař společnosti Medicon. Ani slavnostní sliby, že od Nového roku to bude jinak, dosud přístup Čechů ke zdravotní prevenci nezlepšovaly. Letos to ale přece jen vypadá nadějněji.

ČTĚTE TAKÉ:

Od ledna totiž začínají k více než 2,5 milionu občanů postupně putovat od zdravotních pojišťoven adresné zvací dopisy, nabádající k účasti na plošném screeningu nádorů děložního hrdla a nádorů prsu u žen, a také nádorů tlustého střeva a konečníku u žen i mužů.

Jinou zemi, kde je třeba zvýšit onkologickou prevenci, by nebylo snadné najít. Česká republika zaujímá v celosvětovém měřítku přední pozice v počtech onkologických chorob. Statistiky uvádějí, že u nás lékaři každoročně nově odhalí více než 77 000 nádorových onemocnění a téměř 28 000 pacientů na ně umírá. Žije tu více než 450 000 osob, které mají osobní zkušenost s nádorem buď v minulosti, nebo se právě léčí. Vedeme v mezinárodních statistikách nejen v případě nádorů, u nichž běží plošný screening, ale i u jiných onkologických diagnóz, například u nádorů ledvin.

Dopis k narozeninám

„Všeobecná zdravotní pojišťovna začne dopisy s informací o preventivních vyšetřeních týkajících se rakoviny prsu, děložního čípku a rakoviny střev a konečníku rozesílat v první polovině ledna,“ říká tiskový mluvčí VZP Oldřich Tichý. Na screeningová vyšetření takto budou zváni lidé z rizikových věkových skupin, kteří na ně nechodí, ne tedy všichni pojištěnci. „Počítáme s oslovením 1,2 milionu klientů. Pozvánky na vyšetření prsu dostanou ženy od 45 do 70 let, děložního hrdla ženy mezi 25 až 70 lety a tlustého střeva a konečníku ženy i muži mezi 50 až 70 lety,“ upřesňuje Tichý. Podobně budou zvát také ostatní zdravotní pojišťovny.

Kdo dostane pozvánku?
SCREENINGOVÝ
PROGRAM
CÍLOVÁ
POPULACE
SCREENINGOVÁ METODA
Program screeningu
nádorů prsu
ženy ve věku
od 45 let
mamografické vyšetření
jednou za dva roky
Program screeningu
nádorů děložního hrdla
všechny dospělé
ženy (pozvání
od 25 let)
vyšetření stěru
z děložního hrdla jednou
ročně při gynekologické
preventivní prohlídce
Program screeningu
nádorů tlustého střeva
a konečníku
muži a ženy
ve věku od 50 let
50–54 let věku – test
na skryté krvácení
do stolice jednou ročně
od 55 let věku – test
na skryté krvácení
do stolice jednou za dva
roky NEBO screeningová
kolonoskopie jednou
za 10 let

Adresné zvaní klientů, u nichž lékaři podle údajů pojišťoven nevykázali v patřičných intervalech screeningová vyšetření, bude probíhat kvůli velkému počtu adresátů postupně po celý rok 2014 a může pokračovat i potom, protože ukončení projektu se plánuje 30. června 2015. Aby zájemci nepřetížili lékařské ordinace, budou zváni postupně. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna chce zvát každý měsíc ty klienty, kteří mají v daném měsíci narozeniny.

S dopisem by měli oslovení navštívit praktického lékaře, ženy mohou vše vyřídit u svého gynekologa. Odeslat ženu na mamografii může jak praktický lékař, tak gynekolog, stejně tak kterýkoli z nich může provést vyšetření testem odhalujícím skryté krvácení ve stolici. Stěr z děložního hrdla provádí jen gynekolog.

Lidé za tato vyšetření nebudou nic platit, jsou plně hrazena ze zdravotního pojištění. Jelikož vyšetření nejsou povinná, předpokládá se, že část lidí na výzvu nezareaguje. Jim proto budou pojišťovny rozesílat dopisy ještě v druhé vlně.

Nejméně populární střevo

„Už před pár lety jsem držel v ruce doporučenku na vyšetření tlustého střeva od svého lékaře, domluvila to moje manželka. Ale já ten papír vyhodil a nikam jsem nešel. Žádné problémy jsem neměl a nemám, tak co bych tam dělal?“ ptá se pětapadesátiletý pan Štěpán. Představa, že by si sundal kalhoty a lékař mu do konečníku zaváděl endoskopický přístroj, aby provedl preventivní kolonoskopii, byla pro něj nesnesitelná.
Podobně to prožívá mnoho lidí. „Náš screening má ze všech nejdelší tradici a je nejlépe zorganizovaný, ale má ze všech tří preventivních programů nejmenší dopad na populaci. Je to jistě i proto, že součástí screeningu může být invazivní vyšetřovací metoda, které se lidé chtějí vyhnout,“ je přesvědčen profesor Miroslav Zavoral z Rady pro screening kolorektálního karcinomu.

PSALI JSME:

Kvůli takovému postoji absolvuje preventivní vyšetření jen asi 10 procent klientů, kteří věkově spadají do rizikové skupiny. Každý rok tak u nás na nádory tlustého střeva a konečníku zemřou čtyři tisíce lidí. Často zbytečně, protože přicházejí s již pokročilými, nevyléčitelnými karcinomy.

Zajištění onkologického screeningu je sice součástí preventivních prohlídek u praktického lékaře nebo gynekologa, ale i když na prohlídky pacient přijde, není to ještě zárukou, že se rozhodne absolvovat i onkologická screeningová vyšetření.
Další problém je, že mnozí lidé nechodí ani na prevence, případně dokonce nejsou registrováni u žádného praktického lékaře. Zvací dopisy by tedy i v této oblasti mohly mnohé změnit. Když už člověk dorazí k lékaři kvůli jedné preventivní prohlídce, může nastat ten správný čas pro celkovou zdravotní kontrolu.

Dobře znát své pacienty

Nejlepší formou prevence nejen nádorových onemocnění jsou opatření, která zabraňují samotnému vzniku chorob, a sem patří především zdravý životní styl. Podle náměstka ministra zdravotnictví Ferdinanda Poláka se o své zdraví musí starat především každý sám. Alespoň tím, že si ho sám aktivně neničí kouřením, drogami či nezdravou stravou, a naopak se ho snaží v rámci svých možností udržovat či zlepšovat.

„Dalším způsobem, kterým můžeme o své zdraví aktivně pečovat, je pravidelná účast na preventivních prohlídkách. Na ty má každý dospělý nárok jednou za dva roky a jsou plně hrazené ze zdravotního pojištění, takže člověk při nich nezaplatí ani korunu navíc,“ říká doktor Polák. Jediné, co musí lidé udělat, je obětovat trochu volného času, překonat lenost a k lékaři na prohlídku přijít.

Když zná lékař své pacienty dlouhé roky, může o jejich zdraví pečovat kvalitněji, než když uvidí člověka jedinkrát například při komerčním preventivním zdravotním screeningu, který některá zdravotnická zařízení za úplatu nabízejí.

„Část pacientů jsem si převedl z bývalé ordinace, znám je třicet let, vím o všech nemocech v jejich rodině i u nich samotných. V rámci preventivních prohlídek i opatření se proto mohu cíleně soustředit přesně na to, co každý potřebuje,“ říká doktor Josef Volný a dodává, že své pacienty si také vychovává, aby na prevence chodili, a to nejen kvůli včasnému záchytu nádorových stavů.

O spoustě zdravotních potíží lidé dlouhé roky vůbec nemusí vědět, nijak nebolí například poruchy metabolismu tuků nebo cukrů. Zpočátku nebolí ani záda, když má člověk špatné držení těla u počítače, klouby nějakou dobu zdánlivě bez problémů nosí nadbytečné tělesné kilogramy a organismus se po určitý čas vyrovnává s naprosto nezdravým jídelníčkem.

Proto je důležitou součástí prevence i rozhovor, při němž lékař pacienta vzdělává. „Času je málo, ale rád pacientovi cíleně radím při provádění nejen preventivních, ale i dalších pravidelných prohlídek, například u pacientů s hypertenzí, poruchou metabolismu tuků či u pacientů s cukrovkou, které mohou všeobecní praktičtí lékaři léčit ve svých ordinacích od roku 2010. Poučení těchto pacientů je nezbytné, a hlavně opakovaně žádoucí,“ říká místopředseda Společnosti všeobecného lékařství Igor Karen.

Bez motivace to nejde

Odborníci stále uvažují, jak lidi k péči o zdraví co nejvíce motivovat. Také u nyní se rozbíhajícího adresného zvaní na preventivní screening nádorových onemocnění se počítá s tím, že někteří klienti dopis zahodí a k lékaři nepůjdou. A což teprve, když je na všeobecné preventivní prohlídky nikdo nezve?

„Jestliže si někdo zvolí, že na preventivní prohlídky chodit nebude, je to jeho vlastní rozhodnutí, ovšem riskuje. Právě v rámci těchto prohlídek lze odhalit mnohá onemocnění, která se na počátku nijak dramaticky neprojevují: třeba vysoký krevní tlak, cukrovka či zvýšený cholesterol, který je rizikovým faktorem pro vznik aterosklerózy. O onemocnění tlustého střeva včetně jeho rakoviny či o zvětšené prostatě nemluvě,“ upozorňuje doktor Karen.

Odměny a tresty

Při „hlídání“ preventivních prohlídek je role praktických lékařů nezastupitelná. Pokud mají dobré počítačové programy, jež frekvenci prevencí u každého sledují a včas upozorňují na potřebu další, je podle Igora Karena část problému vyřešena.

„Ovšem co s pacienty, kteří nechodí do ordinací praktických lékařů, kde jsou registrováni? Domnívám se, že osvěta ze strany ministerstva zdravotnictví či zdravotních pojišťoven je jedna strana mince, ale bylo by žádoucí také přímé vtažení pacienta do systému zdravotního pojištění formou finančních bonusů, či naopak znevýhodnění ze strany zdravotních pojišťoven,“ říká doktor Karen.

Náměstek Polák má podobný názor, když připomíná, že i prevence je důležitá nejen z hlediska zdravotního, ale i finančního. Proto je logické, že všechny zdravotní pojišťovny připravují pro své pojištěnce různé akce a bonusové programy, aby je do ordinací na preventivní prohlídky dostaly.

„Domnívám se, že do budoucna bude potřeba v tomto smyslu učinit ještě další kroky a klienty, kteří se o své zdraví aktivně starají, přímo finančně zvýhodnit. To však bude vyžadovat legislativní změny a trochu politické odvahy. Nicméně jsem přesvědčen, že je to jediná správná cesta,“ dodává náměstek ministra zdravotnictví.

Autor: