LHC je umístěn nedaleko Ženevy ve 27 kilometrů dlouhém prstencovém tunelu v hloubce asi 100 metrů. Zařízení v hodnotě tří miliard eur se poprvé rozběhlo v srpnu 2008, ale kvůli technické závadě pak více než rok stálo.
LHC umožňuje studovat úplné počátky vesmíru. Ten podle současných teorií prošel po velkém třesku obdobím, kdy hmota připomínala extrémně horkou a hustou "polévku", zvanou kvark-gluonové plazma. Jak vesmír chladl, začaly kvarky vytvářet protony a neutrony.
Další objevy a události v roce 2010 ve vědě |
V urychlovači lze srážkami velmi těžkých iontů jader olova oto plazma znovu vytvořit. Při kolizích vznikne teplota více než stotisíckrát vyšší než v nitru Slunce.
"Za takových podmínek se kvarky opět na okamžik uvolní a prvopočáteční ‚polévku‘ bude možné studovat s pomocí detektorů. Získáme poznatky o základních vlastnostech částic i o tom, jak se skládají dohromady, když vytvářejí hmotu," přibližuje Václav Vrba z Fyzikálního ústavu AV ČR, jehož tým se pokusů účastní.
Každá ze srážek nejmenších částeček hmoty vytvoří i "malý velký třesk" poskytující údaje, které budou vědci analyzovat v příštích letech. Vysokorychlostní srážky mají podle plánů nepřetržitě pokračovat 18 až 24 měsíců s výjimkou údajně krátké technické odstávky na konci tohoto roku.
 |
Obří urychlovač částic pomůže poodhalit rovněž tajemství takzvané temné či skryté hmoty, tedy neviditelné substance, která údajně tvoří asi čtvrtinu vesmíru. Odborníci se domnívají, že dosud známe jen pět procent vesmíru, neviditelný zbytek pak tvoří temná hmota a ze sedmdesáti procent temná energie.
Rekordní teplota
V listopadu se ve velkém urychlovači částic podařilo stanovit nový teplotní rekord. Srážkami jader atomu olova fyzikové vytvořili kvark-gluonové plazma o teplotě deset miliard stupňů Celsia.
Podle vyjádření Evropské organizace pro jaderný výzkum vědci dosáhli nejvyšší teploty a hustoty této hmoty.
