Při výzkumu, jehož výsledky nyní zveřejnil časopis Nature, nechali badatelé (jako už tolikrát) své pokusné osoby hrát společenskou hru o „peníze“. Jejich protihráče instruovali, aby hráli buď soustavně „čistě“, nebo „špinavě“.
Tým vedený Taniou Singerovou z londýnské University College poté pokusné osoby nutil přihlížet utrpení protihráčů, kteří dostávali elektrické šoky.
V případě, že na „elektrickém křesle“ seděl čestný hráč, reagoval mozek většiny pokusných osob na šok druhého člověka podobně jako na šok prodělaný jím samým. Tato schopnost „vžít se do kůže“ druhého se vším všudy je patrně základem soucitu.
Mozky účastníků ale reagovaly jinak na utrpení nečestných hráčů. Měření prokázala, že v takové situaci byli lidé méně soucitní: a podstatně méně empatie prokazovali muži.
Údaje dokonce naznačují, že ti utrpení „asociálních“ jedinců naopak sledovali s jistou dávkou zadostiučinění. Aktivovaly se u nich totiž oblasti mozkové kůry, které souvisí s odměňováním. patrně šlo o pocit „spravedlivé pomsty“.
Tým vedený Taniou Singerovou z londýnské University College poté pokusné osoby nutil přihlížet utrpení protihráčů, kteří dostávali elektrické šoky.
V případě, že na „elektrickém křesle“ seděl čestný hráč, reagoval mozek většiny pokusných osob na šok druhého člověka podobně jako na šok prodělaný jím samým. Tato schopnost „vžít se do kůže“ druhého se vším všudy je patrně základem soucitu.
Mozky účastníků ale reagovaly jinak na utrpení nečestných hráčů. Měření prokázala, že v takové situaci byli lidé méně soucitní: a podstatně méně empatie prokazovali muži.
Údaje dokonce naznačují, že ti utrpení „asociálních“ jedinců naopak sledovali s jistou dávkou zadostiučinění. Aktivovaly se u nich totiž oblasti mozkové kůry, které souvisí s odměňováním. patrně šlo o pocit „spravedlivé pomsty“.
