Takzvaná „prasečí chřipka“ naštěstí neprojevila výjimečné zabijácké schopnosti, jakými vynikla např. „španělská chřipka“ na sklonku 1. světové války. Ta připravila o život odhadem 50 až 100 milionů lidí. Proč se výroba vakcíny proti chřipce tak vleče? A nedala by se nějak urychlit?
Odmítnutá šance
Japonský virolog JošihiroKawaoka působící na Wisconsinské univerzitě v americkém Madisonu nyní přichází s metodou, která zvyšuje produkci vakcíny proti chřipce až dvěstěkrát. V jejímdalšímzdokonalování nemůže pokračovat. Už v říjnu loňského roku vyhlásila americká vláda na tento typ výzkumu moratorium.
Nový virus ptačí chřipky rekordně zdražil vejce. Je extrémně nakažlivý |
Každý rok podstupují virologové společně s farmaceuty bitvu se záhadným nepřítelem. Musí dopředu připravit očkovací látku proti chřipkovému viru, který přijde v následující chřipkové sezóně. Vědci odhadnou, jak bude virus vypadat, a namnoží jej v obrovských kvantech. Pak viry zneškodní a přečištěním znich vyrobí očkovací látku.
Kmnožení virů se většinou používají slepičí vejce s vyvíjejícím se kuřecím zárodkem. Je to pracné, zdlouhavé a navíc se nad celým procesem vznáší riziko, že se virus při přizpůsobování kuřecímbuňkám změní. Taková vakcína pak může mít sníženou účinnost. Nikdo pak nechce ani domyslet, co by se stalo, kdyby chřipkový virus nejprve zdecimoval chovy drůbeže a teprve pak zaútočil na člověka. Pak bychom dostatek vakcín ve vejcích vyrobit nedokázali, protože by se v nich nedokázaly vůbec vytvořit.
Existují sice postupy pro množení chřipkového viru na laboratorně pěstovaných savčích buňkách, ale jejich výkonnost je ve srovnání s produkcí na slepičích vejcích výrazně nižší. Epidemiologové, virologové a farmaceuti jsou zajedno v tom, že kdyby se znovu objevil zabiják kalibru „španělské chřipky“, nebudeme proti němu mít včas dostatek vakcín.
Kawaokův virus
Chřipkové viry skrývají v nitru osm genů. Dva z nich jsou zodpovědné za výrobu bílkovin, jež vyčnívají z viru ven a určují, jak bude na virus reagovat imunitní systém nakažených pacientů. Právě tyto dva geny se při výrobě vakcín obměňují tak, aby povrch viru pro přípravu očkovací látky co nejvěrněji napodoboval očekávaný virus nové chřipkové sezóny. Zbývající šestice genů zůstává ve virech pro výrobu vakcíny stejná.
Jošihiro Kawaoka a jeho spolupracovníci vyzkoušeli bezpočet nových variant základní genové šestky a jejich kombinací. A nakonec našli takový virus, který se rychle množí i v savčích buňkách. Pro člověka nepředstavuje větší hrozbu než běžná chřipka. Kdyby se objevil zabiják podobný španělské chřipce, stačilo by do Kawaokova virového „čipery“ vpašovat příslušné geny pro povrchové proteiny nového viru a produkce vakcíny by běžela i v savčích buňkách vysokým tempem. Mohl by to být klíč k záchraně milionů lidských životů.
„Když nedokážeme vyrobit dost vakcíny za přijatelnou cenu, znamená to, že ji nedostanoumnozí z těch, kdo ji potřebují,“ připomíná Gary Nabel z farmaceutické firmy Sanofi vyrábějící vakcíny.
Strach má velké oči
Kawaoka by chtěl postup zdokonalit. Ale nemůže. Od října loňského roku je v USA přerušen jakýkoli výzkum, jímž by mohly vzniknout viry s novými, potenciálně nebezpečnými vlastnostmi. Obecně jsou tyto viry charakterizovány jako ty, které „získaly novou funkci“. Kawaokův rychleji se množící virus do této kategorie spadá. Výsledky publikované začátkem září ve vědeckém časopise Nature Communications získal Kawaokův tým těsně předtím, než vešel zákaz v platnost. Pak byli vědci nuceni práci na „čiperném“ viru přerušit.
Evropa má jinou legislativu než Spojené státya Kawaokův virus by tu podléhal přísným zákonům upravujícím práci s geneticky modifikovanými organismy. Ani tady by neměl virus umetenou cestu do farmaceutických provozů. Své o tom ví například nizozemský virolog Ron Fouchier, který v roce 2011 získal virus ptačí chřipky H5N1 schopný nakazit savce vzdušnou cestou. Výsledky publikoval ve vědeckém časopise Science. Nizozemská vláda ho vzápětí žalovala za to, že zveřejněnímúdajů o viru „s novou funkcí“ původce choroby de facto vyvezl ze země. Porušil tím platnou evropskou legislativu, jež podobný export přísně zapovídá. (Odvolací soud jej až letos v létě zbavil trestu.)
Ptačí chřipka v Rumunsku. Úřady nalezly nakažené pelikány v Dunaji |
Odborníci se shodují, že výzkum přinášející poznatky o nebezpečných virech nebo postupy na likvidaci virových epidemií je pro lidstvo životně důležitý. Mnohé z těchto experimentů nepředstavují riziko dokonce ani v případě, že by virus navzdory všem bezpečnostním opatřením unikl z laboratoří. Platí to i o Kawaokově „čiperném“ viru. Japonský virolog je přesvědčen, že strach má v těchto případech velké oči a definice virů, jež „získají novou funkci“, je špatně nastavená.
„Nemyslím, že autoři omezení chtěli zabránit tomuto typu výzkumu. Síť však rozhodili příliš doširoka,“ říká Kawaoka. Antonio Fauci, ředitel amerického Národního ústavu pro infekční nemoci, se už nechal slyšet, že Kawaoka s vysokou pravděpodobností obdrží výjimku a bude smět ve svém výzkumu pokračovat. Zatím však tenhle důležitý výzkum celý rok stojí.
