Dánský řetězec slaví úspěchy s prošlými potravinami. Bojuje tak s plýtváním potravin |
„Tuk totiž v potrubí ztuhne a zanáší potrubí, což způsobuje jeho nižší průtočnost a v krajním případě i ucpání,“ sdělil mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek. Tukem by se tak měly naplnit nádoby, které se vyhodí do směsného odpadu nebo se odnesou na směsný dvůr. Olej končí v trubkách nejčastěji v Praze, kde jej spláchne více než třetina odpovídajících, dále pak v Libereckém a Ústeckém kraji.
Splachovat by se neměly ani papírové kapesníky nebo vlhčené ubrousky, přesto je pětina respondentů do mísy vloží. Lepší situace je u dámských hygienických potřeb, které do toalety vhodí necelá dvacetina žen.
Záchod mohou ucpat i větší kusy jídla. Zbytky do toalety vyhazuje většina populace, nejvíce v Libereckém kraji, kde jde o tři čtvrtiny respondentů, dále pak v Praze a v Karlovarském kraji. Spláchnutí jídla je nejčastější způsob pro zbavení se zbytků pro zhruba dvě třetiny vysokoškoláků. „Zbytky potravin v kanalizaci podporují život různých živočichů. Odpad z kuchyňských drtičů zanáší kanalizaci usazenými pevnými látkami, na které se váží zejména tuky, což může mít za následek snížení průtočnosti kanalizačních přípojek až po jejich úplné ucpání,“ dodal Mrázek.
Necelá pětina odpovídajících se pak prostřednictvím záchodu zbavuje drobných zvířat jako jsou akvarijní rybičky nebo pavouci. V průzkumu, který v březnu uskutečnila agentura Ipsos Instant Reseach pro výrobce sanitární techniky značky JIKA, odpovídalo 525 lidí.
