Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Polák zasvětil život ochraně ježků. Vrací je do přírody

Magazín

  6:22
KRAKOV - Je příliš slaboučký, aby se sám udržel na nožkách. Malý ježeček Dymny, který spolknul chemikálii používanou na zahradách k hubení slimáků, bojuje o život. Jestliže se mu to podaří, bude za to vděčit Andrzeji Kuziomskému, jenž má v Krakově první a jediný útulek pro ježky v Polsku, píše agentura AFP.

"Už několik dní nic nežere. Váží jen 280 gramů, necelou polovinu běžné váhy ježka," říká tento čtyřicátník, jenž přiznává, že sympatické savce velmi miluje. Ve svém útulku na předměstí Krakova může poskytnout péči až padesátce nemocných nebo poraněných ježků.

Ježci, které z jejich přirozeného prostředí vyhání prudký rozvoj urbanizace a zhoršování životního prostředí v důsledku čím dál většího používání prostředků na hubení hmyzu, se stále častěji pokoušejí přizpůsobit se životě ve městě. Zde jim však hrozí nejrůznější nebezpečí, vysvětluje Andrzej Kuziomski.

V některých varšavských čtvrtích se ježci tak rozmnožili, že tu obecní úřady rozvěsili výstražné tabule s nápisem "Pozor, ježci!" Proti nebezpečí má ježek jen své bodliny. Schopnost sbalit se do pichlavé kuličky mu umožnila přežít téměř 70 milionů let. Před pneumatikami vozidel to však je jen velmi chatrná ochrana. Ježek je zařazen mezi ohrožené druhy zvířat, přesto však hrozí, že do dvaceti let, pokud nic neučiníme, z Evropy zcela vymizí, upozorňuje Kuziomski.

ČTĚTE TAKÉ:

Tato snaha o nalezení útočiště ve městech je u ježků posledním voláním o pomoc. "Když jim nepomůžeme nyní, naše děti budou znát ježky už jen z učebnic," říká Kuziomski. Jeho vášeň pro ježky se datuje rokem 2007. Tehdy pracoval jako poslíček a denně najezdil na kole desítky kilometrů. "Denně jsem na silnici vídal desítky ježků rozdrcených automobily. V noci se mi o tom zdálo. Tak jsem se rozhodl něco udělat," vysvětluje.

"Ve městech a na předměstích hynou ježci masově pod koly aut či pod sekačkami na trávu. Někdy je zakousnou psi nebo je zaživa upálí zahradníci, když nechávají shořet suché listí, v němž ježci rádi spí," vysvětluje Kuziomski.

Zvířátka, která k němu přicházejí, jsou obvykle v žalostném stavu: mají zpola utržené nožky, jsou přiotrávená chemikáliemi používanými na zahradě nebo jsou popálená, jako ježčí samička, kterou mu přinesli zpola spálenou, ale stále živou. "Podobala se více grilovanému kuřeti než živému zvířeti. Přežila po několika operacích, ale nikdy ji nebudu moci vypustit na svobodu," říká.

Speciální výživa

Od roku 2010 se mu podařilo vypustit do přírody, daleko od města, několik desítek ježků. Andrzej Kuziomski dnes žije také tak trochu jako ježek: především v noci. Jak se setmí, stará se o své chráněnce, krmí je, dává jim léky, čistí jim klece. Ve dne se snaží získávat peníze pro sdružení Igliwiak, které založil. Pracuje sám a všechen čas věnuje svému sdružení. Lituje, že nemá více prostředků, aby mohl přijmout více zvířat, která by to potřebovala.

Svou činnost financuje pouze z darů, ale náklady jsou vysoké, zejména je třeba ježkům kupovat speciální výživu, zejména larvy červů, a platit péči veterináře. Malý Dymny tak například zůstane několik dní na pozorování na veterinární klinice Arka v Krakově. "Budeme mu nitrožilně podávat výživné roztoky a budeme čistit jeho organismus," vysvětluje lékař Przemyslaw Baran. "Doufám, že se z toho dostane," říká viditelně znepokojený Kuziomski.

Autoři: ,

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...